Rozhodnutí o připojení Bulharska a Rumunska k Schengenu až v prosinci

Brusel - Ministři vnitra Evropské unie odložili na prosinec rozhodování o případném připojení Bulharska a Rumunska k Schengenu. Německo hrozí vetem. Obává se, že migranti mířící do vyspělých zemí Evropy budou systém zneužívat jen kvůli sociálním výhodám. „Není problém v tom, když lidé přicházejí do Německa za prací, to v Evropě chceme, ale nechceme lidi, kteří přicházejí pouze využívat sociální jistoty,“ řekl stanici BBC německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich.

Zrušení celních a pasových kontrol na vnitřních hranicích mezi státy Evropské unie a volný pohyb osob je hlavním smyslem schengenského prostoru. Připojení Rumunska a Bulharska je ale nyní v ohrožení. „Klíčová je Schengenská smlouva, ne nějaké jiné politické názory. Nemůžeme se dočkat debaty. Doufám, že pak pochopíme, v čem je problém,“ říká Titus Corlatean, rumunský ministr zahraničí.

Ministři vnitra zemí EU schválili ale zavedení nového, výkonnějšího schengenského informačního systému zahrnujícího biometrická data, který bude fungovat od 9. dubna.

Systém je databáze, kterou sdílejí policejní a pohraniční úřady členských zemí a obsahuje údaje o osobách a ztracených nebo ukradených předmětech. Nový systém více využívá biometrických prvků. Tvoří jej centrální systém a systémy jednotlivých členských států.
   
SIS II přináší větší propojení členských zemí i větší pohodlí pro občany, protože díky biometrickým pasům při vstupu do schengenského prostoru nemusí cestující komunikovat s imigračními úředníky a cestujícími.

Podle rumunského ministra zahraničí odmítají členské státy Rumunsko a Bulharsko hlavně kvůli chudobě. Od obou zemí už dříve požadovaly, aby důrazněji bojovaly proti korupci a organizovanému zločinu. Bulharsko i Rumunsko už kvůli tomu do posílení hraničních kontrol investovaly desítky milionů eur.

Oba státy přitom již před dvěma lety splnily technické předpoklady pro vstup a Evropský parlament v létě 2011 vyzval členské státy, aby posuzovaly rozšíření schengenského prostoru jen podle technických kritérií.

„Máme nejdelší vnější hranice se státy mimo Evropskou unii. Spoléhá se na nás jako na zeď, která zastaví převoz zbraní, střeliva a také nelegální přistěhovalce. Rumunská policie je velmi dobře připravená. Myslím, že kdyby nás nepřijali, byla by to pro všechny velká škoda,“ potvrzuje rumunský celník Marian Tzarascu.

Při předchozím hlasování zablokovalo bulharský a rumunský vstup do Schengenu Nizozemsko. Teď chce nové členy přibrzdit Německo. Česká republika naopak vstup obou zemí do schengenského prostoru podporuje. Ministři musí hlasovat jednomyslně.

Bulharsko a Rumunsko připraví vlastní hodnocení situace a jednotlivé členské země se k tomu v prosinci vyjádří, řekl český ministr vnitra Jan Kubice a vyjádřil naději, že v prosinci už rozhodnutí padne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.
11:07Aktualizovánopřed 11 mminutami

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
před 52 mminutami

Maximální prodejní ceny pohonných hmot v pátek klesnou

Maximální prodejní cena nafty u čerpacích stanic v pátek klesne o 14 haléřů na 48,58 koruny za litr. Cena benzinu se sníží o 22 haléřů na 45,92 koruny za litr, určilo ministerstvo financí. Vláda ceny pohonných hmot reguluje od čtvrtka, opatření má zatím platit do konce října. Kabinet k němu přistoupil v reakci na prudké zdražování paliv v posledních týdnech.
14:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 22 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 19:57‌‌

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánovčera v 18:35‌‌

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
včera v 16:54‌‌

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánovčera v 14:33‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.