Oslo – Již třetím týdnem pokračuje stávka norských pracovníků ropných plošin, kteří se spolu s odbory snaží prosadit zejména lepší podmínky při odchodu do důchodu a také zvýšení mezd. V neděli ztroskotalo celodenní jednání mezi odborovými svazy a Asociací norského ropného průmyslu (OLF), která zastupuje zaměstnavatele. Pokud se tyto dvě strany nedohodnou, zastaví se už úderem dnešní půlnoci činnost na všech ropných plošinách. Pro největší ropnou společnost Statoil by to znamenalo denní ztráty ve výši 520 milionů norských korun (asi 1,7 miliardy Kč).
Norští odboráři hrozí zastavením těžby ropy
Do patnáctého dne vstoupili dnes stávkující pracovníci ropných plošin. Podle údajů OLF norský ropný průmysl stávka zatím stála 2,9 miliardy norských korun (asi 10 miliard Kč). Od 24. června už se přestalo těžit na devíti plošinách a produkce ropy se snížila o 15 procent.
Stávka v Norsku přitom výrazně ovlivňuje ceny ropy na světových trzích. Minulý týden dokonce cena severomořské ropy Brent překročila 100 amerických dolarů za barel, a to poté, co OLF ve čtvrtek pohrozila, že norské ropné společnosti zastaví od úterka těžbu, pokud se do té doby nepodaří spor se zaměstnanci urovnat. Kdyby se tato hrozba naplnila, přestalo by Norsko těžit dva miliony barelů ropy denně, což je množství rovnající se denní spotřebě Francie.
Odborové svazy požadují větší výhody
Odborové svazy Industri Energi a SAFE požadují zvýšení mezd a lépe placené přesčasy. Chtějí také vymoci svým členům právo odcházet do důchodu v 62 letech, tedy dříve než ostatní. Pracovníci ropného průmyslu odcházejí v Norsku do důchodu v 65 letech, ostatní obyvatelé v 67 letech. Zaměstnavatelé se změkčením podmínek nesouhlasí.
Jan Hodneland, hlavní vyjednavač OLF:
„Ropní dělníci mají průměrný příjem jeden milion norských korun (asi 3,4 milionu Kč) a do důchodu odcházejí v 65 letech. Co se týče důchodů, jsou na tom dobře už teď. Přesto si chtějí silou vynutit další zlepšení podmínek.“
Podobně jako zaměstnavatelé to vidí i někteří Norové. Reportér deníku Financial Times vyzpovídal například obyvatele průmyslového města Stavangar, kteří prý pro ropné dělníky příliš pochopení nemají. „Jsou to většinou milionáři, kteří pracují jen šestnáct týdnů v roce, takže to trochu přehánějí, když si stěžují na důchody,“ řekl deníku jeden z místních, Leit Kjonnas.
Yngvar Brenna, spolupracovník ČT:
„Dohoda není moc pravděpodobná, protože nikdo nechce ustupovat. V zemi tak pokračují přípravy na zastavení těžby.“
Pokud v Norsku dojde k výluce produkce, téměř jistě do sporu mezi odbory a ropnými společnostmi zasáhne vláda. Ta může pracovní spory ukončit, pokud dospěje k závěru, že je v sázce bezpečnost nebo národní zájmy. Ropný sektor se na hrubém domácím produktu země podílí pětinou a tvoří téměř polovinu hodnoty norského vývozu.
Ukončení stávky by ale definitivní klid nepřineslo, protože odbory hrozí dalšími akcemi. „Bude to velice horké léto, pokud tentokrát nebude po našem,“ dala se slyšet Hilde-Marit Rysstová, šéfka svazu SAFE.
Telefonát spolupracovníka ČT Yngvara Brenny (zdroj: ČT24)