Praha - Schodek rozpočtu českých obcí vyjma Prahy loni činil 14 miliard korun. Největší deficit od roku 1990 způsobily vedle propadu příjmů, jež byly částečně vykompenzovány meziročním zvýšením dotací, především zvýšené výdaje. Celkový dluh obcí se zvýšil o 14 procent, u venkovských obcí dokonce o 21 procent, což v průměru zatížilo jednoho jejich obyvatele částkou 5 845 korun. Čísla vyplývají z analýzy CCB - Czech Credit Bureau.
Obce loni hospodařily nejhůř od revoluce
Zhruba 14miliardový schodek představuje asi sedm procent výdajů. Ve schodku se ocitlo 51 procent obcí, zbylých 49 procent skončilo s přebytkem. V roce 2008 však s přebytkem či vyrovnaným rozpočtem hospodařilo 72 procent obcí a schodek jich tehdy vykázalo pouhých 28 procent.
Důvodem nevyrovnaného hospodaření obcí je loňský propad příjmů. Dohromady v meziročním srovnání klesly o 5,8 miliardy korun. Nejvýraznější byl 11procentní propad v daňových příjmech. Tento výpadek ale pomohly kompenzovat dotace, které se meziročně zvýšily o více než 12,4 procenta. „Nejlépe si vedly venkovské obce, kde dotace vzrostly o 14 procent,“ uvedl Jan Cikler, projektový manažer CCB.
GALERIE
videogallery_59409
Šetření se nekonalo
Šetření se v obecních rozpočtech příliš nekonalo. Spíš naopak, obce investovaly o 20 procent víc. Někde proto, aby zachránily lokální pracovní místa. Experti tuto snahu sice chválí, zároveň ale upozorňují, že si na sebe radní dost možná upletli bič. „Pokud se za kapitálovým výdajem skrývá projekt, například domov důchodců nebo nová čistička, tak jsou to objekty, které v budoucnu vyvolají zvýšené běžné výdaje,“ upozornila Věra Kameníčková z Czech Credit Bureau.
Jan Cikler, Czech Credit Bureau:
„Některé obce nebyly úplně dobře připraveny na krizi. Daňové výnosy v první polovině roku 2009 se vyvíjely ještě relativně dobře a některé obce neočekávaly, že budou tak prudké poklesy v daňových příjmech, které se projevily až ve druhé polovině roku. Předpokládali bychom proto, že letos jsou obce na doznívající výpadek příjmů lépe připraveny.“
V absolutním měřítku má stále nejvyšší příjmy Praha. Po přepočtu na jednoho obyvatele ale v žebříčku obcí najde přes 130 přemožitelů. A někteří z nich vydělávají skutečně několikrát víc. Asi nejznámějším příkladem je obec Modrava s rozpočtem skoro devět milionů na občana. Bydlí v ní totiž podnikatel Zdeněk Bakala a odvádí zde třetinu ze své daně z příjmu. Na opačném konci spektra jsou Prameny na Chebsku. Těm už exekutor obstavil účty a rozprodává majetek. Peníze ale na dluhy stále nestačí.
Obce dluží na jednoho obyvatele v celorepublikovém průměru 5 845 korun, částka se přitom kraj od kraje značně liší. Nejvyšší je v Jihomoravském kraji - 9 635 korun. Mezi další dva nejvíce zadlužené kraje patří Liberecký kraj s průměrným dluhem 8 167 korun a Moravskoslezský kraj, jehož dluh na obyvatele je 6 633 korun. V Jihomoravském a Libereckém kraji zadlužení táhly především Brno a Liberec. Nejmenší obecní dluh byl v Ústeckém kraji, a to s částkou 3 415 na obyvatele.
Předlužené obce přitom nemůžou spoléhat na pomoc státu. Vzhledem k tomu, že ze zákona nemohou zbankrotovat, musí se se závazky vypořádat, ať už to potrvá jakkoli dlouho. Ministerstvo financí teď sleduje zhruba 40 obecních rozpočtů, které by do budoucna mohly dělat podobné problémy.
Náves