Praha - Starostové obcí, které stojí na zatím neprozkoumaných ložiscích nerostných surovin, se ostře postavili proti ministerstvu průmyslu a obchodu. To v novém návrhu surovinové politiky počítá s tím, že by přibližně za 20 let mohly padnout současné těžební limity. Horníci by tak mohli ovládnout třeba i Beskydy. O koncepci definitivně rozhodne vláda už za pár týdnů. Ministerstvo se brání a tvrdí, že chce jen zmapovat, kolik nerostných surovin země má. Starostové „uhelných a uranových“ obcí tvrdí, že surovinová politika posílá Česko do sedmdesátých let.
Návrh strategického dokumentu s názvem Surovinová politika České republiky počítá mimo jiné s tím, že po roce 2035 bude třeba využít zásoby hnědého uhlí za územně ekologickými limity. Koncepce z dílny ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) uvažuje také o otevření nových uranových, zlatých či wolframových dolů.
„Avizovaný nedostatek uhlí po roce 2035 bude vyžadovat využití zásob za územně ekologickými limity jak v případě dolu ČSA, tak v případě dolu Bílina,“ stojí v materiálu. Kroky nezbytné k přípravě využití části uhelných zásob za dnešními limity je podle dokumentu nutné podniknout nejpozději do roku 2016.
Dokument dovolí prolomení limitů
Dokument připojený k nedávno zveřejněné energetické koncepci státu podle kritiků umožní prolomení dosud platných limitů těžby uhlí na severu Čech, průzkumnou těžbu v dole Frenštát v Beskydech a obnovení těžby uranu v Podještědí. Starostové a ekologové zvažují, že během schvalování této koncepce vládou na konci srpna přikročí k demonstracím nebo protestům v ulicích. Lidé se bojí, že když už se vykutá drahý, průzkumný tunel, těžba dřív nebo později přijde.
Spolu s nevládními ekologickými organizacemi proto obce představily webový portál Energetickákoncepce.cz, pomocí kterého bude moct veřejnost o plánech ministerstva průmyslu a obchodu diskutovat a úřadům posílat své názory. Podle odpůrců návrhu by strategické dokumenty měly projít posouzením vlivů na životní prostředí a měly by být vypracovány ve variantách. O koncepcích by nicméně už na konci srpna měla jednat vláda.
Jan Šrytr z Ekologického právního servisu
„Ministerstvo v zásadě eliminuje možnost diskuse nad obsahem těchto koncepcí a ignoruje i legislativní požadavky na zapojení široké veřejnosti. Vytvořením webu se snažíme tento postup částečně napravit a umožnit lidem vyjádřit názor v době, kdy ještě může ovlivnit výsledné rozhodnutí.“
Nová těžba zničí Beskydy coby turistický region
Jiří Novotný, starosta Trojanovic na Beskydsku, prohlásil, že ministerstvo tamním obcím slíbilo diskusi, nyní ale rozhoduje bez nich. „Pro kraj surovinová politika znamená svým způsobem katastrofu,“ myslí si. I když by v dole Frenštát mělo jít papírově jen o těžební průzkum, znamenalo by to přípravu vytěžení a kamiony uhlí denně a zničení značky Beskyd jako turistického regionu. Za záměrem vidí snahu těžařů o navýšení ceny svých akcií.
Záměrů se obávají i obce v Podještědí, kterým hrozí obnovení těžby uranu. „Mluví se tam o kombinované těžbě, to neznamená, že by se nepoužívala chemie ve velkém,“ vysvětlil Josef Jadrný, zástupce sdružení Naše Podještědí.
„My určitě budeme podnikat kroky proti a těžbu uranu tady nechceme, protože si nechceme zničit takhle krásnej kout přírody,“ řekl i starosta obce Věžnice Josef Málek. Podle ministerstva průmyslu by se v okolí Věžnice ani žádné nové průzkumné vrty nedělaly, neboť je geologické podloží dostatečně zmapované. Výhodou je i blízké fungující odkaliště v Rožné. Studie proveditelnosti má do roku 2014 ukázat, zda by se případná těžba po roce 2020 vůbec vyplatila.
Poptávka po uranu podle MPO vzroste
„Ve střednědobém výhledu lze předpokládat, že světové ceny uranu nebudou nízké,“ uvedlo MPO. Poptávku po uranu sice údajně na jedné straně ovlivní negativní postoj Německa, Rakouska a možná i dalších evropských zemí k jaderné energii. Tento postoj ale podle českého ministerstva vyvažují ambiciózní plány zemí třetího světa na výstavbu atomových elektráren.
Plány na další rozvoj tuzemské jaderné energetiky tak dávají tušit, že Česko nezůstane jen u jednoho uranového dolu v Rožné na Ždársku. Místní si na důl už zvykli a nadále je přesvědčují i na poměry regionu nadprůměrné výdělky. „Dneska se průměrný plat pohybuje okolo 27 tisíc,“ dokládá hlavní inženýr dolu Rožná Petr Kříž.
Jenže podobně zvyklí jsou i tam, kde se nikdy netěžilo nebo těžit přestalo. Třeba ve Stráži pod Ralskem sanace po chemické těžbě uranu stále probíhá a měla by trvat do roku 2035. Stát teď navrhuje posouzení případné nové těžby v Brzkově anebo Věžnici na Jihlavsku.
Ministr Kuba představil aktualizovanou energetickou koncepci v červenci. Počítá v ní s větším využitím jaderné energie a postupným uzavíráním dožívajících uhelných elektráren. Do rozvoje obnovitelných zdrojů už by stát neměl podle dokumentu vkládat finanční podporu, razantně snížit by ji pak měl už po roce 2014. Naopak by podle návrhu stát měl garantovat ceny energie z jaderných zdrojů, uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla s tím, že spotřebitelé by tak museli doplácet na výrobu z jádra, která by šla ve velké míře na prodej do zahraničí.
