Praha - Banka před pádem železné opony štědře půjčovala státům Rady vzájemné hospodářské pomoci, financovala rozvojové projekty v Rusku, Mongolsku, Československu, na Kubě a v dalších státech RVHP. Banka, která skončila svou činnost v devadesátém roce, zažívá (opět pod taktovkou Kremlu) renesanci. Dnes podporuje projekty především na Balkáně.
Ruská Mezinárodní investiční banka chce přivézt evropské peníze na Východ
„Banka jako taková skončila v devadesátém roce. Pohledávky byly dorovnány v dubnu 2004, kdy zaplatil největší a poslední dlužník, to bylo Rusko jako následník Sovětského svazu,“ představil banku ředitel Česko-ruské obchodní komory František Masopust.
V roce 2004 se Moskva rozhodla dříve slavnou banku oživit. Její pomocí chce získat peníze nejen na rozvoj ekonomicky zaostalejších oblastí země, ale také na výstavbu dalších ropovodů. To se zatím nedaří plnit. V roce 2006 banka sice financovala několik projektů, dohromady ale poskytla necelých 16 miliard eur. Nejvíc opět získalo Rusko, na projekty v oblasti strojírenství.
„Zájemci o půjčky banky jsou nejčastěji subjekty ze zemí Balkánu,“ přiblížil Masopust. Peníze, které banka půjčuje, získává od svých akcionářů. Mezi nimi je i Česká republika s téměř desetiprocentním podílem. Víc akcií drží jen Rusko.
Ladislav Minčič, hlavní ekonom Mezinárodní investiční banky, by rád navázal na bohatou minulost banky: „Banka financuje jediný subjekt s českou participací, který vyrábí palivové články, chtěli bychom pomoci i dalším českým firmám při vstupu na ruský trh,“ uvedl.