Poslanci prosadili energetické štítky, ty vyvolávají smíšené reakce

Praha – Poslanci nakonec přehlasovali veto prezidenta Václava Klause a vyslovili se pro zákon, který zavádí označování budov energetickými štítky. Sněmovna také rozhodla, že zpřísnění podmínek pro exekuce má platit ve sněmovním znění. Poslanci zamítli úpravy Senátu, který chtěl zavést např. princip teritoriality.

Poslanci schválený zákon zavádí označování budov energetickými štítky. Energetické štítky na budovách, které si vyžádala směrnice EU, mají informovat zájemce o spotřebě energií a mají tak vést k jejich úsporám. 

Energetické štítky mají podle zákona od příštího roku zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách, při jejich přestavbách i při prodeji bytů. V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit od roku 2016. Již existující budovy mají získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019, a to podle zákonem určené plochy.

Dnešní hlasování poslanců přivítala iniciativa Šance pro budovy, která sdružuje 180 firem z oblasti energeticky šetrného stavebnictví. „Stavební sektor zaměstnává zhruba 260 tisíc lidí a má nejlepší prorůstový potenciál pro českou ekonomiku. Sněmovna ho přehlasováním prezidentského veta zachránila před nejistotou,“ uvedl koordinátor iniciativy Petr Holub.  

Prezident Klaus novelu zákona o hospodaření energií vetoval, protože podle něj ukládá na základě nejasné terminologie řadu zákonem vynutitelných povinností. Na jeho stranu se přiklonil i generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Evžen Korec, generální ředitel developerské společnosti Ekospol

„Novela zákona se úplně míjí účinkem. Konkrétní energetické náklady konkrétního bytu či domu s přesností, řekněme, na stokoruny totiž z žádného energetického štítku stejně nevyčtete, na to budete stále potřebovat skutečné faktury za spotřebované energie.“

„Lidé budou zpočátku energetickými štítky zmateni, protože jediné, co je u případné koupě nemovitosti zajímá, je informace, kolik budou měsíčně za energie platit. Nyní je tedy nutné naučit zájemce o nemovitost převádět hodnoty jednotlivých štítků do peněžních částek,“ prohlásil výkonný ředitel realitní kanceláře RE/MAX Hanuš Němeček. 

Sloužit mají zejména zájemcům o koupi nebo pronájem nemovitosti. Podle prezidenta Václava Klause však zavedení nových pravidel vyplývajících z evropské směrnice prodraží výstavbu nejen veřejných budov, ale i soukromých bytů a domů. To pak podle něj zatíží rozpočty státu, krajů, obcí i domácností a zvýší cenu bydlení. 

Novela v každém případě znamená pro tuzemský realitní trh zásadní změnu, uvedl advokát společnosti Ambruz & Dark/Deloitte Legal Martin Bohuslav. Totéž si myslí i odborník na inspekce nemovitostí Ctibor Hůlka z projektu Nemopas společnosti Dekprojekt. „Novelizací zákona vznikne na trhu naráz poptávka po třiceti až čtyřiceti tisících průkazech ročně, přičemž v současné době dosahuje asi osmi až dvanácti tisíc ročně,“ konstatoval Hůlka.

Podle Hůlky se proto může krátkodobě zvýšit cena průkazů až na dvojnásobek. Nyní za energetický průkaz lidé zaplatí kolem tří až šesti tisíc korun. „Pak pravděpodobně v důsledku zvýšení počtu znalců, kteří budou energetické posouzení nabízet, se cena opět sníží,“ dodal expert. 

Podmínky pro exekutory mají být přísnější

Zásadní změny v exekucích přinese novela občanského soudního řádu a exekučního řádu, kterou dnes schválili poslanci. Podle prezidenta Exekutorské komory ČR (EKČR) Jiřího Proška by novela měla by výrazným způsobem modernizovat exekuční právo. Administrativně se uleví přetíženým soudům a část povinností bude přenesena na soudní exekutory.

Zásadní změny v exekučním řádu naleznete zde.

O některých senátních návrzích by bylo možné podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) debatovat. Není možné je ale zavést ze dne na den, dodal. Například v případě zavedení územní příslušnosti by se podle Blažka mohla snížit konkurence exekutorů a mohly by vznikat určité monopoly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
před 22 hhodinami

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
22. 9. 2026

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.