Propuštěn, zaměstnán, propuštěn – a co podpora?

Praha – Nezaměstnanost v České republice stále přesahuje 9 procent. O tom, že spoustu lidí trápí, svědčí i množství dotazů, které přicházejí do Poradny ČT24 a točí se právě kolem podpory v nezaměstnanosti. Prvním dnem roku 2011 vstoupila v účinnost řada novinek a uchazeči o zaměstnání často nevědí, zda mají podle nové úpravy na podporu nárok. Pojďme si proto zopakovat základní faktory, které rozhodují o přiznání podpory. Zodpovíme také otázku, co se stane, když člověk krátce po nalezení nové práce o zaměstnání opět přijde.

Pro podporu v nezaměstnanosti platí jedna základní podmínka a množství nuancí, které nuancemi v realitě nejsou. Uchazeč o podporu musí prokázat, že v uplynulých třech letech byl alespoň rok plátcem důchodového pojištění, nejčastěji jako zaměstnanec (nemusí přitom pracovat jen na klasickou pracovní smlouva, ale i na dohodu o pracovní činnosti), nebo jako osoba samostatně výdělečně činná.

Často se ale stává, že člověk pracoval, následně práci ztratil, dostával nějakou dobu podporu v nezaměstnanosti, poté práci opět našel, ale například ve zkušební lhůtě byl znovu propuštěn a neví, zda má na podporu nárok opakovaně. Obecně platí, že opakovaně na podporu člověk může mít nárok, není automaticky vyloučen z možnosti znovu podporu pobírat. Vždy ale musí splnit výše zmíněnou základní podmínku, že byl v uplynulých třech letech plátcem důchodového pojištění alespoň rok. Zde existují dvě možnosti:

  1. Pokud vyčerpal v uplynulých třech letech celou podpůrčí dobu, musí prokázat, že po ukončení pobírání podpory v nezaměstnanosti byl alespoň šest měsíců plátcem důchodového pojištění.
  2. Pokud nevyčerpal celou podpůrčí dobu v uplynulých třech letech, musí prokázat, že po dobu ne kratší tří měsíců od posledního pobírání podpory v nezaměstnanosti byl plátcem důchodového pojištění, následně by se mu obnovila celá podpůrčí doba, po kterou by dostával podporu v nezaměstnanosti. Kdyby ony tři měsíce neprokázal měl by nárok pouze na dočerpání zbylé podpůrčí doby.

Příklad 1:

Paní Marie (35 let, tj. podpůrčí doba 5 měsíců) byla v uplynulých třech letech nepřetržitě plátcem důchodového pojištění (měla uzavřenou dohodu o pracovní činnosti, z níž se odvádí pojistné na důchodové zabezpečení). Dne 1. září 2010 ji zaměstnavatel propustil, přihlásila se proto na úřad práce a dostala podporu v nezaměstnanosti. Od 1. října si našla novou práci (např. na pracovní smlouvu). Nový zaměstnavatel ji ale ve zkušební době k 31. listopadu propustil, a tak se od 1. prosince opět přihlásila na úřad práce.

Z příkladu vyplývá, že paní Marie nemohla prokázat, že by po pobírání poslední podpory v nezaměstnanosti byla plátcem důchodového pojištění po dobu alespoň tří měsíců (byla plátcem pouze po dobu dvou měsíců), a tudíž má nárok na podporu v nezaměstnanosti (v posledních třech letech byla více jak dvanáct měsíců plátcem důchodového pojištění), ale jen po zbytek jí načaté podpůrčí doby, tj. v tomto konkrétním případě bude pobírat podporu v nezaměstnanosti ještě 4 měsíce (1 měsíc vyčerpala od 1. září do 1. října).

Příklad 2:

Pan Karel (58 let, tj. podpůrčí doba 11 měsíců) dostal výpověď k 31. prosinci 2009. Od 1. ledna byl evidován na úřadu práce a po celých 11 měsíců dostával podporu v nezaměstnanosti, tj. vyčerpal celou podpůrčí dobu. Od 1. prosince si našel nové zaměstnání, ovšem k 1. lednu 2011 znovu přišel o práci. Protože vyčerpal celou podpůrčí dobu v uplynulých třech letech a nemůže prokázat, že byl po skončení pobírání podpory v nezaměstnanosti 6 měsíců plátcem důchodového pojištění (byl pouze 1 měsíc), nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Splnění šestiměsíční podmínky nenaruší ani to, když člověk v práci před propuštěním třeba na delší dobu onemocní. Pokud čerstvě nezaměstnaný splní podmínku, že po dobu 6 měsíců od konce předchozí podpory byl plátcem důchodového pojištění, dostane podporu, přestože v posledních měsících v práci marodil.

Peníze
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 2 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 7 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 23 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...