Praha - Zatím nejčernější prognózu vývoje české ekonomiky přinesla Českomoravská komora odborových svazů (ČMKOS). Podle ní bude příští rok česká ekonomika stagnovat, případně může opět poklesnout - a to až o dvě procenta. V pořadu Otázky Václava Moravce to oznámil odborový předseda Milan Štěch. Aktuální výhledy České národní banky a ministerstva financí přitom mluví o růstu v hodnotě 0,7 %, respektive 0,3 % HDP. Odbory v souvislosti se svou prognózou vyzvaly vládu ke finančnímu stimulu ekonomiky.
Milan Štěch upozornil na to, že některé západoevropské firmy vztahují navzdory levnější pracovní síle v Česku svůj provoz zpět do domácích zemí, aby oživily tamní hospodářství. „Ani vývoj ve Spojených státech není po finanční stránce ještě příliš příznivý a nevíme, jak dlouhé bude zpoždění vlivu oživení západoevropské ekonomiky na české hospodářství, a zda se nepromítne i do oblasti služeb,“ dodal Štěch. Prognózu vývoje české ekonomiky v příštím roce chtějí odbory představit příští týden.
Z prognózy ČMKOS
„Narůstající nezaměstnanost bude zužovat příjmy obyvatelstva, stejně jako racionalizace podnikových plánů povede k omezení investic i k úsporám ve výdajích. Vycházíme také z toho, že velký prostor pro razantní podpory ze státního rozpočtu zde nebude – rozpočtový deficit je již na pokraji možného. Domníváme se proto, že i v příštím roce bude nutné počítat s tím, že HDP pravděpodobně neporoste a že nelze vyloučit jeho další pokles – až k hranici 2 %.“
„Doufám, že ministerstvo financí nebude opakovat svou chybu z letošního roku, kdy odhadovalo růst 4,8 a propad je 5, tedy 10 procent rozdílu. To by byla katastrofa,“ varoval Štěch. Podle ministra financí Eduarda Janoty ale nejen české ministerstvo financí, ale i Národní i Evropská banka stejně jako OECD loni na podzim rovněž mluvily o růstu v rozmezí 2,9 a 3,9 procenta.
Janota prognózu odboru nevyloučil, rozpočet na příští rok, který v tuto chvíli počítá s deficitem 230 miliard korun, ale rezort financí stavěl s předpokladem hospodářského růstu tří desetin procenta. „Jsme otevřená ekonomika. Jakmile nenastane razantní omezení ve světě a zejména v západní Evropě, my sami nic nezmůžeme. Kdyby nastala vize propadu, kterou předložily odbory, musel bych počítat s deficitem vyšším o pětatřicet miliard,“ řekl Janota.
NERV se obává efektu „W“
Možnost dalšího propadu české ekonomiky připustili i členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) Vladimír Dlouhý a Miroslav Zámečník. Upozornili na efekt „W“, podle něhož po propadu ekonomiky následuje krátké oživení a poté ještě silnější propad. „Toho se samozřejmě bojíme všichni, protože růst HDP ve výši 0,3 nebo 0,5 % by pak byl jen věcí zbožných přání. Pro veřejné finance i pro život každého z nás by to znamenalo výraznou zátěž,“ upozornil Zámečník.
