Praha – Každý desátý dům, kterému loni odklepl stavební úřad povolení, je pasivní, tedy vysoce energeticky úsporný. Celkově jich bylo tisíc, což je oproti roku 2013 dvojnásobek, uvedla aliance Šance pro budovy. Většina takového bydlení vznikla díky programu Nová zelená úsporám, zhruba třetina domů se ale obešla bez státní podpory. Nové žádosti pro zateplení i jiné úpravy domů, začne Státní fond životního prostředí přijímat od 15. května.
Pasivních domů stavějí Češi čím dál víc
Proto, aby byl dům skutečně pasivním, musí splňovat čtyři základní parametry. Je to dobré zateplení, orientace prosklených částí na jih, v oknech trojitá skla a nakonec rekuperace, která se stará o čerstvý vzduch. „Rekuperace je nedílnou součástí pasivního domu, vypadá jako obyčejná vzduchotechnika. Ta jednotka je potom někde v zázemí v technické místnosti,“ vysvětluje Tomáš Drasnar, který si s ženou postavil nízkoenergetický dům ve Slaném ve středních Čechách. „Ekonomickou stránku pasivního domu jsme propočítávali - úspora vychází kolem 40 procent, to znamená v konečném důsledku asi 4 tisíce měsíčně za energii a provoz,“ dodává Drasnar.
Zásadní roli v nárůstu pasivních domů má program Nová zelená úsporám, jen loni program podpořil stavbu 800 pasivních domů. Během let 2009 až 2012 v Česku vyrostlo přes 700 pasivních domů. I ty byly většinou podpořeny z původního programu Zelená úsporám. „Dalších 20 až 30 procent domů vzniká bez dotací, v minulém roce tak bylo připraveno zhruba tisíc projektových dokumentací pro pasivní domy a domy velmi blízké pasivním. To je téměř deset procent všech novostaveb rodinných domů,“ řekl ředitel sdružení Centrum pasivního domu Jan Bárta. Výrazně přibylo i bytů v pasivních bytových domech.
Pasivní byty v ČR
Přestože musí investor počítat s tím, že náklady na stavbu nízkoenergetického domu mohou být až o pětinu vyšší, ve svém důsledku nemusí být dům díky dotacím dražší než klasická stavba. Podle předsedy Sdružení EPS ČR Pavla Zemeneho jejich majitel navíc posléze ušetří na provozních nákladech. „Hlavní výhodou pasivního domu oproti klasické novostavbě nebo nezateplené nemovitosti je snížení nákladů za energie na vytápění, velmi výrazné zlepšení kvality vnitřního prostředí domu a zvýšení hodnoty domu na realitním trhu,“ uvedl Zemene.
Trendu rostoucího zájmu o energeticky úsporné budovy využívají stavitelé komerčních budov. „Zatímco ještě v roce 2009 v Česku nebyla ani jedna certifikovaná budova, nyní jich je už více než sto. Certifikát přitom garantuje nejen nízkou spotřebu energie a zdrojů, ale také kvalitu použitých materiálů či kvalitní vnitřní prostředí pro uživatele,“ podotkla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.
Jen loni odkleply úřady povolení pro tisíc pasivních domů (zdroj: ČT24)
A do energeticky šetrnějších staveb se pustila i státní správa. „Jen v roce 2014 státní správa investovala do modernizace objektů přes 270 milionů korun, což je mírný nárůst oproti předchozímu roku. Objem úspor za rok 2014 u dosud realizovaných projektů je přes 230 milionů korun,“ poznamenal předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb ČR Ivo Slavotínek.
Data o počtu pasivních domů vychází z evidence programu Zelená úsporám a Nová zelená úsporám a vlastního průzkumu aliance Šance pro budovy. Ta sdružuje šest jiných asociací, pod něž spadá 350 firem zaměřujících se na stavbu a renovace budov. Český statistický úřad souhrnná data o vývoji energeticky úsporného stavebnictví nesleduje.