Regulace alkoholu ve světě je samozřejmostí

Praha - Alkohol je nejpopulárnější legální drogou současné doby. Na druhou stranu přináší nejvíc obětí. Nebezpečí pro uživatele přináší zejména pančovaný alkohol, což ukázala i metanolová kauza, která znamenala smrt již pro 28 lidí. Vláda proto plánuje zavést licence pro prodej alkoholu, kontrolní pásky či snížení objemu spotřebitelského balení ze 6 litrů na jeden. Nejen Česká republika, ale i jiné státy proto jeho prodej více či méně regulují. Jaké nástroje k tomu využívají?

Základním omezením je věkový limit. Pro většinu západních zemí je jím osmnáct let, ve Spojených státech jednadvacet. Naopak některé jiné evropské státy umožňují pít pivo a nápoje s nízkým obsahem alkoholu už od 16.

Od kdy se může pít alkohol

  • 16 let: Benelux, Německo, Rakousko, Portugalsko (pivo a slabé víno)
  • 18 let: většina Evropy
  • 20 let: Finsko, Švédsko
  • 21 let: USA

Licence a oddělené obchody

V liberálních zemích je alkohol k mání takřka na každém rohu. To ovšem není samozřejmostí všude. Ve státech s anglosaskou tradicí je potřeba k prodeji alkoholu získat zvláštní licenci. Ve Spojených státech, Velké Británii nebo třeba Jihoafrické republice se pak musí alkohol prodávat buď v úplně samostatných obchodech, nebo ve zvláštních odděleních v supermarketech.

Společenskou nebezpečnost alkoholu regulují vlády a místní úřady také omezováním prodejní doby, zejména pozdě večer a v noci. V New Yorku, jako i většině dalších států USA, alkohol neseženete v neděli dopoledne.

Nejtvrdší omezení mají Norové, na severu jsou specializované prodejny

Nejtvrdší kontrolu prodeje alkoholu uplatňují ve Skandinávii. Nejpřísněji Norsko, mírněji pak Švédsko, Finsko a Island. Ve Švédsku, ale i dalších zemích existuje státní monopol na prodej alkoholu. Alkohol je k dostání jen ve zvláštních obchodech s názvem „Systembolaget“. Síť prodejen je řídká, například ve Švédsku koupíte alkohol jen na 418 místech a nejobyčejnější vodka vyjde v přepočtu na 1 100 českých korun.

Ilustrační foto
Zdroj: Bon Appétit/ISIFA

Jak jsou na tom naši nejbližší sousedi?

Systém prodeje alkoholu na Slovensku se příliš neliší od českého, není nijak omezen nebo zakázán. Lihoviny ale nelze prodávat na tržištích. Žádná licence na prodej alkoholu neexistuje.

Německo - nealko musí být levnější

Běžná situace z českých hospod, kdy je pivo levnější než voda z kohoutku, je nemyslitelný v Německu. Pokud se v Německu nalévají alkoholické nápoje, musí být na požádání poskytovány na stejném místě ke konzumaci i nealkoholické nápoje, přičemž alespoň jeden nealkoholický nápoj musí být levnější, než je nejlevnější alkoholický nápoj. Na veřejných místech nesmějí být alkoholické nápoje prodávány v automatech.

Polsko - žádný alkohol na masové akce

V Polsku je obchodovaní s alkoholickými nápoji živností, pro kterou je nutné získat povolení. To se vydává pro každý druh alkoholického nápoje zvlášť. Ve většině polských měst není povolen prodej alkoholu na městských tržištích. Úplné zákazy pití alkoholu platí v Poznani, Gdaňsku a Katovicích. Polsko má dokonce zákon o předcházení alkoholismu, který zakazuje prodej všech alkoholických nápojů na půdě škol, na pracovištích a v průběhu masových shromáždění. V restauračních vozech ve vlacích je možné pít jen pivo a nápoje do 4,5 procenta obsahu alkoholu. Pro konkrétní akce je možné získat jednorázové povolení, které je vydáváno na maximální dobu 2 dnů.

Oktoberfest
Zdroj: ČT24

Rakousko - limonáda nesmí být dražší než pivo

V Rakousku je prodej alkoholu povolen všude. Nevydávají se ani žádné licence ani koncese. Jakýkoliv podnik v oboru gastronomie, který prodává alkoholické nápoje, ale musí zároveň prodávat alespoň dva druhy nealkoholických nápojů, například minerální vodu a limonádu. Pitná voda z kohoutku se za nealkoholický nápoj v tomto smyslu nepovažuje. Tyto nealkoholické nápoje nesmí být dražší než nejlevnější studený alkoholický nápoj podávaný v témže podniku. 

Češi patří mezi největší konzumenty alkoholu

Zavedení trvalé regulace při prodeji alkoholu by jeho konzumaci mohlo podle některých expertů mírně snížit. Češi přitom patří v rámci třicítky zemí OECD mezi největší pijany. Loni jsme v konzumaci alkoholu v přepočtu na hlavu zabrali čtvrtou příčku, každý Čech ho za rok vypil přes 12 litrů. Před námi byly jen Francie, Portugalsko a Rakousko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
před 44 mminutami

Zástupci vlády a odborů budou jednat o zvýšení platů, koalice projedná rozpočet

Zástupci vlády a odborů budou ve čtvrtek pokračovat ve vyjednávání o růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. V poledne se sejdou ve Strakově akademii. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedli, že by se dohoda ve čtvrtek mohla uzavřít. Na schůzku o platech by mělo navázat koaliční jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
před 3 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 23 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026
Načítání...