Regulace alkoholu ve světě je samozřejmostí

Praha - Alkohol je nejpopulárnější legální drogou současné doby. Na druhou stranu přináší nejvíc obětí. Nebezpečí pro uživatele přináší zejména pančovaný alkohol, což ukázala i metanolová kauza, která znamenala smrt již pro 28 lidí. Vláda proto plánuje zavést licence pro prodej alkoholu, kontrolní pásky či snížení objemu spotřebitelského balení ze 6 litrů na jeden. Nejen Česká republika, ale i jiné státy proto jeho prodej více či méně regulují. Jaké nástroje k tomu využívají?

Základním omezením je věkový limit. Pro většinu západních zemí je jím osmnáct let, ve Spojených státech jednadvacet. Naopak některé jiné evropské státy umožňují pít pivo a nápoje s nízkým obsahem alkoholu už od 16.

Od kdy se může pít alkohol

  • 16 let: Benelux, Německo, Rakousko, Portugalsko (pivo a slabé víno)
  • 18 let: většina Evropy
  • 20 let: Finsko, Švédsko
  • 21 let: USA

Licence a oddělené obchody

V liberálních zemích je alkohol k mání takřka na každém rohu. To ovšem není samozřejmostí všude. Ve státech s anglosaskou tradicí je potřeba k prodeji alkoholu získat zvláštní licenci. Ve Spojených státech, Velké Británii nebo třeba Jihoafrické republice se pak musí alkohol prodávat buď v úplně samostatných obchodech, nebo ve zvláštních odděleních v supermarketech.

Společenskou nebezpečnost alkoholu regulují vlády a místní úřady také omezováním prodejní doby, zejména pozdě večer a v noci. V New Yorku, jako i většině dalších států USA, alkohol neseženete v neděli dopoledne.

Nejtvrdší omezení mají Norové, na severu jsou specializované prodejny

Nejtvrdší kontrolu prodeje alkoholu uplatňují ve Skandinávii. Nejpřísněji Norsko, mírněji pak Švédsko, Finsko a Island. Ve Švédsku, ale i dalších zemích existuje státní monopol na prodej alkoholu. Alkohol je k dostání jen ve zvláštních obchodech s názvem „Systembolaget“. Síť prodejen je řídká, například ve Švédsku koupíte alkohol jen na 418 místech a nejobyčejnější vodka vyjde v přepočtu na 1 100 českých korun.

Ilustrační foto
Zdroj: Bon Appétit/ISIFA

Jak jsou na tom naši nejbližší sousedi?

Systém prodeje alkoholu na Slovensku se příliš neliší od českého, není nijak omezen nebo zakázán. Lihoviny ale nelze prodávat na tržištích. Žádná licence na prodej alkoholu neexistuje.

Německo - nealko musí být levnější

Běžná situace z českých hospod, kdy je pivo levnější než voda z kohoutku, je nemyslitelný v Německu. Pokud se v Německu nalévají alkoholické nápoje, musí být na požádání poskytovány na stejném místě ke konzumaci i nealkoholické nápoje, přičemž alespoň jeden nealkoholický nápoj musí být levnější, než je nejlevnější alkoholický nápoj. Na veřejných místech nesmějí být alkoholické nápoje prodávány v automatech.

Polsko - žádný alkohol na masové akce

V Polsku je obchodovaní s alkoholickými nápoji živností, pro kterou je nutné získat povolení. To se vydává pro každý druh alkoholického nápoje zvlášť. Ve většině polských měst není povolen prodej alkoholu na městských tržištích. Úplné zákazy pití alkoholu platí v Poznani, Gdaňsku a Katovicích. Polsko má dokonce zákon o předcházení alkoholismu, který zakazuje prodej všech alkoholických nápojů na půdě škol, na pracovištích a v průběhu masových shromáždění. V restauračních vozech ve vlacích je možné pít jen pivo a nápoje do 4,5 procenta obsahu alkoholu. Pro konkrétní akce je možné získat jednorázové povolení, které je vydáváno na maximální dobu 2 dnů.

Oktoberfest
Zdroj: ČT24

Rakousko - limonáda nesmí být dražší než pivo

V Rakousku je prodej alkoholu povolen všude. Nevydávají se ani žádné licence ani koncese. Jakýkoliv podnik v oboru gastronomie, který prodává alkoholické nápoje, ale musí zároveň prodávat alespoň dva druhy nealkoholických nápojů, například minerální vodu a limonádu. Pitná voda z kohoutku se za nealkoholický nápoj v tomto smyslu nepovažuje. Tyto nealkoholické nápoje nesmí být dražší než nejlevnější studený alkoholický nápoj podávaný v témže podniku. 

Češi patří mezi největší konzumenty alkoholu

Zavedení trvalé regulace při prodeji alkoholu by jeho konzumaci mohlo podle některých expertů mírně snížit. Češi přitom patří v rámci třicítky zemí OECD mezi největší pijany. Loni jsme v konzumaci alkoholu v přepočtu na hlavu zabrali čtvrtou příčku, každý Čech ho za rok vypil přes 12 litrů. Před námi byly jen Francie, Portugalsko a Rakousko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna v prvním čtení podpořila návrh na znovuzavedení EET

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Poslanci se následně potřetí vrátili ke druhému kolu debaty o koaliční novele stavebního zákona. Jednání o tomto bodě bylo následně přerušeno do čtvrtečních ranních hodin.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora mladých či rušení poplatků. Vláda představila změny v penzijním spoření

Podpora penzijního spoření pro lidi do třiceti let se zvýší, u většiny typů spoření se zruší poplatky za výkon a sníží poplatky za správu, transformované fondy do deseti let skončí. Příslušný zákon vloží ministerstvo financí ve čtvrtek do připomínkového řízení a vláda by ho měla projednat do konce června, oznámila ministryně Alena Schillerová (ANO). Představení změn se zúčastnili i premiér Andrej Babiš (ANO) a ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z CERGE-EI. Exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) kroky přivítal, připravovaly se podle něj několik měsíců.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Explosia nemusí být prodána ze sta procent, řekl Havlíček

Energetickou skupinu ČEZ zestátňujeme proto, abychom mohli investovat, v případě společnosti Explosia jsme v situaci, že je stát sám voják v poli, prohlásil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v Interview ČT24. Podle něj však Explosia nemusí být prodána ze sta procent. O případný nákup společnosti mají dle něj zájem všechny významné české subjekty, ale i ty zahraniční. Nabídky navíc měly přijít ještě před oznámením o možném prodeji. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

VideoČeši se skládají na výdělky Agrofertu, říká Farský. Máme robustní opatření, míní Knotek

Opoziční strany získaly dostatek podpisů, aby se mohla konat mimořádná schůze sněmovny kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacím pro holding Agrofert. Opozice tak reaguje na nedávný dopis od Evropské komise. Ta po českých úřadech požaduje informace o tom, jak Babiš svůj možný střet vyřešil. „Jsme v situaci, kdy se čeští daňoví poplatníci skládají na výdělky Agrofertu a dalších společností Andreje Babiše a není jistota, a to nám Evropská komise napsala, že vůbec někdy budou (dotace) proplaceny,“ uvedl v Událostech, komentářích europoslanec Jan Farský (STAN) s tím, že z tohoto důvodu byla podle jeho názoru mimořádná schůze svolána. Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) Evropská komise záležitost prozatím jen „vyhodnocuje“. „Tady byla udělána velmi robustní opatření a já věřím, že čas ukáže, pan předseda Babiš udělal mnohem více, než musel,“ dodal Knotek. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
2. 6. 2026

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
2. 6. 2026
Načítání...