Bukurešť - Zlatá horečka žene těžaře i do panenské přírody, protože cena zlata v posledních týdnech trvale láme rekordy a blíží se ke dvěma tisícům dolarů za troyskou unci. V rumunském dole Rosia Montana se teď chystá těžit kanadská firma Gold Corporation. Od vlády dostala souhlas už loni. Místní obyvatelé jsou ale proti.
O rumunské zlaté doly se zajímají Kanaďané
Rumunský důl Rosia Montana je důležitým nalezištěm zlata už od dob Římanů. Kanaďané teď tvrdí, že do zanedbaného regionu investují 400 milionů dolarů a dají lidem práci. Místním se ale jejich záměr nelíbí. Podle nich dojde k devastaci cenného území. Navíc se bojí jejich plánu těžit loužením kyanidem.
Podle ředitele kulturní asociace Rosia Montana Sorina Jurcy by tento projekt znamenal zmizení Rosia Montana z mapy. Vznikl by největší zlatý důl v Evropě. Zbourány by byly čtyři vesnice.
V dole se podle kanadských těžařů nachází asi 300 tun zlata a 1 600 tun stříbra. Důl by přinesl práci dvěma tisícům starousedlíků, tedy zhruba polovině všech obyvatel vesnice. Výrazně by se tak snížila dnes 80procentní nezaměstnanost. „Zlato se tady těží už dva tisíce let. Je to naše obživa. Bez toho bychom neměli peníze,“ vítají projekt zaměstnanci těžařské firmy.
Místní se bojí chemické těžby
Catalin Hosu, mluvčí firmy Rosia Montana Gold Corporation, slova zaměstnanců potvrzuje: „To je právě obrovskou výhodou celého projektu. Zdejší lidé budou moci dál dělat to, co dělali doposud a co umí nejlépe.“ Kanaďané usilovali o povolení těžby zlata v Rosia Montana deset let. Jejich plány rumunské úřady několikrát zamítly kvůli zabezpečení projektu. V případě havárie by kyanid znečistil potoky a řeky, podobně jako v roce 2000. Tehdy vyteklo sto tun prudce jedovaté látky do Tisy a zlikvidovalo většinu organismů v řece.
V Česku je těžba pomocí kyanidu zakázaná. V devadesátých letech chtěla podobně těžit společnost TVX Bohemia v Kašperských Horách. Přestože se zavázala, že použije nechemickou technologii, ministerstvo životního prostředí jí licenci na průzkum ložiska odebralo.