Řecko neplní cíle, rozpočtový deficit opět roste

Brusel – Řecká vláda ve čtvrtek splnila další podmínku pro novou finanční injekci, když schválila nový balík úsporných opatření a privatizaci za 50 miliard eur. Řeky čekají i další škrty. Vláda počítá, že díky úsporám a vyšším daním získá jen letos skoro 6,5 miliardy eur. Celkově jsou však snahy Atén marné. Rozpočtový deficit řecké centrální vlády se za prvních pět měsíců roku prohloubil o osminu na 10,28 miliardy eur (asi 247,9 miliardy korun). Země tak nesplnila prozatímní cíl stanovený v rámci podmínek záchranného programu. Ten předpokládal schodek ve výši 9,07 miliardy eur.

Recese se Řecka nechce pustit

Za špatným výsledkem podle ministerstva financí stojí recese, která je v Řecku delší, než vláda předpokládala. Zemi navíc vzrostly výdaje kvůli splátce dluhů státních nemocnic. Výdaje se zvýšily mimo jiné kvůli tomu, že stát zaplatil dluhy státních nemocnic. Vláda přitom dál snižovala objem veřejných investic. Ty se proti prvním pěti měsícům loňského roku snížily o 47 procent.

Hrubý domácí produkt Řecka se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 5,5 procenta, převážně kvůli zavádění dalších úsporných opatření. Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý týden zhoršily výhled řecké ekonomiky na letošní rok a nově předpokládají, že ekonomika vykáže propad o 3,8 procenta. Dosud počítaly s tříprocentním poklesem.

Atény se snaží, zatím ale marně

Řecko čeká výrazné snížení počtu státních zaměstnanců, restrukturalizace nebo uzavření veřejných podniků a změny v platbách sociálních dávek. Kromě privatizace počítá řecká vláda s omezením daňových výjimek a vyšší majetkovou daní. Nový plán má jen letos získat do rozpočtu 6,4 miliardy eur.

Vláda chce změny v parlamentu prosadit do konce měsíce. Proti úsporným krokům kabinetu v neděli v Aténách demonstrovalo 20 tisíc lidí. Řekové brojili hlavně proti nižším sociálním dávkám a zvyšování daní. „Volám znovu vedení všech politických stran ke spolupráci. Je před námi mnoho důležitých úkolů. Řešení musíme hledat společně, to je naše povinnost, a ne se soustředit na výsledek příštích voleb,“ prohlásil řecký premiér Jorgos Papandreu.

Bez nového ekonomického programu by Evropská unie a Mezinárodní měnový fond Řecku neuvolnily další splátku z loni schváleného úvěru. O tom dalším budou ministři zemí eurozóny jednat. Podle agentury Reuters bude Řecko v rámci druhého záchranného balíku zřejmě potřebovat až 120 miliard eur. Unijní představitelé budou hledat způsob, jak do záchrany Řecka zapojit soukromý sektor.

Demonstrace v Aténách
Zdroj: Kostas Tsironis/ČTK/AP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 8 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 13 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.