Praha - Drtivá většina domů stále není označená povinným štítkem, který vypovídá o energetické náročnosti. Povinnost přitom platí od začátku roku. Dnes navíc končí přechodná doba, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu nedostatek promíjí. Majitel může dostat až stotisícovou pokutu. Přesto má štítek zhruba jen pět procent prodávaných budov.
Pozor! Bez energetického štítku hrozí od zítřka tučná pokuta
Od 1. ledna letošního roku musí mít všechny nemovitosti ke kolaudaci nebo při prodeji energetickou známku. Štítky, které napovídají o spotřebě energie v dané nemovitosti, se dělí do sedmi tříd – od A do G. Značení je jakousi obdobou úsporných štítků u domácích spotřebičů.
Moc lidí, kteří prodávají nemovitosti, se ale zatím do nakupování štítků nehrnulo. „Prováděcí vyhláška k zákonu má účinnost až od prvního dubna. Proto ministerstvo vyhlásilo jakýsi generální pardon na sankce,“ konstatoval Tomáš Kupsa, energetický specialista ze společnosti Nemopas. Státní energetická inspekce podle Kupsy prohlásila, že zatím kontroly probíhat nebudou, nebo budou působit jako poradní orgán. „Doteď tedy určitě nikdo bez štítku problém neměl,“ podotkl Kupsa.
„Sankce je sice až sto tisíc korun, od toho 1.4. bych ale očekával, že bude nějaká benevolence a zpočátku nebudou dávány nějaké exemplární tresty,“ prohlásil Kupsa.
Kupující i energetičtí auditoři přitom již poukázali na případy, kdy se objevily pokusy o uplácení. Prodávající se tak snažili dosáhnout lepšího hodnocení, než jakému jejich dům odpovídal reálně. „Osobně jsem se s žádným takovým tlakem nesetkal,“ řekl k tomu Kupsa s tím, že neočekává, že by takových případů bylo nějaké větší množství. Uznal přitom, že energetické štítky ale mohou mít určitý vliv na cenu nemovitosti.
Štítky nemají pro kupujícího žádný význam, myslí si ředitel právního oddělení Maxima Reality Jiří Lemberka. „Kupující průkazy energetické náročnosti od prodávajících sami výslovně nevyžadují. Což je logické, neboť údaje o energetické třídě a roční spotřebě energie v kWh/m2 uvedené v průkazu energetické náročnosti jim nic nevypoví o skutečných nákladech na energie nezbytných na provoz domu nebo bytu,“ říká Lemberka, který tuto povinnost považuje spíš za administrativní a finanční zátěž.
A jak je to s draženými nemovitostmi?
„Ustanovení zákona o hospodaření energií se vztahuje na vlastnické právo nabyté takzvaným převodem ve smyslu prodeje. To znamená, že při převodu vlastnického práva dochází k jeho nabytí na základě projevu vůle – to znamená kupní smlouvou,“ upozornil Milan Kremel, ředitel společnosti Clanroy, která se zabývá právě dražbou nemovitostí.
Veřejné dražby ovšem spadají do kategorie takzvaných přechodů vlastnického práva. „Nabytí toho práva dochází na základě skutečností, které nejsou projevem vůle – na základě zákona, rozhodnutím státního orgánu nebo děděním, tudíž se ustanovení zákona o hospodaření energií na veřejné dražby, ať už dobrovolné nebo nedobrovolné, nevztahuje,“ vysvětlil Kremel.