Atény/Londýn/Berlín – Řecko si bankrot nepřipouští. Atény totiž ve svých scénářích dalšího vývoje s variantou vyhlášení státního bankrotu a restrukturalizace dluhů vůbec nepočítají. Dnes to potvrdila i britská investiční banka Lazard, kterou si řecká vláda najala jako poradce v současné dluhové krizi. Německé banky dnes uvedly, že se pokusí Řecko podpořit ještě víc. Již tak tíživou situaci země ještě zhoršují rozsáhlé stávky a demonstrace.
Před víkendovým jednáním zástupců eurozóny a Mezinárodního měnového fondu o konkrétních podmínkách čerpání pomoci Řecku se ještě šířily spekulace, že Atény budou možná donuceny, aby zvážily restrukturalizaci alespoň části svého dluhu. Ministr financí Jorgos Papakonstantinu to ale popřel. „Žádná forma restrukturalizace dluhů nepřipadá v úvahu,“ uvedl dnes ministr. „Nenajali jsme si nikoho, aby nám radil v tomto ohledu,“ dodal. Řecko je podle něj odhodláno plnit veškeré závazky vůči věřitelům.
Ke zlepšení situace Řecka by měl dopomoci finanční sektor v Německu. Po dnešním jednání s bankéři to prohlásil německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Sektor tedy bude i dál držet řecké dluhopisy, zároveň je připraven koupit dluhopisy, které na podporu Řecka vydá státní německá banka KfW. Podporu Řecku slíbil i šéf největší německé banky Deutsche Bank Josef Ackermann. Pro řecké banky tak zůstanou otevřeny úvěrové linky a čerpat peníze bude moci i řecká vláda.
Petr Bartoň, ekonom z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické si ale přesto myslí, že by bankrot byl paradoxně nejméně bolestivým řešením a nakonec by ekonomice pomohl více než podpora eurozóny.
Petr Bartoň, ekonom z Národohospodářské fakulty VŠE:
„Když stát nebo vláda zbankrotuje (stát nezbankrotuje, Řecko bude pokračovat dál, klidně tam můžete v létě na dovolenou a hotely budou fungovat dál), znamená to, že vláda nesplatí svoje dluhy. To může mít obrovský pozitivní vliv v tom smyslu, na který se často zapomíná, že dneska jsou dluhy veškerých vlád brány jako nejjistější dluhopis. Když je jakákoliv nejistota na trhu, investor zaparkuje peníze do státních dluhopisů. A to znamená, že ostatní firmy, které jsou nějakým způsobem rizikové, ty musejí platit mnohem větší úrokovou sazbu. Kdyby došlo k bankrotu, a v minulosti byl vládní bankrot zcela normální, a kdyby se zvýšila ta prémie, kterou musí vláda platit za to, že najednou se může taky stát rizikovou, taky se může stát, že nesplatí svoje dluhy, zlevnily by peníze pro všechny ostatní a naopak by to i tomu Řecku mohlo pomoci, protože jenom vládní aktivitou se ten dluh nesplatí. Ten se musí splatit vybráním peněz z té reálné ekonomiky. Je potřeba investovat a tak dále.“
