Moskva – Evropa by bez ruského zemního plynu pohřbila svou konkurenceschopnost a stala by se „kolonií“. Šéf Kremlu Vladimir Putin to prohlásil v Soči na besedě s ruskými politiky a politology. Putin si nemyslí, že by Evropa někdy přestala brát plyn z Ruské federace. Pokud se ale příští týden nevyřeší spor mezi Kyjevem a Moskvou, přijde krize, domnívá se ruský prezident. Šéf ukrajinského Naftogazu BBC řekl, že obě strany už došly ke shodě - ruský Gazprom se prý ale snaží další krizi vyvolat.
Putin: Evropa ruský plyn nikdy neodmítne
Ztráty evropských zákazníků se ani v nynější kritické situaci šéf Kremlu nebojí, a to ani v důsledku rostoucí těžby břidlicového plynu v USA. „Že by naši partneři v Evropě sami přestali plyn odebírat, to si nedovedu představit. Cožpak budou kupovat na Blízkém východě, s jeho problémy a Islámským státem? Nebo v USA břidlicový plyn? To by se nedoplatili,“ konstatoval Putin.
Šéf Kremlu zároveň varoval, že pokud se brzy nevyřeší ukrajinsko-ruský spor, přijde krize. „Nelze vyloučit neoprávněný odběr plynu z potrubí, jímž směřuje přes Ukrajinu surovina do Evropy. V důsledku toho by nastala krize,“ připomněl ruský prezident situaci, která nastala v roce 2009.
Rusko přestalo dodávat plyn Ukrajině letos v červnu s odkazem na chronické ukrajinské dluhy, jimiž je zatížen obchodní vztah mezi ruským dodavatelem Gazprom a ukrajinským odběratelem Naftogaz. Kyjev podle ukrajinských médií za ruskou surovinu neplatí už sedm měsíců. Dluh dosáhl částky 4,5 miliardy dolarů.
Obnovení dodávek před zimní sezonou a režim úhrady ukrajinského dluhu je už dlouhé týdny předmětem intenzivních jednání, která zprostředkovává eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger. Definitivní dohody zatím dosaženo nebylo, přestože byla dohodnuta cena zimních dodávek ve výši 385 dolarů za tisíc krychlových metrů. O objemu plynu, který by měla Ukrajina do konce března z Ruska obdržet, ale stále není jasno.
Putin se teď označil za obhájce ukrajinských zájmů. Musel prý „zatlačit“ na vedení Gazpromu, aby souhlasilo s šetrnějším harmonogramem splátek. Kyjev nakonec souhlasil, že do konce roku splatí část dluhu ve výši 3,1 miliardy dolarů. „Dosáhli jsme dohody ve všech bodech,“ sdělil BBC šéf Naftogazu Andrij Kobolev. „Ukrajina udělala gesto dobré vůle a je připravena splatit část dluhu,“ dodal s tím, že Kyjev by si přál závaznou dohodu na šest měsíců, Gazprom ji ale odmítl. Podle Koboleva se Rusko záměrně snaží vyvolat další krizi.
Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) potvrdila hodnocení dlouhodobých devizových závazků Ruské federace na stupni BBB-. Varovala však, že by mohla rating snížit, pokud bude Rusko čelit dalším sankcím kvůli svému postupu vůči Ukrajině. Rating by se v případě snížení o pouhý jeden stupeň dostal do spekulativního pásma.