Praha - Podmínky pro propuštění zaměstnance jsou v Česku jedny z nejpřísnějších v Evropě. Podniky proto často raději volí smlouvy na dobu určitou. Firmu na druhou stranu odchod zaměstnance stojí méně peněz, než je běžné na západ od našich hranic. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte. Nejčastěji lidé přicházejí o místo kvůli nadbytečnosti.
Smlouvy na dobu neurčitou nejsou v kurzu
Firmy si musejí dobře rozmyslet, než někoho přijmou. „Dostanou smlouvu na dobu jednoho roku a teprve potom, když se osvědčí, u nás mohou pracovat na delší dobu,“ prohlásil Pavel Kafka, jednatel školkařské firmy.
Propustit zaměstnance okamžitě je v Česku možné v případě, že například něco ukradne, někoho zraní nebo způsobí zaměstnavateli výraznou škodu. Jinak už je výpověď složitější, Nejčastějším důvodem pro výpověď je přitom nadbytečnost.
„Česká legislativa je přísná v tom ohledu, že stanoví důvody, za kterých dát výpověď, i postupy. V tomto ohledu se více zaměřuje na procedury, které samotnému propuštění mají předcházet,“ podotkl Jan Procházka, advokát Deloittu.
Maximálně může propuštěná osoba dostat odstupné ve výši tří měsíčních platů
V tom případě dostane zaměstnanec dvouměsíční výpovědní lhůtu a má nárok na odstupné, které se liší podle odpracovaných let. Pokud ve smlouvě není něco jiného, má nárok na maximálně tři měsíční platy. Třeba Lucie musela skončit, když firma, ve které pracovala, rušila celé oddělení. „Vzhledem k tomu, že jsem tam pracovala méně než rok, tak jsem dostala výpověď a odstupné jen jeden měsíc,“ konstatovala propuštěná žena.
Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR:
„Největší problémy přicházejí se smlouvami na dobu určitou. Když nemá zaměstnavatel trvalé zakázky, musí se postarat o to, aby je mohl realizovat. Dohodnout se se zaměstnancem o skončení poměru, je pak problém.“
Vůbec nejvíc chrání zákony zaměstnance v Itálii. Nedobrovolný odchod jednoho člověka firmu stojí v průměru přes osm set tisíc korun. V Česku je tato částka i méně než čtvrtinová. „Jedná se o mzdu za výpovědní dobu, která v zásadě činí dva měsíce, může být i delší. A samozřejmě o odstupné,“ podotkl Procházka.
„V případě krize je ale společným zájmem zaměstnanců i zaměstnavatelů udržet podnik v chodu, jsou připraveni přistoupit na zhoršení podmínek, omezení pracovních výhod s tím, že si místo udrží,“ konstatoval advokát.
Naopak nejtvrdší pravidla pro zaměstnance platí v Belgii. Zaměstnavatel tam nemusí výpověď nijak zdůvodňovat, ani vyplácet odstupné.
