Praha - Více než polovina rodičů je toho názoru, že by děti na všech úrovních vzdělání měly mít základní přehled o rodinných financích, aby věděly, jaké jsou finanční možnosti rodiny. Zároveň však přiznávají, že to nedělají. A přestože 90 procent rodičů nepovažuje finanční odměnu dětem za dobré známky a pomoc v domácnosti za vhodnou motivaci, třetina z nich je takto odměňuje, jak vyplývá z průzkumu ČSOB.
Podle většiny rodičů neumí děti zacházet s penězi
Přes 50 procent oslovených rodičů uvedlo, že jejich děti neumějí zacházet s penězi. Opak si myslí jen dvě procenta rodičů. Z průzkumu ČSOB zároveň vyplynulo, že rodiče děti o správném hospodaření neinformují. Většina z nich se totiž domnívá, že nemá smysl děti zatěžovat problematikou peněz příliš brzy.
Podle průzkumu až 90 procent rodičů nepovažuje finanční odměnu dětem za dobré známky a pomoc v domácnosti za vhodnou motivaci. Přesto třetina rodičů takto odměňuje. „Na finanční odměnu nepanuje jednotný názor. Někteří v ní vidí motivaci, jiní jsou názoru, že si zvyknout dostávat za všechno odměny,“ prohlásil ředitel Kanceláře představenstva ČSOB Ondřej Škorpil.
Telefonát Ondřeje Škorpila (zdroj: ČT24)
Současně si 40 procent rodičů myslí, že děti by měly dostávat základní kapesné již od základní školy. Podle necelé třetiny by pak kapesné děti měly dostávat od druhého stupně povinné školní docházky. Téměř polovina dětí podle průzkumu přitom na prvním stupni nedostává žádné kapesné, pětina z nich pak do 100 korun měsíčně.
Měsíčně dostávají děti na druhém stupni mezi 200 až 300 korunami měsíčně, středoškoláci dostávají zpravidla 300 až 700 korun. „Vysokoškolákům už rodiče v 18 procentech kapesné nedávají, protože jejich potomek vydělává na brigádách,“ dodal Škorpil. Většina vysokoškoláků pak dostává kapesné zpravidla mezi 700 až 1500 korun měsíčně.
Průměrná týdenní útrata studentů ve věku mezi 12 až 26 roky je podle průzkumu 1066 korun. Zatímco mladí do 17 let utratí týdně 296 korun, studenti ve věku 18 až 26 let utratí 1440 korun.