Recese na krku - unikne Česko pesimistické prognóze?

Praha - Ekonomice se pořád nedaří. Ve třetím čtvrtletí se podle prvních údajů znovu propadla. "Když se podíváme na posledních osm kvartálů, tak pouze v jediném byla česká ekonomika mírně nad nulou. Řekl bych, že to není opětovný návrat do recese, v recesi stále jsme," řekl dnes pro ČT ekonom a člen NERVu Petr Zahradník. Právě hrozícím návratem recese hájí centrální banka svůj nedávný zásah, který už zdražuje první zboží. Guvernér Miroslav Singer ale odmítá, že by ČNB měnu dál oslabila až na 28 korun za euro. „My jsme řekli 27 (Kč/EUR) na dlouhou dobu,“ dnes potvrdil.

Upadne tuzemská ekonomika zpátky do recese? Viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík upozornil na to, že předběžná data o vývoji domácího hospodářství ve 3. čtvrtletí tomu mohou nasvědčovat – odhadem má ekonomika klesnout o 0,5 procenta. Tomšík je přesvědčen, že by bez zásahu centrální banky v lednu příštího roku nastala deflace. Známky oživování jsou vidět primárně v průmyslu a ne v domácí poptávce. Intervence byly proto podle České národní banky nezbytné - měly odvrátit případná rizika. 

Vladimír Tomšík, viceguvernér ČNB

„Nikdo neví, co by se stalo s kurzem, kdybychom upadli do deflační pasti. Byla tady šest kvartálů recese a bojím se, že by to mohlo být v příštích letech i horší, kdybychom nezasáhli. Kurz budeme držet okolo 27 korun za euro tak dlouho, abychom se vrátili k standardním měnovým nástrojům a vzdálili se od deflační pasti. V úterý jsme zjistili, že trh je velmi citlivý na vyjádření, takže více k tomu nebudu říkat.“

Vyjádření viceguvernéra pro ČT okomentoval i ekonom a člen NERVu Petr Zahradník. "Slova Tomšíka jsou silná a pravdivá. Když se podíváme na posledních osm kvartálů, tak pouze v jediném byla česká ekonomika mírně nad nulou. Řekl bych, že to není opětovný návrat do recese, v recesi stále jsme."

ČSSD i KDU-ČSL jsou vzhledem k intervencím negativní

V kontrastu se slovy viceguvernéra je názor předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, který se vrací k adekvátnosti použití devizových intervencí. Akce ČNB prý nepovede k vyšší spotřebě domácností a hospodářskému růstu. Zvýšená inflace znehodnotí úspory občanů, doplnil politik.

Skeptický je i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Myslím si, že je to zásah poměrně sporný, kde i v naší odborné komisi jsou na to dosti protichůdné názory. Takže nezbývá než ho respektovat a přizpůsobit se mu,“ potvrdil dnes Bělobrádek.

Vladimír Tomšík
Zdroj: Jan Rasch/isifa/Euro

„Já si nemyslím, že devizová intervence centrální banky povede k tomu, aby domácnosti začaly více utrácet a začaly nakupovat a tím podpořily hospodářský růst. Bohužel se dostaví jiný efekt. Pokud se zvýší inflace, tak to bude znamenat reálné znehodnocení úspor občanů,“ prohlásil Sobotka.

„Česká ekonomika nemá nárok mít silný kurz (25 korun), oslabená hodnota odpovídá jeho fundamentům,“ potvrdil Zahradník.

Podle předsedy ČSSD je potřeba, aby po několika málo měsících toto opatření bylo velmi objektivně a tvrdě vyhodnoceno jak ze strany ČNB, tak vlády a ministerstva financí.

Jak se na intervence dívá premiér v demisi?

„Pětiprocentní znehodnocení české koruny nemůže zásadně pohnout cenovou hladinou v České republice. Intervence České národní banky sama o sobě nezpůsobí ani nápravu české ekonomiky ze dne na den, ani ji nijak zásadně nepoškodí,“ prohlásil po dnešním jednání vlády premiér v demisi Jiří Rusnok.

Změna kurzu na 28 Kč/EUR? Zatím ne…

Guvernér Miroslav Singer zatím neplánuje další devizové intervence, aby oslabila měnu na 28 korun za euro. Kurz kolem 27 korun za euro podle Singera nyní stačí a situace zatím nevyžaduje další zásah centrální banky. „Ne, my jsme řekli 27 (Kč/EUR) na dlouhou dobu - pakliže se něco dramatického nestane. Nic dramatického se nestalo,“ řekl dnes v Olomouci Singer, když odpovídal na otázku, zda lze očekávat další intervenci ČNB s cílem oslabit měnu na 28 Kč/EUR.

Průmyslníci a dopravci nepovažují devizové intervence ČNB za jednoznačně pozitivní krok pro českou ekonomiku. Centrální banka prý měla svůj záměr konzultovat s představiteli podnikatelské sféry.

„Dlouhodobě požadujeme kontinuitu a stabilitu rozhodování, která ovlivňují podnikatelské prostředí. Pro podnikatele krok devizových intervencí není však zcela čitelný a předvídatelný, rozhodnutí ČNB přineslo podnikatelům nové nejistoty a rizika,“ uvedl Svaz.

Co podraží či zlevní?

Mladoboleslavská škodovka zvedá ceny - její auta budou dražší až o deset tisíc. Nejvíc si lidé připlatí za novou Octavii RS. „Živit“ auta bude ale taky dražší, vyšší ceny hlásí už i první čerpací stanice. Zdražení čeká i LPG.

„Jedním z pozitivních efektů je zlevnění cest do ČR pro zahraniční turisty. Efekt se sice projeví nejdříve pro silvestrovské oslavy, ale je zřejmé, že pokud nyní parta lidí ze západní Evropy plánuje oslavit někde jinde než doma, pak pobyt v ČR vyjde o 5 až 10 procent levněji než dříve, a to má již nějaký vliv. Podobně pozitivní vliv se jistě v určité míře dostaví i u občanů ČR, kteří zvažují lyžování v cizině nebo v ČR. Pokud se rozhodují  zejména podle ceny, pak po intervenci získaly pobyty v ČR výhody přes 5 procent. Je tedy zřejmé, že domácí turistický sektor by měl benefitovat,“ říká Radim Dohnal, konzultant Saxo Bank.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na nový centrální stavební úřad půjde 1,7 miliardy, sdělila Mrázová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pokračuje v jednání s dalšími členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jako první dorazil ve středu na schůzku ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Po něm byla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Už v úterý jednala Schillerová se sedmi ministry. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval, není tedy ani jasné, jaké bude celkové saldo. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliardami korun.
14:13Aktualizovánopřed 15 mminutami

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
05:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 10 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 21 hhodinami

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
včera v 12:07

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.