Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Nordhaus a Romer za analýzy klimatických změn a inovací

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané William Nordhaus a Paul Romer za integraci klimatických změn a technologických inovací do makroekonomických analýz. Oznámila to v pondělí Královská švédská akademie věd. Na držitele ocenění čeká finanční odměna devět milionů švédských korun (22 milionů korun).

William Nordhaus (77) z Yaleovy univerzity se věnuje začlenění klimatických změn do dlouhodobých makroekonomických analýz. Druhým oceněným je Paul Romer (62), někdejší hlavní ekonom Světové banky. Ten do ekonomických modelů promítl technologické inovace.

„Letošní laureáti nám dali k dispozici nástroje, které jsou nesmírně důležité k pochopení vzájemných vztahů ekonomiky s přírodou a s lidskými vědomostmi. Můžeme díky nim nasměrovat hospodářskou politiku tak, aby podpořila trvalý a udržitelný ekonomický růst,“ uvedl předseda výboru Nobelovy ceny za ekonomii Per Strömberg.

Švédská akademie ocenila Nordhause i Romera za navržení metod pro řešení některých nejdůležitějších a nejnaléhavějších otázek, které se týkají toho, jak vytváříme dlouhodobě udržitelný ekonomický růst. 

William D. Nordhaus

William Nordhaus, laureát Nobelovy ceny za ekonomii 2018
Zdroj: Michelle Mcloughlin/Reuters

Nordhaus je jeden z předních amerických ekonomů, bývá považován za zřejmě největšího světového experta na ekonomické aspekty klimatických změn. Jeho vědecká práce v oboru ekonomie má široký záběr témat od inflace přes energetické problémy, přírodní zdroje a ochranu životního prostředí až po vývoj zisku a produktivitu. Předmětem jeho zájmu je také hospodářská politika.

Před lety publikoval studii, ze které vyplývá, že omezování emisí skleníkových plynů by mělo začínat mírným snižováním, které se bude během doby stupňovat; nejlepší formou politiky je podle něj pak zavést všude obdobnou daň ze spotřeby uhlíku a postupně ji zvyšovat.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda připomněl, že zvláště Nordhausovo jméno je dobře známé i české ekonomické veřejnosti. Byl totiž spoluautorem pozdějších vydání zřejmě nejslavnější ekonomické učebnice dějin, té s prostým názvem Ekonomie. První její vydání měl ve 40. letech 20. století na svědomí první americký nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Samuelson. Později jako spoluautora přibral právě Nordhause.

„Český překlad jejich učebnice, který vznikl počátkem 90. let, je minimálně pro jednu generaci současných českých ekonomů a manažerů poměrně důvěrně známým dílem, které jim odhalovalo základní principy fungování tržní ekonomiky. S jen mírnou nadsázkou lze říci, že Nordhaus Čechy po revoluci vlastně učil, co je to kapitalismus,“ zdůraznil Kovanda.

Paul M. Romer

Paul Romer, laureát Nobelovy ceny za ekonomii v roce 2018 (archivní foto)
Zdroj: AP (ČTK)/Virginia Mayo

Romer je předním obhájcem investic do lidského kapitálu a inovací a je považován za jednu z největších ekonomických autorit posledních desetiletí. Je zastáncem endogenní teorie růstu, která tvrdí, že investice do lidského kapitálu, inovací a znalostí výraznou měrou přispívají k ekonomickému růstu.

Teorie, kterou sám pomáhal v 80. a 90. letech minulého století vyvinout, také uvádí, že vedlejší efekty ekonomie založené na znalostech povedou k ekonomickému rozvoji a dlouhodobou míru růstu ekonomiky je možné zvýšit opatřeními, jako jsou dotace na výzkum a vývoj a vzdělání. 

Nobelovu cenu získává za objevnou analýzu technologické změny, uvedl Kovanda. Tou Romer chápe postupný proces, to, že každý rok ta či ona ekonomika zpravidla o několik málo procent povyroste. Tyto jednotlivé roční růsty se v běhu desetiletí kumulují a v souhrnu transformativně mění lidské životy a osudy.

Romer ve svém díle demonstruje, jak ekonomické síly podněcují firmy a podniky k inovacím a následně tedy k růstu, který v určitém koloběhu opět aktivizuje ony ekonomické síly podněcující inovaci.

Letos vyhrály velmi známé tváře

Jména letošních laureátů jsou v ekonomickém světě notoricky známá, uvedl hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. 

Paul Romer se zabýval teorií růstu a snažil se objasnit, jaké faktory vysvětlují dlouhodobý růst ekonomiky a zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Ukázal, jak podstatnou roli v tomto procesu hrají investice do lidského kapitálu a výzkumu, které umožňují zvyšovat technologickou úroveň ekonomiky. Dosavadní modely (Solowův model růstu) braly při objasňování dlouhodobého růstu ekonomiky technologii také v potaz, byla však předem stanovená a v modelech nebylo nastíněno, jakým způsobem se vyvíjí a může měnit, uvedl Seidler. 

Jméno Williama Nordhause je v nevědecké ekonomické komunitě známo především díky již zmíněné ekonomické učebnici, nyní již v 19. vydání. „Nordhaus se také jako Romer zabýval růstovými modely, do kterých se snažil zabudovat klimatické změny a jejich dopad na dlouhodobý růst ekonomiky. S využitím jeho modelů je tak možné vyhodnotit vliv klimatických změn a dopad různých regulací zaměřených na životní prostředí,“ dodal hlavní ekonom ING Bank.  

Cena pro makroekonomy

Po delší době tak podle hlavního ekonoma Deloittu Davida Marka směřuje Nobelova cena za ekonomii k tradiční makroekonomii. „Romerova práce v oblasti modelů růstu ekonomiky je dodnes základem v této oblasti. Nordhaus je širší veřejnosti patrně znám jako spoluautor jedné z nejpoužívanějších učebnic ekonomie, kterou napsal společně s dalším laureátem Nobelovy ceny Paulem Samuelsonem,“ uvedl.

Ředitel společného pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd CERGE-EI Michal Kejak uvedl, že přístupy obou oceněných hledí na problémy globálně, dlouhodobě a staví na existenci vnějších vlivů. V případě Romera jde o pozitivní vlivy ve formě přelivů znalostí a v případě Nordhause o vlivy negativní ve formě znečistění životního prostředí při výrobě zboží.

„Určitým optimistickým poselstvím těchto teorií je, že existence těchto vnějších vlivů vytváří prostor pro vlády, které mohou promyšlenými politikami motivovat výrobce a spotřebitele v tržních ekonomikách tak, aby bylo dosaženo dlouhodobého udržitelného růstu při zachování klimatické rovnováhy,“ uvedl Kejak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 16 mminutami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 3 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
včera v 18:31

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
včeraAktualizovánovčera v 14:55

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
včera v 05:01

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.