Praha – Základním kritériem pro vznik nároku na starobní důchod je dostatečná doba přispívání na sociální pojištění. Pro ty, co budou odcházet do penze v roce 2012, je to 28 let. Ale jak je to s nárokem na starobní penzi u lidí, kteří z vážných zdravotních důvodů pracovat nemohli? Mohou vůbec z invalidního důchodu přejít do starobního? A za jakých podmínek? Tato otázka trápí i čtenáře Poradny portálu ČT24. Pojďme si ji proto rozebrat podrobněji.
Přechod z invalidního do starobního důchodu – vyplatí se?
I když se může na první pohled zdát přechod z invalidního do starobního důchodu jako složitá záležitost, odborníci tvrdí: není se čeho bát. Na prvním místě je třeba říci, že člověku nic nebrání v tom, aby si při pobírání invalidního důchodu přivydělával. Přivýdělek není zákonem omezen (jediné omezení je samotný zdravotní stav). Člověk pobírající invalidní důchod může mít stejně tak dobře práci na částečný i plný úvazek. Může být také živnostníkem (OSVČ) – v tomto případě je jeho příjem chápán jako příjem vedlejší. I z vedlejšího příjmu se přitom odvádí příspěvky na sociální pojištění, které jsou relevantní pro vznik nároku na starobní důchod.
Invalidní důchod a náhradní doba pojištění
Zároveň je ale také nutné připomenout, že doba pobírání plného nebo částečného invalidního důchodu se zahrnuje do tzv. náhradní doby pojištění – člověk s přiznaným stupněm invalidity je tudíž pojištěncem a může mu vzniknout nárok na starobní důchod.
Pokud pobíráte invalidní důchod, požádat starobní penzi při splnění zákonných podmínek můžete, nikoli musíte (není to povinnost). Proto ani člověk v různém stupni invalidity nemusí o starobní důchod požádat tehdy, když splňuje důchodový věk (např. v 61 letech), i on si může tzv. zvyšovat procenta, a tedy i budoucí starobní penzi, když dále pracuje. Automaticky se invalidní důchod přepočte na starobní až po dosažení 65 let věku.
Propadu životní úrovně po přepočtu se lidé bát nemusí
Lidé mohou mít obavu, že následný starobní důchod (nahrazující dosavadní invalidní) bude malý, že jim rapidně klesne životní úroveň – jejich zdravotní stav jim např. nedovoloval ani žádný typ přivýdělku. Tyto obavy jsou liché. Po tomto „přepočtu“ bude člověku dříve pobírajícímu invalidní důchod přiznán vždy ten důchod, který je pro ne finančně výhodnější. Člověk, který si po dosažení důchodového věku netroufá zažádat o starobní důchod, k tomu nemá žádný důvod – nejde do žádného finančního rizika.
Proto zde rozhodně stojí za to na závěr podotknout, že je lepší si o starobní důchod vždy zkusit zažádat, protože je jednak velká pravděpodobnost, že starobní důchod bude vyšší, jednak nemá žadatel co ztratit.