Poslanci prosadili energetické štítky, ty vyvolávají smíšené reakce

Praha – Poslanci nakonec přehlasovali veto prezidenta Václava Klause a vyslovili se pro zákon, který zavádí označování budov energetickými štítky. Sněmovna také rozhodla, že zpřísnění podmínek pro exekuce má platit ve sněmovním znění. Poslanci zamítli úpravy Senátu, který chtěl zavést např. princip teritoriality.

Poslanci schválený zákon zavádí označování budov energetickými štítky. Energetické štítky na budovách, které si vyžádala směrnice EU, mají informovat zájemce o spotřebě energií a mají tak vést k jejich úsporám. 

Energetické štítky mají podle zákona od příštího roku zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách, při jejich přestavbách i při prodeji bytů. V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit od roku 2016. Již existující budovy mají získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019, a to podle zákonem určené plochy.

Dnešní hlasování poslanců přivítala iniciativa Šance pro budovy, která sdružuje 180 firem z oblasti energeticky šetrného stavebnictví. „Stavební sektor zaměstnává zhruba 260 tisíc lidí a má nejlepší prorůstový potenciál pro českou ekonomiku. Sněmovna ho přehlasováním prezidentského veta zachránila před nejistotou,“ uvedl koordinátor iniciativy Petr Holub.  

Prezident Klaus novelu zákona o hospodaření energií vetoval, protože podle něj ukládá na základě nejasné terminologie řadu zákonem vynutitelných povinností. Na jeho stranu se přiklonil i generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Evžen Korec, generální ředitel developerské společnosti Ekospol

„Novela zákona se úplně míjí účinkem. Konkrétní energetické náklady konkrétního bytu či domu s přesností, řekněme, na stokoruny totiž z žádného energetického štítku stejně nevyčtete, na to budete stále potřebovat skutečné faktury za spotřebované energie.“

„Lidé budou zpočátku energetickými štítky zmateni, protože jediné, co je u případné koupě nemovitosti zajímá, je informace, kolik budou měsíčně za energie platit. Nyní je tedy nutné naučit zájemce o nemovitost převádět hodnoty jednotlivých štítků do peněžních částek,“ prohlásil výkonný ředitel realitní kanceláře RE/MAX Hanuš Němeček. 

Sloužit mají zejména zájemcům o koupi nebo pronájem nemovitosti. Podle prezidenta Václava Klause však zavedení nových pravidel vyplývajících z evropské směrnice prodraží výstavbu nejen veřejných budov, ale i soukromých bytů a domů. To pak podle něj zatíží rozpočty státu, krajů, obcí i domácností a zvýší cenu bydlení. 

Novela v každém případě znamená pro tuzemský realitní trh zásadní změnu, uvedl advokát společnosti Ambruz & Dark/Deloitte Legal Martin Bohuslav. Totéž si myslí i odborník na inspekce nemovitostí Ctibor Hůlka z projektu Nemopas společnosti Dekprojekt. „Novelizací zákona vznikne na trhu naráz poptávka po třiceti až čtyřiceti tisících průkazech ročně, přičemž v současné době dosahuje asi osmi až dvanácti tisíc ročně,“ konstatoval Hůlka.

Podle Hůlky se proto může krátkodobě zvýšit cena průkazů až na dvojnásobek. Nyní za energetický průkaz lidé zaplatí kolem tří až šesti tisíc korun. „Pak pravděpodobně v důsledku zvýšení počtu znalců, kteří budou energetické posouzení nabízet, se cena opět sníží,“ dodal expert. 

Podmínky pro exekutory mají být přísnější

Zásadní změny v exekucích přinese novela občanského soudního řádu a exekučního řádu, kterou dnes schválili poslanci. Podle prezidenta Exekutorské komory ČR (EKČR) Jiřího Proška by novela měla by výrazným způsobem modernizovat exekuční právo. Administrativně se uleví přetíženým soudům a část povinností bude přenesena na soudní exekutory.

Zásadní změny v exekučním řádu naleznete zde.

O některých senátních návrzích by bylo možné podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) debatovat. Není možné je ale zavést ze dne na den, dodal. Například v případě zavedení územní příslušnosti by se podle Blažka mohla snížit konkurence exekutorů a mohly by vznikat určité monopoly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Objem hypoték se v srpnu meziměsíčně snížil

Banky a stavební spořitelny poskytly v srpnu hypoteční úvěry za 34,5 miliardy korun. Ve srovnání s loňským srpnem to znamená nárůst o čtyři procenta, proti červenci se ale objem hypoték snížil o patnáct procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o třináct procent na 26,8 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na pět procent z červencových 4,9 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor, data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
08:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoKarenční doba by přinesla úspory, míní Murová. Kovářová vítá, že se nevrátí

Návrat karenční doby by podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) přinesl úsporu zhruba devět miliard korun. „Z toho polovinu bychom uspořili my jako stát na sociálních dávkách nebo nemocenských. Polovinu by uspořili zaměstnavatelé,“ uvedla v Událostech, komentářích. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) naopak uvítala, že koaliční Motoristé návrat neplacených prvních tří dnů nemoci neprosadili. Podle ní si zaměstnanci kompenzaci mzdy hradí ze svého pojištění a současný systém může zároveň ušetřit náklady zdravotnictví, pokud lidé nemoc řádně vyleží. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoChmelaři hlásí rekordně nízkou úrodu. První velký pivovar už zdražuje

Česko zažívá jednu z historicky nejhorších sklizní chmele. Podle svazu pěstitelů bude až o čtvrtinu nižší než v jiných letech. Úrodu ovlivnily vysoké teploty, výrazné sucho, ale i nepříznivé povětrnostní podmínky. Chmelu tak chybí pivovarsky důležité látky, které ovlivňují jeho kvalitu. To může společně se zvyšujícími se náklady na energie, přepravu nebo obaly ovlivnit i cenu piva. Už nyní kvůli vyšším výdajům na výrobu ohlásil zdražení první velký podnik. Další se zřejmě přidají. Zdražovat by mohly i menší pivovary, které jsou na cenové výkyvy vstupů citlivější.
před 7 hhodinami

Velké podniky se děsí zdražování energií. Může dojít k zavírání provozů

Růst cen energií je pro českou ekonomiku špatnou zprávou. Některé velké podniky varují, že pokud bude energie zdražovat i nadále, budou muset uzavřít své provozy. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) České televizi řekl, že stát chystá opatření na pomoc. Jedná se třeba o plošné zastropování ceny elektřiny a plynu – u výrobců i dodavatelů. Nejvíce zasažená budou podle Svazu průmyslu odvětví jako ocelářství, chemický průmysl, sklářství nebo výrobci stavebnin. V tuto chvíli ale ještě podle Havlíčka není situace kritická.
před 7 hhodinami

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.