Počet akvizic a fúzí v Česku loni klesl o čtvrtinu

Praha – Na českém trhu fúzí a akvizic se loni snížila aktivita. Počet nákupů a prodejů firem klesl o 24 procent na 119, zatímco v celém regionu střední a jihovýchodní Evropy stoupl o 11 procent. Hodnota zveřejněných transakcí v ČR vzrostla o 29 procent na 4,2 miliardy dolarů (80 miliard Kč). Vyplývá to z údajů M&A barometru, který dnes zveřejnila poradenská firma Ernst & Young. Výhodným koupím a expanzím nahrává horší ekonomická situace. Menší firmy tak často opouštějí nejisté trhy a tím otevírají prostor velkým hráčům.

„Stali jsme se standardním, ekonomicky saturovaným mikroregionem Evropy. Kdo tu chtěl být a podnikat, už v Česku působí. Pro ostatní je to nyní spíše otázka vhodné příležitosti a aktuální strategie,“ tvrdí partnerka E&Y pro fúze a strategie Petra Wendelová.

Přestože Česko eurem neplatí, zájem o něj taky mírně klesá. Firmy v tuzemsku sice loni investovaly přes 4 miliardy dolarů - nejvíc hned po Polsku a Turecku. V popředí ho ale drží jen velcí tuzemští hráči se svými investicemi v řádech několika set milionů dolarů. Třeba loni čísla táhl trh s nemovitostmi nebo největší česká akvizice za hranicemi, koupě ruské společnosti Eldorado Kellnerovou PPF.

Více než polovinu všech transakcí provedly české firmy, podíl tuzemských obchodů z předchozích 49 procent loni vzrostl na 60 procent. Investice ze zahraničí přicházely hlavně z USA, dále z Polska, Německa, Nizozemska, Finska a Velké Británie. Čeští investoři směřovali své investice především na Slovensko, do Polska a Maďarska.

Největší transakce - prodej nemovitostí za více než 7 miliard

Největší transakcí s oznámenou hodnotou v Česku za rok 2011 byla nemovitostní transakce společnosti Multi Development, která prodala obchodní centra Fórum Nová Karolina v Ostravě a Fórum Ústí nad Labem realitnímu fondu Meyer Bergman Limited a kanadskému fondu Hospital & Healthcare of Ontario Pension Plans. Celková hodnota transakce se vyšplhala na 7,7 miliardy korun.

Polsko jako tahoun regionu, na záda mu dýchá Turecko

Šest  a půl miliardy eur zaplatil soukromý investor za polskou telekomunikační společnost Polkomtel. Polsko se i díky této transakci stalo tahounem celého regionu. Polský trh láká investory hlavně na  stabilní politickou situaci a také na svou velikost. Letos by štafetu od Polska mohlo převzít Turecko. „Má obrovský potenciál růstu, uvažuje se o jeho připojení k EU ve velmi vzdálené budoucnosti. Je to taková kopie středoevropského regionu před možná 20 lety,“ uvažuje ředitel oddělení transakčního poradenství, Ernst&Young Petr Kříž.

Přes investice v Turecku si navíc řada firem otevírá cestu na asijské trhy, s velkým potenciálem. Naopak trhy s nejistou budoucností firmy často opouštějí a noví investoři už nepřicházejí.

Strategičtí investoři si na trhu udrželi převahu, podíl finančních investorů se mírně zvýšil na 26 procent. Na tuzemském trhu existuje podle Petry Wendelové, partnerky pro fúze a akvizice, několik kapitálově silných hráčů, kteří disponují značnými hotovostními zdroji pro případné akvizice. Zatímco v první vlně krize koncentrovali svůj zájem zejména na příležitosti krizových prodejů, které se však v ČR v masovém měřítku nakonec neuskutečnily, nyní jsou připraveny i ke klasickým převzetím zdravých firem. Nabídka je však relativně omezená, podotkla.

Nejvíce transakcí v průmyslu a službách

Počtem transakcí byly nejzajímavějšími sektory průmyslová výroba a služby. V obou odvětvích se uskutečnila přibližně pětina všech transakcí. Díky malým, ale početným transakcím se na třetím místě umístily informační technologie. Za nimi skončily nemovitosti s podílem 12 procent. Zajímavým faktem je to, že to přitom byly čtyři objemově nejvýznamnější transakce na českém trhu.

Ilustrační foto
Zdroj: isifa/LN/František Vlček

Vývoj v nejbližším období je podle Wendelové obtížně předvídatelný. Vzhledem k nepříliš optimistickým předpovědím vývoje eurozóny řada analytiků předpovídá, že fúzí a akvizic bude v roce 2012 méně. Stále atraktivními sektory jsou prý síťová odvětví. Konsolidace se děje v potravinářském a farmaceutickém oboru, dlouhodobý potenciál nabízí také zdravotnictví.

Kromě Česka počet fúzí a akvizic klesl také v zadluženém Řecku, Chorvatsku a Slovinsku. K nejatraktivnějším trhům pro kapitálové transakce budou letos pravděpodobně patřit Čína, Indie, Brazílie, USA a Austrálie. Dalšími investičními cíli mezi rozvíjejícími se zeměmi jsou Malajsie, Mexiko a Argentina, dodal Kříž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...