Praha - Devadesát procent českých domácností vnímá náklady na bydlení jako velký problém. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu, kterou na brífinku zveřejnil předseda Sdružení nájemníků Milan Taraba. Špatná je situace hlavně u seniorů. V některých případech totiž platí za nájemné vyšší částku, než představuje jejich důchod. Předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes proto připravil 6 návrhů, které by podle něj mohly situaci zlepšit.
Současná situace v rámci sociálního bydlení je podle sdružení tristní hlavně pro seniory a neúplné rodiny s dětmi. Vedení Rady seniorů spolu s vedením ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) již proto projednalo návrhy na posílení sociální ochrany seniorů s nízkými příjmy a osaměle bydlících seniorů z nájemních bytů.
Podle výsledků sčítání lidí, domů a bytů žije v ČR v nájemních bytech osob starších 60 let celých 325 tisíc. Průměrná velikost plochy obývaného bytu je 45,7 metru čtverečního. V průměrné domácnosti žije 1,1 osoby. „Senioři bydlí v celostátním průměru přiměřeně,“ konstatoval Pernes.
Příspěvek na bydlení se vypočítává z nákladů na bydlení. Pokud tyto náklady přesáhnou 30 procent disponibilních příjmů domácnosti, pak člověk nebo celá domácnost má nárok na příspěvek.
Náklady na bydlení ve velkých městech jsou pro seniory často neúnosné
Průměrné celostátní náklady na bydlení osamocené osoby bydlící v nájemním bytě dosahovaly v roce 2011 podle statistiky rodinných účtů 42,4 procenta. Náklady na bydlení v Praze a jiných větších městech jsou ale větší. „Chodí k nám desítky seniorů do poradny, protože náklady na bydlení jsou vyšší než penze,“ poznamenal Pernes. V celé republice se tak jedná zřejmě o tisíce lidí. Sociální systém podle Rady seniorů selhává.
Předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes:
„Deklarovaná dávka hmotné nouze, takzvaný doplatek na bydlení, je pro seniory kontrafunkční, protože na ni vůbec nedosáhnou. Rozhodující je příspěvek na bydlení, který je ale nastaven nedokonale. V šesti ze třinácti statutárních měst jsou normativní náklady na bydlení nižší, než je tržní nájem.“
Problémem jsou pak zejména osamoceně žijící senioři, kterých je z 325 tisíc lidí starších 60 let víc jak polovina. V tomto případě vede hlavní město, následuje Brno nebo Ostrava.
Rada seniorů na tiskové konferenci představila šest návrhů, jak situaci řešit. Čtyři z nich jsou podle Pernese rychlé bez legislativních změn, protože „stát zaspal alespoň o tři roky“. Jsou v kompetenci MPSV nebo vlády ČR. „Zbývající dva návrhy jsou pak legislativního charakteru – jednak na novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi a jednak na přijetí zákona o sociálním bydlení,“ konstatoval Pernes.
Jak návrhy vypadají?
Kromě urychleného přijetí zákona o sociálním bydlení mezi návrhy patří zvýšení příspěvků na bydlení podle skutečných nákladů za byt. V Brně, Praze a dalších velkých městech by se měly navíc lišit podle toho, v jaké části se bydlení nachází a kolik tam běžně stojí. Osamělým seniorům by úřady práce měly vyplácet dávku mimořádné okamžité pomoci, která by jim pomohla udržet si nájemní byt. Rada chce také novelu o pomoci v hmotné nouzi, aby na doplatek na bydlení dosáhli i důchodci. Sama pak žádá o dotace na to, aby mohla seniorům bezplatně poskytovat bytové poradenství.
Podle Pernese je nutná výstavba nových sociálních bytů
Změny chystá podle Pernese i Evropská unie. V parlamentním výboru se bude projednávat zpráva o sociálním bydlení v EU. Jednotlivé členské státy jsou vyzývány, aby této problematice věnovaly maximální pozornost – zejména je kladen důraz na stavbu sociálních bytů. Státní fond bydlení chce v Česku podpořit výstavbu bytů pro seniory 400 miliony korun. „Těch bytů je třeba 77 tisíc, za tuto částku se postaví asi 400 bytů,“ dodal Pernes.
Na obrysech zákona o sociálním bydlení spolupracují ministerstva práce a pro místní rozvoj. „Ministerstva si nerozumí. Naděje, že by byl zákon vypracován v tomto volebním období, tady není,“ uvedl ale Taraba. Podle něj „stav nečinnosti trvá osm let“, a pokud za sociální bydlení nebudou odpovídat vedle státu i obce či neziskové organizace, „budeme v patové situaci“.
Podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha by pod sebou sociální bydlení mělo mít jedno ministerstvo. Jeho strana připravuje vlastní návrh zákona. Podle něj by obce měly sociální byty zajistit, stát by jim měl na výstavbu a provoz přispět.
Systém komplexních opatření je ve fázi přípravy
„Tato situace je výsledkem nepoměru mezi nájemním a vlastnickým bydlením, který byl založen někdy v 90. letech,“ domnívá se Miroslav Kalous, náměstek ministra pro územní a bytovou politiku, MMR ČR. Právě ministerstvo pro místní rozvoj už dva roky nabízí nízkoúročené úvěry na výstavbu sociálních bytů.
„Před 14 dny jsme měli pracovní jednání a začali jsme pracovat na systému komplexních opatření pro zajištění systému sociálního bydlení tak, jak nám ukládá vládou přijatá koncepce. Systém by mohl být hotov do konce letošního roku. Není ale možné tvrdit, že žádný sociální systém v Česku není,“ konstatoval Kalous.
Podle Kalouse je potřeba preventivně stavět sociální ubytovny. „Může se totiž stát, že se lidé ocitnou i za hranicí pomoci, kterou jim dávají sociální dávky. Proto je tam třeba nasměrovat investiční pobídky,“ uvedl Kalous.
