Sociálním podnikům se v Česku daří. I přes to, že jim zatím chybí přesná definice v legislativě. Obecně ale platí, že tyto firmy zisk vrací zpátky do podnikání a zaměstnávají lidi se zdravotním nebo jiným znevýhodněním. Jen za poslední čtyři roky se jejich počet ztrojnásobil.
Počet firem bez bariér, kde najdou práci postižení, se za čtyři roky ztrojnásobil
Jeden z podniků provozují také na Filosofické fakultě v Praze. Na něj ale museli nejdřív zvítězit ve výběrovém řízení proti dalším firmám, které osoby se zdravotním postižením nezaměstnávají.
Přízvisko sociálního podniku jim podle vlastních slov někdy pomáhá, ale současně může být při sjednávání zakázek přítěží. „Je to samozřejmě někdy těžký boj. Musíme vysvětlovat, co děláme, proč to děláme, co můžeme nabídnout,“ konstatuje ředitel společnosti Startujeme Jakub Knězů.
Růst sociálního podnikání v Česku zaznamenávají také státní dotační programy i banky. „Zájem o sociální podnikání stále roste. Zatímco v minulosti chodily desítky projektových žádostí, tak aktuálně jich chodí stovky,“ konstatuje vedoucí oddělení projektů sociálního podnikání Svatava Škantová z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).
„Když to srovnám s rokem 2016, tak ten nárůst je odhadem o sto miliónů korun a nemáme ještě konec roku,“ říká i ředitel odboru Financování státní a komunální sféry v České spořitelně Otto Mach.
Sdružení v Orlických horách zase vrací s pomocí zdravotně hendikepovaných život do původně vysídlené obce na česko-polské hranici. Provozují školu, penzion, hospodu, prádelnu nebo třeba zahradnictví. A letos získali ocenění Zaměstnavatel bez bariér, mezi sociální podniky se počítají od roku 2010.
„Museli jsme se přizpůsobit situaci na trhu práce, financí a začít víc podnikat,“ říká manažer Sdružení Neratov Antonín Nekvinda. V současnosti už jsou z poloviny soběstační a stále se rozrůstají. V listopadu chtějí otevřít i vlastní pivovar.