Berlín - Spolková rada, tj. horní komora německého parlamentu, schválila rozšíření Evropského fondu finanční stability (EFSF). V dolní komoře návrh prošel již ve čtvrtek. Během dvou dní tak opatření na pomoc zadluženým státům eurozóny, jako je Řecko, prošlo celým německým parlamentem. Fond má sloužit jako finanční rezerva pro předlužené státy eurozóny a přispět k záchraně společné měny. Místo 440 miliard eur bude nově ručit za případné půjčky až do výše 780 miliard eur – tedy až 19 bilionů korun. Po Německu své ano řeklo i Rakousko. S plánem musí ale souhlasit všech 17 států eurozóny. Čeká se ještě na vyjádření parlamentu na Maltě, na Slovensku a v Nizozemsku.
Rozšíření záchranného fondu eurozóny - po Německu pro i Rakousko
Rozšíření fondu prosazovala kancléřka Angela Merkelová. Německo do fondu přispívá nejvíc ze všech zemí měnové unie a jeho podíl garancí má nyní ještě vzrůst ze současných 123 na 211 miliard eur. Kancléřka nicméně patří k hlavním obhájcům pomoci zadluženým zemím eurozóny a záchraně eura. Záchranný fond EFSF se skládá ze záruk za půjčky. Jednotlivé země eurozóny by přislíbené peníze musely poskytnout až ve chvíli, kdy by dlužník nesplácel.
Mezi obyčejnými lidmi přesto stoupá neochota předluženým státům pomáhat. „Německo nemůže platit všechno a za všechny - jen proto, že naší ekonomice se zatím daří, myslím, že někdo by to měl zastavit,“ zní hlas z lidu Renate Goltzové.
Rozšíření by mohlo narazit na Slovensku
Nespokojenost lidí má ale stále šanci, rozšíření fondu totiž musí schválit všech sedmnáct zemí eurozóny. Zatím se jich pro rozšíření vyslovilo dvanáct zemí. Kromě Německa dnes připojila své ano k rozšíření fondu také dolní komora rakouského parlamentu. Pravděpodobně nejkomplikovanější schvalování se očekává na Slovensku, kde je koalice hluboce rozdělená. „Není solidární, aby slovenský důchodce, který bere 400 euro důchod, platil vyšší DPH kvůli tomu, aby si řecký důchodce mohl ponechat důchod 1 200 euro,“ konstatuje předseda slovenské strany Svoboda a Solidarita Richard Sulík.
Slovákům vadí nerovnoměrné dopady rozšíření na jednotlivé země eurozóny
„Kdyby se záruky musely hradit, pro německého daňového poplatníka by to znamenalo, že by musel pracovat o tři čtvrtě měsíce víc, pro slovenského daňového poplatníka by to byly dva měsíce. Ta zátěž není rozložena rovnoměrně. Uplatnění záruk by znamenalo (na Slovensku) zvýšení daňové zátěže o třetinu, což je značný zásah do daňového systému, a mohlo by to ohrozit schopnost Slovenska dobíhat Evropskou unii a lákat zahraniční investory,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČT24 analytik Institutu ekonomických a společenských analýz INESS Radovan Ďurana.
Podle slovenského eurokomisaře pro institucionální vztahy a administrativu Maroše Šefčoviče Slovensko svým váháním se schválením posílení fondu riskuje svou reputaci. „Neumím si představit znovuprojednávání dokumentů a ujednání o EFSF (…) poté, co je už tolik zemí včetně Německa schválilo,“ zdůraznil Šefčovič.
Radičová: Schválení úprav považuji za svůj závazek
Slovenská premiérka Iveta Radičová ale situaci uklidnila, když uvedla, že schválení úprav fondu považuje za osobní závazek. Záchranný fond je však podle ní pouze provizorním řešením současné dluhové krize. Eurozóna potřebuje nová a přísná pravidla k odvrácení krizí. „Mechanismus (EFSF) bude v parlamentu od čtvrtého října. Ratifikaci očekávám mezi 11. a 14. říjnem,“ řekla Radičová novinářům po setkání s představiteli EU.
GALERIE
videogallery_154576
Slovenská premiérka se dnes mimo jiné sešla s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Radičová podle slovenských webů kancléřku informovala o své představě řešení problematické ratifikace na Slovensku, které by bylo přijatelným kompromisem pro koaliční Svobodu a Solidaritu (SaS). Podle ní by to znamenalo, že by SaS nemusela měnit svůj názor a postoj.