Praha - Novela zákona o významné tržní síle může prý zdražit potraviny a narušit tržní prostředí. Z jednostranné regulace budou těžit výlučně dodavatelé a v konečném důsledku postihne zákazníky, protože může vést i ke snížení podílu českých potravin v obchodech, míní Svaz obchodu a cestovního ruchu. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) si to však nemyslí, stejně jako Potravinářská komora.
Novela o významné tržní síle může zvýšit ceny jídla, hrozí obchodníci
GALERIE
videogallery_534452
Největší obchodní řetězce nyní připravují společné prohlášení premiéru Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). „Novela zákona povede u obchodních řetězců ke standardizaci podmínek a de facto k vyloučení svobodné soutěže. Brání obchodnímu vyjednávání a za vše hrozí doslova likvidačními sankcemi. Výsledkem bude zvýšení cen zboží,“ řekla prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. Podle ní má novela diskriminační charakter, protože se vztahuje pouze na obchodníky. Mnozí dodavatelé mají také významnou tržní sílu, dodala Nováková a na to novela podle ní vůbec nereflektuje.
Svaz sdružuje asi šest tisíc podnikatelů a vytváří 500 tisíc pracovních míst, je tak druhý nejdůležitější, po Svazu průmyslu a obchodu, zdůraznila Nováková.
Riziko sankcí za jednání s tuzemským dodavatelem může podle svazu způsobit, že obchodník od něj raději nekoupí zboží pro své prodejny, které jsou často i v zahraničí. To by znamenalo propad exportu potravin a zboží od českých výrobců i snížení konkurenceschopnosti českých potravin, uvedl svaz.
„Zákon o významné tržní síle platí od 1. února 2010 a nezdá se, že by za pětiletou dobu jeho platnosti došlo ke zvýšení cen či ke zhroucení maloobchodu,“ uvedla naopak mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. Pokud podle ní řetězce sníží své vysoké obchodní přirážky, mohou potraviny naopak i zlevnit.
Významná tržní síla je podle novely takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin. Zneužitím významné tržní síly bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. Novela také ruší šest příloh zákona, kde je uvedeno asi 80 skutkových podstat zneužití významné tržní síly a zneužití významné tržní síly definuje obecněji. Novela zákona je nyní ve sněmovně v prvním čtení.
Marian Jurečka
Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) žádná norma nikdy nevyřeší vše tak, aby to šlo napsat do zákona, nicméně touto novelou se podle něho ministerstvo snaží řešit alespoň ty nejzákladnější problémy. „Nerozumím například tomu, proč nějaký obchodní řetězec může mít ještě nějaké své auditní orgány, které kontrolují speciální kvalitu zboží od dodavatelů,“ říká Jurečka s odvoláním na skutečnost, že stát již prostřednictvím vlastních dozorových orgánů, jako je například Státní veterinární správa nebo orgány hygieny, kvalitu garantuje.
„Ale rozumím, proč pak chce po dodavateli každou takovou návštěvu inspektorů zaplatit a vlastně dodavatel není schopen ovlivnit četnost návštěv ani cenu za takovou kontrolu,“ říká. To však může podle něho představovat pro dodavatele finanční zátěž ve výši až několik stovek tisíců korun. „A to chceme například novelou řešit,“ vysvětluje.
„Velká část viny za snižování kvality potravin jde za obchodními řetězci, které díky tlaku na cenu vynucují na slabších výrobcích, aby nahrazovali kvalitnější složku méně kvalitní,“ domnívá se prezident Agrární a Potravinářské komory Miroslav Toman.
Vzrůst cen českých potravin, jak varuje svaz, podle Jurečky ale nehrozí. „Já si to nemyslím,“ říká. Podle něho to bude mít podobný vývoj jako kdysi u roamingu ve vztahu k telekomunikačním operátorům. „Došlo k regulaci, k narovnání některých vztahů zákazník versus operátor, a díky konkurenci na trhu si operátoři nedovolili nakonec cenu zvýšit,“ poukazuje Jurečka.
Běžná praxe je nyní ta, že obchodní řetězce tlačí na dodavatele, kteří pak musí prodávat pod nákladovou cenou. Právě novela by podle ministra zemědělství měla nastavit určité etické standardy tak, aby fungovaly férové obchodní podmínky.
- "Proč by se museli například dodavatelé podílet na oslavě vstupu obchodního řetězce na daný trh?" ptá se ministr zemědělství Marian Jurečka. Jde o situaci, kdy dodavatelé potravin například dostanou dopis, aby v určité částce na oslavu „narozenin“ přispěli. Dodavatel to sice může odmítnout, ale pod hrozbou toho, že příští rok s ním nebude uzavřená smlouva.
