Brusel - Evropská unie by měla do roku 2020 zvýšit míru zaměstnanosti u populace ve věku 20 až 64 let ze současných 69 na nejméně 75 procent. Počítá s tím nová unijní strategie cílů a cest k jejich naplnění, jejíž návrh dnes představila Evropská komise. Strategii bude ještě schvalovat summit EU. Evropa 2020, jak se plán oficiálně jmenuje, navazuje na tzv. lisabonskou strategii. To byla obdobná „desetiletka“, která však skončila neúspěšně. Jejím cílem bylo, aby se EU stala do letoška dynamickou a konkurenceschopnou ekonomikou založenou na znalostech. To se ale nestalo, což Brusel připouští.
I proto v novém pokusu o oživení evropské ekonomiky zasažené hospodářskou krizí a o tvorbu nových pracovních míst přišel s trochu jiným přístupem. Více než dvě desítky priorit, které obsahovala lisabonská strategie, výrazně seškrtal.
Evropa 2020 má méně cílů a je méně ambiciózní než lisabonská strategie
Jedním z klíčových faktorů vedoucích k nenaplnění lisabonské strategie byla skutečnost, že členské země unie neplnily jednotlivé cíle. Otázkou tak nyní je, jak zajistit, aby se to změnilo.
„Velkou část na neúspěchu můžeme přisuzovat i ekonomické krizi, která svým způsobem hodila o několik let nazpátek nejen Evropu, ale i většinu vyspělých ekonomik po celém světě,“ zdůraznil Jan Bureš z Poštovní spořitelny.
Plány strategie Evropa 2020
- zvýšit míru zaměstnanosti u populace ve věku od 20 do 64 let ze současných 69 procent na nejméně 75 procent do roku 2020
- zvýšit investice do vědy, výzkumu a inovací na 3 procenta HDP z nynějších 1,9 procenta
- zvýšit podíl lidí s vysokoškolským vzděláním (ve věku 30 - 34 let) na 40 procent
- snížit počet lidí žijících v chudobě, a to o 20 milionů (v současnosti se jedná o 80 milionů)
- snížit emise skleníkových plynů o 20 procent proti úrovni z roku 1990 (již schváleno)
- zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 procent a snížit podíl energetické spotřeby o pětinu
„Určitě to nejsou nereálné možnosti. Na druhou stranu mám trošku problém s těmito kvantitativními cíli na obecné makroúrovni. Jsou stanoveny pro všechny členské země a trochu ignorují relativní pestrost Evropské unie,“ vysvětlil Bureš. Podle něj je třeba přistupovat k jednotlivým členským ekonomikám individuálně, jako to například činí při svých statistikách i Mezinárodní měnový fond.
Dokument by měli na konci března schvalovat také šéfové států a vlád a ti by měli posléze přímo dohlížet na jeho plnění. „Jak už ale kritici strategie říkají, vzhledem k tomu, že nenavrhuje žádné sankce ani postihy za její neplnění, tak si každý bude dělat, co chce,“ informuje zpravodajka ČT v Bruselu Eva Hrnčířová.
