Praha – Napjaté lhůty komplikují přijetí vládního stabilizačního balíčku. Pokud by sněmovna nestihla přehlasovat případná veta Senátu a prezidenta do konce roku, od prvního ledna začne platit jednotná sazba DPH ve výši 17,5 procenta. Balíček ale zvyšuje daň z přidané hodnoty jen u dvojí sazby DPH. Poslanci by tedy museli znovu přijmout zákon, který dvojí sazbu daně zavádí – to by mohla sněmovna stihnout v únoru. Sazby ve výši 15 a 21 % by pak zřejmě platily až od druhého čtvrtletí příštího roku. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda sněmovního rozpočtového výboru Pavel Suchánek (ODS). Takovou situaci by ale považoval za zmatek a věří, že nenastane.
Senát musí balíček projednat ve 30denní lhůtě od přijetí ve sněmovně, podle předsedy horní komory Milana Štěcha (ČSSD) se jím senátoři začnou zabývat na schůzi 5. prosince. Čerstvě zvolení senátoři totiž složí slib až 21. listopadu, balíček pak budou projednávat také ve výborech. Pokud senátoři balíček nakonec vetují, tak se sněmovna k jeho schvalování dostane nejdříve 18. prosince.
Ve sněmovně zřejmě žádné zádrhele nenastanou, předseda ČSSD Bohuslav Sobotka dnes v diskuzním pořadu Partie uvedl, že sociální demokraté ve sněmovně nesáhnou k obsturkcím, prý si nepřejí zmatky v sazbách, a vládní koalice bude pravděpodobně mít dostatek poslanců na přehlasování veta. Následně ale zamíří k podpisu na Hrad. Václav Klaus pak bude mít 15denní lhůtu, ve které může balíček poslancům vrátit. Termín by mu tak vypršel až první týden v lednu. A mezitím by vstoupila v platnost jednotná sazba DPH. „Pro některé firmy má tato nejistota fatální následky, typickým příkladem jsou třeba developeři, kteří jsou přímo závislí na koupěchtivosti a koupěschopnosti potenciálních zákazníků,“ uvedl podnikatel Tomáš Březina.
Hrozí i rozpočtové provizorium
Nepřijetí balíčku by ohrozilo také přijímání státního rozpočtu, který původně ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) ve sněmovně předložil, ale pak ho zase stáhl k přepracování právě kvůli nejasnostem, zda nakonec balíček parlamentem projde. Pokud by balíček nevyšel do 1. ledna ve sbírce zákonů, tak bude zřejmě od ledna platit rozpočtové provizorium, protože nelze schvalovat rozpočet, který by stál na neplatných zákonech, podotkl v Otázkách Suchánek. Riziko, že na začáku roku nebude schválený rozpočet, je podle něj relativně velké, Suchánek ho odhadl na 40 procent. Poslanci by se měli rozpočtem začít zabývat na mimořádné schůzi 28. listopadu.
Opozice kvůli daňovým zmatkům nešetří kritikou, předseda ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že pokud v lednu začne platit jednotná sazba DPH, tak by měl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) rezignovat. Předseda hospodářského výboru sněmovny Milan Urban (ČSSD) se zase obává, že by případné rozpočtové provizorium mohlo zhoršit hodnocení ČR u ratingových agentur.
Kritikou nešetří ani bývalá ústavní soudkyně a teď senátorka Eliška Wagnerová. Říká, že za případné rozpočtové provizorium si může vláda sama. „Ten návrh zákona přichází do Senátu v tuto dobu, že se o tolik zpozdil už jenom kvůli tomu, že probíhal jakýsi stranický kongres,“ uvedla Wagnerová v Otázkách Václava Moravce. Koalice totiž ve sněmovně neměla jistý dostatek hlasů pro schválení stabilizačního balíčku, a tak jednání odložila až za kongres ODS. Vláda ale katastrofický scénář nepřipouští. S prezidentem Klausem je údajně v kontaktu a věří, že nakonec oba zákony - jak daňový balíček, tak státní rozpočet - začnou platit včas.
Stabilizační balíček počítá s tím, že od příštího roku obě sazby daně z přidané hodnoty vzrostou o jeden bod na 15 a 21 procent. Lidé s příjmy nad asi 100 tisíc korun měsíčně budou platit sedmiprocentní dodatečnou solidární daň. Podle vlády se to dotkne asi 80 tisíc lidí. Živnostníkům zákon omezí výdajové paušály, zemědělcům nejprve omezí a pak zcela zruší vratku části spotřební daně z nafty. Pro příští dva roky se zruší maximální vyměřovací základy, tedy stropy pojistného na zdravotní pojištění. Stát by tím měl získat zhruba 16,5 miliardy korun navíc, jde ale jen o odhad.
