Praha - Poslanecká sněmovna na dnešní mimořádné schůzi projednávala předlohy zdravotnické, důchodové a sociální reformy. Rozhodlo se například o zvyšování DPH. Dosavadní nižší desetiprocentní sazba daně z přidané hodnoty se od příštího roku zřejmě zvýší na 14 procent. Poslanci dnes pustili do závěrečného čtení vládní novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která posléze od roku 2013 obě sazby sjednotí na úrovni 17,5 procenta. Takto získané peníze chce vláda využít na rozjezd důchodové reformy. Tu sněmovna zřejmě pozmění jen mírně. Opozice se opět pokusí všechny tři zákony zamítnout. Poslanci dnes také do závěrečného čtení poslali návrh novely o stavebním spoření, který krátí státní podporu. Závěrečné schvalování ve sněmovně by se mohlo uskutečnit již v pátek. Poslanci dnes také rozhodli o kompenzacích lidem za nevyplacené odstupné či odchodné. Před začátkem se ještě k jednacímu stolu na žádost Věcí veřejných sešli zástupci koalice - chtěli si vyjasnit poslední sporné body. To se lídrům kabinetu nakonec podařilo a při hlasování tak zůstala vládní většina prakticky jednotná.
Vyšší DPH = dražší zboží i méně daňových úniků
Vyšší DPH by znamenalo zdražení potravin, léků, sociálních a zdravotních služeb, městské hromadné dopravy, vstupenek na sportovní utkání a kulturní pořady, knih nebo novin. Zdraží zřejmě také voda, teplo, dětské pleny a autosedačky a pohřby. Vláda na oplátku občanům zvýší slevu na vyživované dítě o 150 korun měsíčně. Časem pak obě sazby sjednotí. Slibuje si od toho snížení rizika chyb a omezení daňových úniků.
Změny v sazbách se nelíbí parlamentní opozici, ale například ani představitelům družstevních prodejen. Obávají se, že zvýšení daně přinese zánik stovkám jejich obchodů, které budou muset kvůli vyšší dani zdražit. Ozývají se i knihkupci. Proti zdražení knih v důsledku zvýšení sazby daně protestovalo v červnu několik stovek lidí. Poslanec KSČM Jiří Dolejš pak navrhuje návrat k sazbám pět a 19 procent, které platily ještě v roce 2007. Připouští, že by to znamenalo výpadek zhruba 30 miliard korun. Ty chce ale získat obnovením daňové progrese pro fyzické osoby a zvýšením daní pro firmy.
Druhý pilíř důchodové reformy se líbí jen koalici
Reforma důchodů má pak především umožnit vyvedení části peněz ze solidárního penzijního systému na individuální spoření v důchodových fondech, tedy takzvaný druhý pilíř důchodového systému. Prvním má zůstat současné průběžné financování důchodů státem, třetím pak nynější doplňkové penzijní spoření. „Druhý pilíř je zcela nadbytečný, vyvádění peněz je zcela nepřijatelné,“ tlumočil výhrady sociální demokracie její poslanec Václav Votava. Sociální demokraté argumentovali také peticemi proti reformě, proti níž před prázdninami protestovali odboráři. Výhrady proti druhému pilíři měli i zaměstnavatelé.
Státní podpora u stavebního spoření klesne na 2 000 korun ročně
Pokud projde návrh na omezení podpory stavebního spoření, stát bude přispívat nejvýše 2 000 korun ročně pro nové i existující smlouvy. Zdaňovat se pak budou úroky z vkladu. Stát tak chce ušetřit čtyři až šest miliard korun. Sněmovna již jednou obdobný návrh na omezení státní podpory schválila, Ústavní soud jej však kvůli některým pasážím zrušil. Vadilo mu především, že návrh byl schválen ve stavu legislativní nouze a že zaváděl 50procentní srážkovou daň na státní podporu za minulý rok. Se stížností se na soud obrátila ČSSD.
Nově má platit, že státní příspěvek bude představovat deset procent místo dosavadních 15 procent z naspořené částky. Maximálním limitem pro jeho výpočet bude částka 20 tisíc korun, takže nepřekročí 2 000 korun. Nově se budou zdaňovat připsané úroky, samotná státní podpora se zdaňovat nebude.