Pečivo
Jeho ministerstvo také žádá rovnoměrnější rozdělení marží mezi prodejce a výrobce. „Neříkáme, jak konkrétně by měla legislativa fungovat. Pro nás je ale těžko přijatelné, když někdo nabízí v akci trvající mnoho týdnů rohlík za 90 haléřů, který za tuto cenu nemůžete ani vyrobit. A zároveň jiný výrobek pak prodává s výrazně vyšší marží a vytváří tak nerovnováhu pro daný segment. Ty podmínky se pak přenáší na producenty, kteří musí například vyrábět téměř se ztrátou, a druhý výrobek s vysokou marží se zase naopak pak neprodává,“ vysvětluje Jurečka.
Spolu s ministry zemědělství ze zemí Visegrádské čtyřky společně s Bulharskem, Rumunskem a Slovinskem vyzval Evropskou komisi, aby připravila opatření, které zamezí nepřiměřené ekonomické síle řetězců. Všem vadí například to, že obchodníci často donutí dodavatele, aby jim poskytly protislužby. Případně platily za to, že zařadí jejich výrobky do prodeje. Žádají tak po Unii, aby vytvořila rámcová pravidla pro celou EU, obdobně jako učinila v případě telefonních operátorů. „Musíme si uvědomit, že zemědělství, potravinářství a oblast venkova jsou specifické oblasti, kdy z našich daní na ně dáváme až 40 procent z rozpočtu a potom tady máme nadnárodní skupiny, které velkou část těchto prostředků vezmou kvůli ne úplně férové obchodní politice,“ dodává Jurečka.
Zákon o významné tržní síle nabyl účinnosti 1. února 2010. Za pět let byly pokutovány dva řetězce. Naposledy loni od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dostal pokutu 7,144 milionu korun Globus. Společnost v dubnu uvedla, že antimonopolní úřad s ní zahájil správní řízení již v lednu 2011 kvůli delším lhůtám splatnosti faktur za dodané zboží. „Rozhodovací praxe ÚOHS je zcela zavádějící a zmatečná. Neexistují žádná pravidla, vydávaná rozhodnutí jsou obsahově neudržitelná. Novela v tomto směru nic nemění,“ upozornil vedoucí oblasti Právo&Compliance ve společnosti Kaufland Igor Kremla.
Také prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Nováková upozorňuje, že zákon je obtížně vymahatelný, byť se kauzami vyvolanými na základě tohoto zákona zabývá na ÚOHS poměrně velké oddělení.
Češi nakoupí letos na internetu potraviny za více než pět miliard
On-line trh s potravinami v Česku v letošním roce vykáže tržby až 5,5 miliardy korun. Loni Češi utratili na internetu za potraviny, včetně alkoholických nápojů a cigaret, 4,3 miliardy korun. Vyplývá to z odhadu společnosti Incoma GfK pro ČTK. Na tuzemském trhu letos zároveň plánuje expanzi několik internetových obchodů s potravinami.
E-shop s potravinami Rohlik.cz podnikatele Tomáše Čupra se v červnu rozšíří kromě Prahy i do Brna. Letos plánuje obrat 400 milionů korun, v roce 2016 by měl překročit hranici jedné miliardy korun. Nedávno spustil provoz také další e-shop s potravinami Košík.cz. V dalších týdnech vstoupí na trh i Kolonial.cz, který nyní dokončuje testovací provoz. Nejdéle, od ledna 2012, funguje na on-line trhu s potravinami služba Potraviny on-line obchodního řetězce Tesco. Ta je nyní dostupná v sedmi krajích. Počet registrovaných zákazníků nedávno překročil hranici dvě stě tisíc. Podle řetězce zájem o dovážku potravin stále roste v řádu desítek procent ročně. Tesco chce proto její dostupnost rozšiřovat do dalších regionů.
„Příchod konkurence vnímáme pozitivně. Jednak nám nastavuje zrcadlo, kde se vzájemně lišíme a kde konkurence vidí vlastní příležitosti v on-line rychloobrátkovém trhu. Na druhé straně, každá koruna investovaná konkurencí do změny zákaznického chování směrem k on-line nakupování pomáhá i nám v našem podnikání,“ uvedl manažer Tesca zodpovědný za službu Potraviny on-line Peter Koubek.
Výsledky studií Incoma GfK ukazují, že zákazníci, kteří už dnes nakupují drogerii nebo potraviny na internetu, mají k této formě nákupu výrazně silnější emoční vazbu, než jakou má běžný zákazník k hypermarketu nebo supermarketu.