Potravinářská komora si stěžuje na stále vyšší přirážky řetězců

Praha – Obchodní řetězce prodávají v Česku potraviny se stále rostoucími přirážkami. Ty se podle Potravinářské komory pohybují od 20 % u výsekového masa po více než 100 % u některých mléčných výrobků. Ředitel komory Miroslav Koberna je přesvědčen, že snížení marží by vedlo ke zvýšení kvality potravin. Vyzval proto stát, aby využil prostředky k jejich omezení.

„Obchodní přirážky řetězců trvale rostou a od loňského roku se u většiny výrobků zvýšily nejméně o deset procent,“ uvedl Koberna, podle něhož jsou marže řetězců v Česku vyšší než v západní Evropě. Prezident komory Miroslav Toman upřesnil, že rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou zboží je vyšší u výrobků s vyšší přidanou hodnotou než u komodit, mezi něž patří třeba mléko nebo výsekové maso.

„Vysoké marže řetězců omezují spotřebitelům možnosti výběru, protože kvalitní nebo specializované výrobky jsou díky této obchodní politice řetězců pro zákazníky značně cenově nevýhodné,“ prohlásil Toman, který zastával v někdejší Rusnokově vládě post ministra zemědělství.

„Pojďme hledat důvody, proč výrobek, který je dodáván za zhruba 100 korun, je prodáván za více než 200,“ vyzval Koberna. U některých specialit, jako jsou vybrané druhy šunky od malých výrobců, může být prý konečná cena v obchodě oproti té nákupní až trojnásobná.

Průměrné obchodní přirážky řetězců u vybraných produktů

  • mléko čerstvé 1 l – 41,30 %
  • ochucené sýry 1 kg – 107,37 %
  • chléb 1,2 kg – 32,91 %
  • rohlík 43 g – 35,62 %
  • lovecký salám 1 kg – 51,00 %
  • vepřová plec s kostí 1 kg – 18,60 %

zdroj: Potravinářská komora

„Můj osobní názor je, že kdyby se dokázalo sáhnout do této oblasti obchodu, potraviny v Čechách by mohly být kvalitnější a mohly by být levnější, pouze zisky zahraničních řetězců by byly o něco menší,“ řekl Koberna. Ke změně obchodní politiky by podle něj měl řetězce přinutit stát. Jednou z cest může být například zveřejňování údajů o rozdělení marží mezi jednotlivé články výrobního a distribučního řetězce. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) se však domnívá, že s problémem rozdělení marží stát příliš udělat nemůže.

K maržím zahraničních obchodních řetězců se nedávno vyjádřil i prezident Miloš Zeman, který kritizoval jejich údajnou přesilu na tuzemském trhu (čtěte víc).

Kontrola dovozu potravin by měla přitvrdit

Představitelé komory ocenili, že vláda včera schválila nařízení týkající se ohlašovací povinnosti při dovozu potravinářských produktů. „Jsme přesvědčeni, že tato nařízení pomohou stabilizovat domácí trh a částečně zabrání přílivu nekvalitních a levných výrobků a surovin ze zemí, které hledají náhradu za ztracený ruský trh,“ konstatoval Toman.

Vadí mu však, že z nařízení vypadla kontrola příhraničního stánkového prodeje a provozů společného stravování. „Zde podle našich informací končí řada drůbežího masa, ovoce a zeleniny z Polska. Přestože vláda podporuje české zemědělství a potravinářství, tak tímto změkčováním předpisů mu naopak škodí a nedotahuje věci do konce, což je škoda,“ posteskl si šéf českých potravinářů.

Vláda včera schválila dvě nařízení předložená ministrem zemědělství Jurečkou, která mají zabránit možnému zavalení českého trhu potravinami za dumpingové ceny (více zde). Toho se podniky obávají poté, co Rusko uvalilo embargo na dovoz potravin ze zemí EU – evropští výrobci se podle nich budou snažit uplatnit svou produkci na unijním trhu.

Nařízení ukládá dovozcům potravin živočišného původu a vybraných produktů rostlinného původu nejméně dva dny před zahájením prodeje informovat o zásilce kontrolní úřady (dosud platila lhůta 24 hodin). V hlášení budou muset nově uvádět také předpokládanou prodejní cenu zboží. Do Česka se loni dovezlo zemědělských komodit a potravin za rekordních téměř 183 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 21 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...