Polsko: Češi se snaží zdiskreditovat naše potraviny

Praha - Polsko se ohradilo proti kritice svých potravin v Česku. Podle velvyslanectví za ní stojí snaha vytlačit polské výrobky z českého trhu a zvýšit podíl domácích. Diplomati se brání tím, že kontroly kvality polských potravin jsou spolehlivé a provádějí se podle evropských standardů. Velvyslanectví navíc varovalo, že masivní kritika kvality polských potravin poškozuje dobré sousedské vztahy obou zemí. Ministerstvo zemědělství ČR reagovalo tím, že se neřídí původem potravin, ale jedině jejich kvalitou.

„V Evropě funguje otevřený trh, a proto se ministerstvo zemědělství v žádném případě neřídí původem potravin, ale jen a jedině jejich kvalitou. Chceme, aby na českém trhu byly pouze kvalitní potraviny, bez ohledu na jejich zemi původu,“ sdělil mluvčí resortu zemědělství Jan Žáček.

Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) již avizoval schůzku se svým polským protějškem, ministrem zemědělství a rozvoje venkova Stanislawem Kalembou, která má sloužit k prohloubení spolupráce českých a polských dozorových orgánů. Květnové jednání má pomoci společně odstraňovat z trhu nekvalitní výrobky.

Petr Bendl (ODS), ministr zemědělství:

„Já už dlouhou dobu říkám polským kolegům, že je v jejich zájmu, aby nám pomáhali s informováním, aby nám pomáhali s tím, že se na český trh nebude dostávat nekvalita. Poškozuje to jméno těch výrobků, které přicházejí z Polska a jsou kvalitní.“

Podle údajů Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) loni tvořily potraviny polského původu 24,1 procenta všech potravin, které byly označeny jako nevyhovující. Nevyhovujících šarží tuzemského původu bylo v českých prodejnách 14,5 procenta. Podíl polských nevyhovujících výrobků byl nejvyšší ze všech zemí dovážejících jídlo do ČR.

Polský premiér Donald Tusk už na konci března při své návštěvě na Slovensku obhajoval kvalitu polských potravin, která podle něj nezaostává za evropským průměrem. Ohradil se vůči kritice, jíž v souvislosti s různými aférami čelí polští potravináři. „Skoro čtvrtina našeho exportu jde do Německa. Sami víte, jak náročný je německý spotřebitel. Přesto nemáme s Němci problémy,“ hájí polské produkty i člen Tuskova kabinetu, ministr zemědělství Kalemba.

Kdo s koho?

Poláci argumentují tím, že zemědělská výroba v ČR dramaticky klesá, roste dovoz a spolu s ním také záporná obchodní bilance. Více než polovina všech potravin se proto nyní do Česka dováží z Německa a Polska.

Od roku 2000 se německý podíl na dovozu zvětšil asi o 50 procent, polský pak až o 200 procent. Podle velvyslanectví čeští výrobci a jejich sdružení otevřeně přiznávají, že nejsou schopni konkurovat polským výrobcům, a pouštějí se do neférového boje.

Vyjádření polského velvyslanectví v ČR:

„Uvedené statistické údaje jasně ukazují skutečné příčiny nynější situace. Polské potraviny jsou na českém trhu čím dál konkurenceschopnější a ohrožují zájmy místních výrobců.“

Za masivní kritikou kvality polských potravin prý stojí snaha přesvědčit české konzumenty o kvalitativních nedostatcích polských výrobků jako takových a následně je úplně vytlačit z českého trhu, čímž by se zvýšil prodej české výroby.

„Masivní kritika se častokrát nevztahuje na konkrétní výrobce nebo produkty, ale plošně poškozuje jméno polských výrobců a výrobků jako takových, jejich českých distributorů a také dobré sousedské vztahy mezi našimi zeměmi,“ míní polští diplomaté. Velvyslanectví se nelíbí ani to, že údajná kampaň proti polským potravinám trvá už skoro rok.

Proti tomu, že by v Česku byla vedena jakákoli „masivní kampaň“ proti polským potravinám, o níž Poláci hovoří, se ohradilo české ministerstvo zahraničí. Podle mluvčí resortu Johany Grohové jsou jednoznačnou prioritou státu kvalitní potraviny pro české obyvatelstvo.

„Existuje celá řada případů, kde česká veřejnost neměla dostatek odpovídajících informací od polských úřadů,“ uvedla Grohová. Podle ní česká diplomacie řešila téma s polskými partnery 5. dubna. „Vzhledem k vysledkům tohoto jednáni vyjadřuje MZV překvapení nad obsahem i formou sdělení polské ambasády, které nepřispívá k vyjasnění situace,“ doplnila mluvčí.

Nezapomínejte na metanol

Kritika do Česka ale nemíří jen z polské diplomacie. Také generální ředitel Polské federace výrobců potravin Andrzej Gantner se domnívá, že se z české strany jedná o paušalizování a úmyslné podkopávání důvěry ke všem polským potravinám.

„Kdybychom my v Polsku chtěli také upozorňovat na každý incident s českým jídlem, také bychom o tom mohli informovat každý den,“ prohlásil na česko-polském hospodářském fóru v Praze a připomněl nedávnou aféru se smrtícím metanolem v českých lihovinách. Na otrávený alkohol původem z Česka zemřelo nejméně 10 Poláků.

Podle Gantnera dochází z české strany k narušování předpisů o společném trhu a protekcionismu, proti němuž se chtějí polští potravináři bránit. Jejich právníci proto připravují stanovisko pro evropskou komisi.

Šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka naopak vidí hlavní problém v kvalitě kontrol. „Podle mého názoru není na polské straně taková úroveň dozoru nad potravinami, jako je v ČR, a je třeba se tímto problémem zabývat,“ navrhl Juračka, podle kterého je třeba trestat jednotlivé výrobce, a nikoli vyhlásit plošný zákaz dovozu polských potravin.

SKANDÁLY S POLSKÝMI POTRAVINAMI:

  • Únor 2012

Polské firmy prodávaly technickou sůl označenou jako jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb i pekárnám.

  • Březen 2012

Polská policie zadržela desítky tun prášku ze zkažených sušených vajec. Obsahoval několikasetnásobně víc nebezpečných bakterií, než povolují normy.

  • Listopad 2012

Čeští veterináři stáhli z prodeje 12 tun zkaženého strojově odděleného masa.

  • Leden 2013

Státní zemědělská a potravinářská inspekce informovala, že se na českém trhu objevily polské oplatky, které můžou obsahovat jed na potkany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
před 21 hhodinami

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.