Brusel - Letošní rok bude pro Česko rokem stagnace. Uvedla to v prognóze Evropská komise (EK). Ta zároveň očekává, že schodek rozpočtu dosáhne 3,1 HDP. Dodržení tříprocentní hranice je přitom nezbytné k ukončení procedury pro nadměrný deficit, kterou unie s Českem vede. Ministr financí Miroslav Kalousek ale očekává, že schodek nakonec bude pod 3 procenty - pokud se dramaticky nezhorší ekonomická situace v Evropě. EK přitom očekává propad ekonomiky eurozóny.
„Jedná se o prognózu. Nedojde-li k výraznému zhoršení ekonomické situace v Evropě, udržíme deficit pod třemi procenty tak, abychom mohli ukončit proceduru nadměrného schodku,“ uvedl Kalousek. V případě státního rozpočtu nepočítá ani s žádnými mimořádnými opatřeními v případě, že by měl být deficit vyšší. „Dvě až tři desetiny procenta HDP je úkol, se kterým si vláda poradí v provozních výdajích svých resortů,“ dodal ministr.
Církevní restituce výrazně navýšily deficit
Komise předpokládá, že schodek českého rozpočtu za loňský rok dosáhne 5,2 procenta HDP. Na tom se výraznou měrou podílí započítání církevních restitucí. Problémy s čerpáním evropských fondů měly na rozpočet dopad zhruba 0,3 procenta HDP. Letos by se pak schodek měl zlepšit na 3,1 procenta a příští rok na tři procenta. Vláda nicméně usiluje o to, aby deficit dostala pod hranici tří procent HDP.
Česko se v proceduře pro nadměrný deficit, která pro něj může v extrémním případě znamenat i zastavení přílivu evropských dotací, ocitlo v roce 2009. Rozpočtový schodek tehdy přesáhl povolenou hranici takřka dvojnásobně. Evropská unie po české vládě požaduje, aby deficit snížila pod tři procenta HDP do letošního roku.
Brusel je ve svém novém odhadu mírně pesimističtější než české ministerstvo financí. To v lednu pro letošek odhadlo růst české ekonomiky na 0,1 procenta. Česká národní banka naopak budoucnost vidí černěji, když čeká pokles o 0,3 procenta.
Ekonom Benda je optimističtější než obě prognózy
„Já jsem na rozdíl od prognóz optimističtější. Oživení, byť slabé, může přijít již v první polovině letošního roku. Ukazují to čísla z Německa, kde je za první čtvrtletí vidět silný nárůst podnikatelského očekávání. Německo navíc bude těžit z oživení růstu ve Spojených státech a Číně,“ říká ekonom Vojtěch Benda.
Nezaměstnanost podle metodiky EK vzroste z loňských sedmi procent na letošních 7,6 procenta a v následujícím roce klesne na 7,3 procenta. Inflace by měla postupně klesat. Zatímco loni dosahovala 3,5 procenta, letos by to mělo být 2,1 procenta a příští rok 1,6 procenta.
Eurozónu letos čeká propad ekonomiky o 0,3 procenta. Hrubý domácí produkt celé Evropské unie sice vzroste, ale pouze o 0,1 procenta. Situace by se ale podle EK měla postupně zlepšovat. Příští rok by měl růst v eurozóně dosáhnout 1,4 procenta a v EU 1,6 procenta.
Podle člena výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Benoita Coeurého se už situace v eurozóně začala zlepšovat, vývoj z poslední doby ukazuje na další zotavení. Poznamenal zároveň, že nestandardní měnová politika ECB zabránila deflačnímu vývoji.
Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn:
„Současná situace může být shrnuta takto: Máme neuspokojivá tvrdá data z konce loňského roku, trochu více povzbudivá měkká data z blízké minulosti a rostoucí důvěru investorů v budoucnost. Musíme zůstat na cestě reforem.“
Mezi členskými státy EU panují velmi výrazné rozdíly
Zatímco Řecko podle komise čeká letos propad o 4,4 procenta a Kypr o 3,5 procenta, tak u Lotyšska by měl růst činit 3,8 a u Litvy 3,1 procenta.
Maďarsko se posléze podobně jako Česko ohradilo proti prognóze EK - deficit prý letos udrží pod klíčovou hranicí tří procent HDP. Komise přitom předpovídá deficit 3,4 procenta.