Nezaměstnaní dostanou kompenzaci za nevyplacené odstupné
Poslanci dnes také odsouhlasili, že stát začne od příštího roku vyplácet kompenzaci lidem za nevyplacené odstupné či odchodné. Sněmovna o toto opatření zřejmě doplní vládní balíček úsporných opatření v sociální oblasti. Ten je téměř totožný s tím, který sněmovna schválila už loni ve stavu legislativní nouze. Stejně jako u krácení podpory stavebního spoření jej ale Ústavní soud zrušil. Stát díky úsporným opatřením, která se týkají například vyplácení nemocenské, rodičovského a sociálního příspěvku či příspěvku na péči, ročně ušetří asi 23,5 miliardy korun.
Levice tvrdí, že omezení postihnou nejvíce chudší rodiny a mladé lidi, kteří plánují děti. Podle nich jsou opatření namířena protipopulačně, nikoli tak, aby podporovala porodnost. Vláda by podle opozice měla spíše hledat způsoby, jak zvýšit příjmy státu, například zavedením progresivní daně z příjmů.
Jediným zmírněním oproti dosavadním škrtům má být kompenzace za nevyplacené odstupné, odchodné nebo odbytné, a to ve výši 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku. Podle současných pravidel nemají nezaměstnaní první tři měsíce nárok na podporu, pokud jim podle zákona mělo být vyplaceno odstupné. V praxi se však stává, že zaměstnavatelé odstupné nevyplatí a lidé zůstávají po tuto dobu bez peněz.
Porodné dostanou jen chudší rodiny
Balíček i nadále chce omezit vyplácení porodného pouze na první dítě a jen pro chudší rodiny. Nárok by měly domácnosti s příjmem do 2,4 násobku životního minima. Zachoval by i loňské změny v pobírání rodičovského příspěvku ve čtyřleté variantě. Rodič by měl tedy nárok na příspěvek ve výši 7 600 korun do devíti měsíců věku dítěte. Poté by pobíral 3 800 korun až do čtyř let věku dítěte.
Zdravotnickou reformu ještě čeká dlouhá cesta
Do závěrečného schvalování poslala sněmovna i předlohy druhé části zdravotnické reformy. Na návrh opoziční KSČM budou kromě jedné, zákona o zdravotnické záchranné službě, čelit návrhu na zamítnutí. Poslanci se už v pátek budou muset vypořádat s celou řadou pozměňovacích návrhů z dnešního druhého čtení. Podali je zejména koaliční poslanci.
V návrhu zákona o zdravotních službách poslanci chtějí například upravit zřizování výdejen léků hlavně v malých obcích, kde není ekonomické provozovat lékárny. Jeden z dalších návrhů uvádí, že by kojenecké ústavy měly přejít z gesce ministerstva zdravotnictví na ministerstvo práce a sociálních věcí, které je odpovědné za sociálně právní ochranu dětí. Poslanci budou jednat i o předloze první části reformy, která mimo jiné umožní rozdělit péči na standardní a nadstandardní, zvýší poplatek v nemocnici, změní poplatek u receptů a vyjme z pojištění léky do padesáti korun a podpůrné a doplňkové přípravky.
Projde pružnější trh práce?
Před závěrečným schvalováním je i novela zákoníku práce, která mění například odstupné při propuštění nebo opakované zaměstnávání na dobu určitou. Navržené změny v zákoníku mají vést k větší pružnosti pracovního trhu a mají motivovat firmy k vytváření pracovních míst. „Návrh směřuje k zvýšení přehlednost, srozumitelnosti i jednoznačnosti zákoníku práce a vyšší motivaci k tvorbě dlouhodobých pracovních míst,“ komentoval ministr Drábek.
Vládní novela zavádí výši odstupného s ohledem na počet odpracovaných let, tedy jeden plat pro člověka zaměstnaného do jednoho roku, 2 platy, pokud pracoval rok až dva, a poté už platy tři. Při výpovědi v tzv. vyrovnávacím období dostane taktéž tři a navíc částku za odpracované roky. Na podobě zákoníku se podílela i sociální demokracie, v opozici proto zůstali hlavně komunisté. Závěrečné hlasování o novele by mohlo proběhnout ještě tento týden.
