Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje novelu horního zákona, jež by mimo jiné zrušila pětileté moratorium, během kterého nemají těžařům vzrůst poplatky za dobývání nerostných surovin. Stát však chce sazby zvýšit. Kritizují to zástupci zaměstnavatelů a průmyslu i odboráři. Připomínky sdělili na středečním jednání tripartity.
Každý kubík ropy si stát cení na 558 korun, kilogram zlata zase na téměř 41 tisíc korun. Vybrané peníze se dělí, například u hnědého uhlí bere stát dvě třetiny a zbytek připadá obcím, kde se dobývá. Stát a obce si loni rozdělily na poplatcích 416 milionů.
Současný horní zákon platí od loňska a říká, že poplatky pro těžaře se pět let nebudou zvyšovat. Ministerstvo průmyslu ale přišlo s novelou, která to chce změnit.
Ekologové souhlasí, považují poplatky za nízké. V případě těžby lithia by podle nich Česko získalo jen zlomek jeho hodnoty. „Ročně ztrácí miliardy korun, které jdou formou dividend vlastníkům těžebních firem,“ řekl vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.
Hospodářská komora se obává o konkurenceschopnost
Těžaři jsou proti. Stát by podle nich porušil slib, který dal. Hospodářská komora se pak obává dopadů na celou ekonomiku – růstu cen energií a snížení konkurenceschopnosti. „Přáli bychom si, aby moratorium bylo zachováno,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Shodu má komora s odboráři, ani jim se návrh ministerstva nelíbí.
Novela vychází z programového prohlášení. Výše poplatků by podle ní měla odpovídat tržním hodnotám. „Je to také otázka jednání na vládě, jednotlivých argumentů a zvážení jejich váhy,“ dodal ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO). Kabinet by měl posoudit novelu horního zákona během několika týdnů.
