Praha - Koalice chce schválit návrh Rozpočtového určení daní již na červnové schůzi poslanců, vláda by o návrhu měla jednat tuto středu, informoval o tom server iDNES.cz. Podle dohody budou posíleny příjmy menších obcí, zatímco Praha, Brno, Ostrava a Plzeň přijdou o 1,1 miliardy korun. Podle zástupců měst je sice návrh mírnější než původní varianta, výpadek příjmů ale jejich rozpočty zatíží. Koalice tak vyřešila jeden z významných sporů, na kterém se nemohla shodnout již několik měsíců.
Nový zákon o rozpočtovém určení daní, který by posílil příjmy menších obcí, je jednou z priorit kabinetu Petra Nečase (ODS). ODS ale loni odmítla návrh zákona z dílny ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) mimo jiné proto, že prý příliš poškozuje největší města. Právě na jejich radnicích vládne ODS, často společně s ČSSD. Nyní čtyři největší města dostávají zhruba 4,5krát více na jednoho obyvatele než nejmenší obce. Praha by podle kompromisu, k němuž došly ODS a TOP 09, měla přijít ročně o 650 milionů, Brno o 203 milionů, Ostrava o 158 milionů a Plzeň o 90 milionů korun ročně. Původní návrh měl snížit příjmy čtyř největších měst zhruba o pět miliard korun, s čímž ale ODS nesouhlasila.
„Ano, mohu potvrdit, že jsme se na tom domluvili. Několik měsíců jsme trpělivě hledali kompromis. I ta miliarda bude pro největší města bolestivá, ale je třeba si uvědomit, že to pro ně bude znamenat pokles příjmu o tři a méně procent, takže se s tím určitě nějak vypořádají,“ řekl o novém návrhu šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.Vládní strany předpokládají, že návrh podpoří i poslanci z platformy Karolíny Peake.
„Pokud bude vůle od opozice zkrátit lhůty pro projednávání, rádi bychom to kompletně schválili už v červnu, když zkrácené projednávání zavetují, tak to schválíme na další schůzi,“ uvedl poslanec Zbyněk Stanjura.
V současné době dostávají čtyři největší města v republice zhruba čtyřiapůlkrát více na jednoho obyvatele než nejmenší obce. Podle současného kompromisu by Praha měla přijít ročně o 650 milionů, Brno o 203, Ostrava o 158 a Plzeň o 90 milionů korun ročně. Mírně si pohorší i zhruba 380 úplně nejmenších obcí do 200 obyvatel, které ale mají velkou rozlohu. Celkově do rozpočtového určení daní přibyde 12 miliard korun.
Velká města návrh nepotěšil
Podle pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS) výpadek zasáhne do hospodaření města, to se s ním ale bude muset vypořádat. "Praha bude muset tak jako tak snížit své provozní náklady a zefektivnit chod úřadu. Nemůžeme si dovolit žít nad poměry a tvářit se, že nás se úspory netýkají," stěžoval si na nový návrh Svoboda.
Brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD) považuje posilování financí menších měst na úkor velkých za nesystémovou záležitost. "Pro Brno to znamená velký zásah do rozpočtu. Sestavování rozpočtu pro letošní rok bylo velmi těžké, nejtěžší za šest let v mé pozici primátora. Pokud návrh projde, bude sestavování příštího rozpočtu ještě daleko složitější," řekl. O peníze z městské kasy zřejmě přijdou například hrad Veveří nebo projekty brněnských univerzit.
„Když vám řeknou, že vám místo pěti prstů useknou jen jeden, tak je to sice lepší zpráva, ale taky vás asi příliš nepotěší,“ reagoval primátor Ostravy Petr Kajnar (ČSSD). Dodal, že ani tato varianta neřeší hlavní problém města, jímž je financování organizací, které stát městům převedl. „Zatímco u většiny měst je převedl na kraje, v případě největších měst, udělal výjimku. Nechal nám organizace, ale nyní nám bere peníze na jejich financování,“ doplnil.
Podle ekonomického náměsteka primátora Plzně Martina Zrzaveckého (ČSSD) bude výpadek daňových příjmů určitě znamenat omezení ve výdajů na sport a na dotace neziskovým organizacím. Započaté investice vázané na evropské dotace Plzeň neomezí, ale nebude zahajovat nové. Kvůli změně přerozdělení daní chce Plzeň od příštího roku zdvojnásobit daň z nemovitostí. Jiné zdroje pro posílení daňových příjmů nemá.
