Praha - Najdou lídři Evropské unie konečně lék na krizi? Odpovědět by mohl dvoudenní summit Evropské unie, který se bude snažit zjistit, jakým způsobem vyvést EU a eurozónu z hospodářských problémů. Kromě toho prezidenti a premiéři, mezi nimiž bude Českou republiku zastupovat premiér Petr Nečas, budou v Bruselu jednat o prohloubení ekonomické a politické unie. To by mohlo znamenat přenesení dalších pravomocí z národních metropolí na EU, na což jsou mnozí v Evropě citliví. Zvažuje se také možnost, že by záchranné fondy nakupovaly bondy na primárním trhu, především ty italské a španělské. Smyslem zvažovaných opatření je pomoci uvedeným dvěma zemím srazit náklady na obsluhu dluhu.
Zpráva čtyřky, neboli čtyř mušketýrů, tedy europolitiků Van Rompuye, Barrosa, Junckera a Draghiho, navrhuje další postup evropské integrace. O tomto návrhu se ale budou prezidenti a premiéři na summitu pouze bavit, nečeká se od nich nějaké rozhodnutí. Tématu by se měli poté věnovat na dalších schůzkách v průběhu roku. Je ovšem otázkou jestli si žádný závěr může Evropa dovolit, a zda finanční trhy ve velkém napětí nepošlou euro ještě níž. Proto je možné, že na nějaká rozhodnutí přijde v době, kdy Petr Nečas na summitu již nebude, protože jakmile v pátek jednání sedmadvacítky skončí, začne jednání eurozóny.
Eva Hrnčířová, zpravodajka ČT
„Tento summit už je asi dvacátý od začátku krize a každý summit se jmenuje jako záchranný, jako summit, který má spasit euro a který má vyřešit krizi. Vždycky ten další je důležitější než ten předcházející. Myslím ale, že ani tady zázračná pilulka, která eurozónu uzdraví, nepřijde.“
Tento summit má vyřešit krizi a zachránit euro, ale těchto summitů již byly za poslední dva roky desítky. Politici jsou pořád mezi dvěma mlýnskými kameny. Řeší akutní problémy, ale na druhé straně musí vymýšlet i dlouhodobé změny. Stále to ovšem nestačí. Proto je tu teď návrh na hlubší integraci a větší změny. „Zatímco Francie tlačí na solidaritu, Německo tlačí na postupující integraci především ve fiskální oblasti,“ vysvětlila zpravodajka ČT Eva Hrnčířová.
Česko nepřistoupí na bankovní unii
Právě navrhovaná bankovní unie je však pro Česko nepřijatelná. „Pro Českou republiku je tam mimořádně citlivá otázka regulátorů z hostitelských zemí a domácích zemí u mateřských a domácích společností (bank),“ řekl již dříve ministr financí Miroslav Kalousek. Návrhy prý posilují regulační orgány v zemích mateřských ústavů. To je pro Česko nevýhodné, protože většina bank v zemi je vlastněna zahraničními finančními ústavy.
Premiér Nečas už dopředu oznámil, že s vytvořením bankovní unie ani s větší fiskální integrací na summitu souhlasit nebude. „Některé myšlenky typu bankovní unie by mohly mít krajně poškozující vliv na českou ekonomiku,“ tvrdí český předseda vlády. Při svém příjezdu na summit pak dodal, že házet klacky pod nohy Česko nikomu nebude.
Petr Nečas, předseda vlády ČR:
„My v prvé řadě nebudeme ti, kteří budeme házet eurozóně klacky pod nohy. My jsme připraveni podpořit všechna rozumná opatření, která povedou ke stabilitě eurozóny, jakkoli o některých z nich můžeme mít své pochybnosti nebo námitky.“
Největší nebezpečí vidí české ministerstvo financí v tom, že bankovní unie by mohla vzniknout bez účasti všech členských zemí, a hrozí tedy zánik jednotného vnitřního evropského finančního trhu.
Záchranné fondy možná budou kupovat bondy na primárním trhu
Šéfové vlád se budou také zabývat možností, že by záchranné fondy eurozóny intervenovaly ve prospěch Itálie a Španělska a nakupovaly jejich státní dluhopisy přímo na primárním trhu. Smyslem zvažovaných opatření je pomoci uvedeným dvěma zemím srazit náklady na obsluhu dluhu.
Evropský fond finanční stability (EFSF), který má jen dočasný mandát, i jeho nástupce ESM (Evropský stabilizační mechanismus), který má jako stálý podpůrný mechanismus začít platit zanedlouho, teď totiž mohou poskytovat jen částečné garance za vládní dluhopisy prodávané na primárním trhu. Mohou tak snížit riziko pro investory, kteří tyto papíry nakupují. Fondy nicméně této možnosti zatím nevyužily.
Hollande a Merkelová ohlásili pokrok
Na poslední chvíli před dvoudenním summitem se ještě setkali francouzský prezident François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová. Hollande vystoupil s tvrzením, že jednání pokročila především v otázkách hospodářského růstu. „Je už vidět nějaký pokrok, hlavně v oblasti oživení, který byl předmětem diskusí. Teď je vidět, že jsme byli úspěšní. Evropský summit o tom teď musí rozhodnout,“ uvedl francouzský prezident. Merkelová potvrdila společnou vůli řešit krizi.
Přes zdánlivé souznění ale mezi Paříží a Berlínem zůstává několik sporných otázek. François Hollande chce na summitu prosadit vydávání společných dluhopisů za celou eurozónu, takzvané eurobondy. Angela Merkelová je však považuje za kontraproduktivní. Označila je dokonce za útok na německé hospodářství. „Německo je evropským motorem růstu a kotvou stability. Ale ani jeho síla není neomezená. Nesmíme ji přeceňovat,“ uvedla kancléřka.
Na summitu zazní další nové regulační návrhy. Brusel si chce udělit nové pravomoci, které by mu například umožnily přepisovat národní rozpočty těch zemí eurozóny, které porušují dluhová a rozpočtová pravidla.
Summit budou bedlivě sledovat i finanční trhy; ty jsou ale k výsledkům jednání skeptické. „Nemyslím si, že summit EU přinese něco podstatného. Nemyslí si to ani trh,“ uvedl například analytik Brad Bechtel ze společnosti Faros Trading.
