Praha – Velkým problémem Kypru je příliš velké množství tamních bank, říká politolog a analytik Petr Robejšek. Podle něj tato země stejně jako Řecko do eurozóny vůbec nepatří. Na kyperskou krizi se dnes zaměří i delegace 16 eurokomisařů, která bude hledat řešení se členy ruské vlády. Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny, vidí rozřešení celé situace spíše v pomocné ruce od Evropské unie. A spekuluje se také o podobě plánu, který dnes předložil kyperský prezident tamnímu parlamentu.
Specifický bankovní model, který panuje na Kypru, není vlastně nic jiného než krádež, uvádí Robejšek. „Kypr totiž funguje jako daňový ráj a to znamená, že okrádá některé jiné země a zejména daňové poplatníky v Evropě,“ dodává.
Petr Robejšek, politolog a analytik
„Ukazuje se to, co od samého začátku evropské krize říkám. Jsou dvě příčiny krize. Tou první je příliš mnoho bank, a to je na Kypru hmatatelné. A ta druhá je, že eurozóna má příliš mnoho členů. Stejně jako Řecko ani Kypr do eurozóny nepatří.“
Kypr je podle Robejška modelem evropské krize – vlády neměly ke konsolidaci svých financí důvod, dokud mu ostatní přispívali ke snížení počtu bank. Kyperský model byl naopak tak výnosný, že z toho kyperská vláda výrazně profitovala, vysvětlil Robejšek.
Bureš: Kypr se pomoci od EU nevyhne
„Kypr se do problémů dostal vinou špatné regulace svého bankovního sektoru a eurozóna mu nabízí pomocnou ruku. Když ji Kypr odmítne, dopad na kyperskou ekonomiku a tamní finanční sektor bude daleko výraznější,“ dodává Bureš.
Podle šéfa euroskupiny Jeroena Dijsselbloema bude muset Kypr přikročit k určitému zdanění bankovních vkladů, protože nemůže počítat s finanční pomocí ze strany samotného Ruska. Varoval rovněž, že Kypr představuje systémovou hrozbu pro eurozónu. „Je zřejmě nevyhnutelné, že konečný záchranný balík, na kterém se dohodneme, bude zahrnovat určitou daň (z vkladů),“ dodal. „Valná většina vkladů na Kypru nepatří střadatelům, ale investorům,“ upozornil.
Probíhající rusko-kypersko-unijní jednání
Podle neoficiálních informací spočívá tzv. plán B Kypru ve vytvoření jakéhosi investičního národního ústavu solidarity, na kterém by se měly podílet jak kyperské pojišťovny, tak církev, stát nebo finanční instituce, vysvětlila spolupracovnice ČT Soňa Dorňáková Stamu. Podle ní se Kypr nemůže se spoléhat na peníze z Ruska. Naopak plánuje vydat státní dluhopisy spojené s těžbou zemního plynu.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso prohlásil, že doufá v brzké vyřešení kyperské krize. Oznámil to na konferenci v Moskvě, kde na toto téma jedná delegace 16 eurokomisařů s ruskou vládou. Situace na Kypru se podle Barrosa dotýká ruských zájmů, a proto o ní EU s Moskvou diskutuje. „Vztahy s našimi partnery budeme budovat otevřeně,“ prohlásil Barroso.
Na Kypru navíc ráno začalo setkání politických stran, na němž prezident představí novou verzi záchranného plánu. Parlament by o ní mohl hlasovat již dnes.
Evropská centrální banka (ECB) bude kyperským bankám poskytovat nouzovou pomoc pouze do pondělí, pokud nevstoupí v platnost záchranný program Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Bez rychlého schválení záchranného plánu nebudou kyperské banky likvidní, takže jim ECB nebude moci poskytovat nouzové finanční prostředky.
Kypr si podle tamní centrální banky zajistí záchranný program do pondělí. Splní tak podmínku ECB pro pokračování financování kyperských bank.
Kypr v současné době vede intenzivní jednání s Moskvou, po které žádá prodloužení a zlevnění dřívějšího úvěru. Míní, že by ho to mohlo zachránit od bankrotu. Platební neschopnost zemi hrozí poté, co její parlament odmítl plán na jednorázové zdanění vkladů u bank, a zavřel si tak cestu k další pomoci od Evropské unie.
Na úspěšnosti jednání má podíl i Gazprom
Navíc Kypr má pro Rusy kromě výhodného bankovního systému ještě další benefity. „Bezesporu má na rusko-kyperské jednání vliv i Gazprom. Mimo jiné se hraje i o naleziště plynu, která jsou velmi pravděpodobně v pobřežních vodách Kypru,“ doplňuje Robejšek.
Více o zájmu Rusů o kyperský plyn se dočtete zde.
Podle Bureše však Rusko zřejmě nebude do Kypru investovat potřebné miliardy eur a spíše se bude starat o osud peněz svých občanů. Bureš nevidí jako reálnou ani ruskou investici do kyperských nalezišť zemního plynu. Kypr má podle něj nůž na krku od unie, která na něj tlačí s termíny rozhodnutí.
„Eurozóna musí najít řešení sama v rámci svých hranic, v rámci naší vlastní spolupráce. To je podle mě absolutně nezbytné. A rozhodně bychom neměli řešení hledat mimo unii,“ prohlásil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz s tím, že Kypr by měl v rámci vyjednávání dát unii přednost před Ruskem.
Pokud chce Kypr setrvat v měnové unii, bude podle Bureše muset přistoupit na to, co bylo minulý víkend dohodnuto s EU. Tzn. mimořádné zdanění vkladů, které možná bude pro drobné střadatele nižší než pro bohaté subjekty.
