Washington – Americký prezident Barack Obama dnes představil plán dlouhodobých rozpočtových úspor, kterými hodlá řešit zvýšenou míru nezaměstnanosti v zemi. Deficit by chtěl snížit o 3 biliony dolarů během následujících 10 let. Prioritou plánu je zdanění nejbohatších Američanů a velkých firem. Obama potvrdil snahu pracovat na reformě daňového zákoníku, aby tak zvýšil konkurenceschopnost USA. Součástí plánovaných úspor bude také 1,5 bilionu dolarů získaných reformou daní, jeden bilion stažením vojsk z Iráku a Afghánistánu, 580 miliard ušetřených díky omezením mandatorních výdajů a 247 miliard dolarů získaných na programu Medicaid a Medicare.
Obama: Musíme sáhnout k největším škrtům v historii
Obama představil veřejnosti pilíře svého plánu na omezení rozpočtového schodku. Plán by v následující dekádě měl nastartovat hospodářský růst, vytvořit nová pracovní místa a přísněji zdanit velké firmy i jednotlivce, kteří vydělávají nad milion dolarů ročně a zásluhou nedostatků v zákoně nyní odvádějí méně než střední třída. Vláda musí podle Obamy šetřit, stejně jako jsou nuceny redukovat své výdaje americké rodiny.
Jedním z opatření, které chce Obama zavést, je tzv. Buffettova daň. Ta počítá s vyšším zdaněním osob s příjmem přesahujícím 1 milion ročně (17,7 milionu korun). Sazba by měla podle všeho být minimálně tak vysoká, jakou platí střední vrstva. „Lidé ze střední třídy by neměli platit vyšší daně než nejbohatší lidi v zemi. Sekretářka Warrena Buffeta nemůže platit víc než sám Buffett,“ potvrdil prezident.
Obama ve svém projevu zároveň připustil, že je zapotřebí snižovat neefektivní výdaje programů Medicaid a Medicare. „Každý musí zaplatit svůj díl, vláda se musí chovat stejně jako každá americká rodina – šetřit,“ dodal. V této sféře hodlá prezident ušetřit 247 miliard dolarů. Právě toto opatření vyvolává nesouhlasné reakce amerických liberálů i některých poslanců Obamovy Demokratické strany.
Programy zdravotního zabezpečení Medicaid a Medicare:
Jsou určené pro chudé Američany a seniory a podle analytiků jsou hlavní příčinou amerického rozpočtového deficitu. Jejich osud se ale může stát klíčovým tématem v prezidentských volbách, při nichž se Obama bude příští rok v listopadu ucházet o znovuzvolení. Škrty ve zdravotních programech by Obamu mohly připravit o hlasy nemajetných a starších voličů.
Už první reakce z republikánského tábora ale naznačily, že vzhledem k převaze republikánů ve Sněmovně reprezentantů má Obamův plán jen malou naději projít Kongresem. „Masivní zvýšení daní, mlhavé úspory a sázky na reformu nejsou receptem na hospodářský růst a zaměstnanost, ba ani na snížení deficitu,“ dodal po Obamově projevu vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell.
Plán snižování nezaměstnanosti Obama v Kongresu představil již 9. září. Jeho součástí jsou daňové úlevy a investice do infrastruktury v celkové výši téměř 450 miliard dolarů. Poslance nyní čeká tříměsíční debata o podobě rozpočtu. Do Vánoc musejí rozpočtové úspory schválit, mají-li se vyhnout automatickým škrtům ve výdajové stránce federálního rozpočtu.