Praha - Ekonomické problémy Řecka mohou dát nový impulz snahám o další unifikaci Evropské unie, například v oblasti státních rozpočtů členských zemí, které by v budoucnu mohl kontrolovat a schvalovat Brusel. V rozhovoru pro pondělní vydání týdeníku Euro to řekl prezident Václav Klaus, podle kterého by toto řešení ovšem znamenalo další oslabení státu a posílení nadnárodního konceptu EU. Finanční potíže Řecka mohou podle Klause v lepším případě demonstrovat problém eurozóny jako takové, což může vést k přehodnocení některých tendencí uvnitř EU.
„Druhá varianta je, že to bude posilovat ty, kteří věří v další a další evropskou unifikaci. Pak problémy Řecka povedou k dalšímu utužování harmonizačně-unifikujících tendencí v EU. To by byl velmi neblahý scénář, ale přesně sem míří zcela absurdní úvaha, která se objevila minulý týden, aby EU začala kontrolovat rozpočty jednotlivých členských zemí,“ odpověděl Klaus na dotaz, jak hrozící bankrot Řecka ovlivní eurozónu a EU.
Pokud by státní rozpočty členských zemí EU v budoucnu opravdu schvaloval Brusel, tak by to podle Klause znamenalo „fatální oslabení státu jako institutu a posílení nadnárodního konceptu EU“ a byl by to pokus o depolitizaci státního rozpočtu, který je po staletí hlavním politickým nástrojem. „Všechny ostatní zákony jsou de facto v zemi okrajové, klíčový je zákon o státním rozpočtu, který určuje, kdo dostane do ruky kolik stovek milionů korun, se kterými pak může páchat své dobro, nebo častěji antidobro. Státní rozpočet je navýsost politický instrument, na něm přece padají vlády. Depolitizace státního rozpočtu, dání ho do rukou jakýchsi kvaziexpertů EU, to je pro mě konec světa,“ uvedl Klaus.
Český prezident neodsuzuje společnou měnu
Klaus není proti, aby různá evropská uskupení měla společnou měnu. Podle něj je ale třeba odlišit rovinu, zda s nimi má sdílet společnou evropskou měnu například Řecko. „Možná teď někoho překvapím, ale říkám, že ČR patří do něčeho, co bych klidně nazval německým ekonomickým prostorem. Dýchá podobným způsobem jako ostatní země v tomto německém ekonomickém prostoru. A v tomto smyslu si myslím, že by pro ČR mohlo být výhodné, aby spolu s tímto prostorem vytvořila společnou měnu. Jiná úvaha je, jestli do toho patří třeba i Portugalsko,“ podotkl Klaus.
Klaus v rozhovoru komentoval také rozhodnutí guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy vzdát se k 30. červnu 2010 mandátu. „Já tomu jeho kroku nerozumím. Nechci mu podsouvat zlé úmysly, nechci spekulovat o neskutečných nabídkách, které pan guvernér dostává od nějaké jiné instituce. Ale když tyto věci dám stranou, tak mi žádný výklad v podstatě nezbývá,“ uvedl Klaus. Tůma se podle Klause stal guvernérem v době růstu světové i české ekonomiky a přijal nynější model centrálního bankovnictví, který se vyznačuje značnou opatrností, inflačním cílením, bojem s inflací jako primárním úkolem a malým zájmem o ekonomický růst.
