Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Nordhaus a Romer za analýzy klimatických změn a inovací

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané William Nordhaus a Paul Romer za integraci klimatických změn a technologických inovací do makroekonomických analýz. Oznámila to v pondělí Královská švédská akademie věd. Na držitele ocenění čeká finanční odměna devět milionů švédských korun (22 milionů korun).

William Nordhaus (77) z Yaleovy univerzity se věnuje začlenění klimatických změn do dlouhodobých makroekonomických analýz. Druhým oceněným je Paul Romer (62), někdejší hlavní ekonom Světové banky. Ten do ekonomických modelů promítl technologické inovace.

„Letošní laureáti nám dali k dispozici nástroje, které jsou nesmírně důležité k pochopení vzájemných vztahů ekonomiky s přírodou a s lidskými vědomostmi. Můžeme díky nim nasměrovat hospodářskou politiku tak, aby podpořila trvalý a udržitelný ekonomický růst,“ uvedl předseda výboru Nobelovy ceny za ekonomii Per Strömberg.

Švédská akademie ocenila Nordhause i Romera za navržení metod pro řešení některých nejdůležitějších a nejnaléhavějších otázek, které se týkají toho, jak vytváříme dlouhodobě udržitelný ekonomický růst. 

William D. Nordhaus

William Nordhaus, laureát Nobelovy ceny za ekonomii 2018
Zdroj: Michelle Mcloughlin/Reuters

Nordhaus je jeden z předních amerických ekonomů, bývá považován za zřejmě největšího světového experta na ekonomické aspekty klimatických změn. Jeho vědecká práce v oboru ekonomie má široký záběr témat od inflace přes energetické problémy, přírodní zdroje a ochranu životního prostředí až po vývoj zisku a produktivitu. Předmětem jeho zájmu je také hospodářská politika.

Před lety publikoval studii, ze které vyplývá, že omezování emisí skleníkových plynů by mělo začínat mírným snižováním, které se bude během doby stupňovat; nejlepší formou politiky je podle něj pak zavést všude obdobnou daň ze spotřeby uhlíku a postupně ji zvyšovat.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda připomněl, že zvláště Nordhausovo jméno je dobře známé i české ekonomické veřejnosti. Byl totiž spoluautorem pozdějších vydání zřejmě nejslavnější ekonomické učebnice dějin, té s prostým názvem Ekonomie. První její vydání měl ve 40. letech 20. století na svědomí první americký nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Samuelson. Později jako spoluautora přibral právě Nordhause.

„Český překlad jejich učebnice, který vznikl počátkem 90. let, je minimálně pro jednu generaci současných českých ekonomů a manažerů poměrně důvěrně známým dílem, které jim odhalovalo základní principy fungování tržní ekonomiky. S jen mírnou nadsázkou lze říci, že Nordhaus Čechy po revoluci vlastně učil, co je to kapitalismus,“ zdůraznil Kovanda.

Paul M. Romer

Paul Romer, laureát Nobelovy ceny za ekonomii v roce 2018 (archivní foto)
Zdroj: AP (ČTK)/Virginia Mayo

Romer je předním obhájcem investic do lidského kapitálu a inovací a je považován za jednu z největších ekonomických autorit posledních desetiletí. Je zastáncem endogenní teorie růstu, která tvrdí, že investice do lidského kapitálu, inovací a znalostí výraznou měrou přispívají k ekonomickému růstu.

Teorie, kterou sám pomáhal v 80. a 90. letech minulého století vyvinout, také uvádí, že vedlejší efekty ekonomie založené na znalostech povedou k ekonomickému rozvoji a dlouhodobou míru růstu ekonomiky je možné zvýšit opatřeními, jako jsou dotace na výzkum a vývoj a vzdělání. 

Nobelovu cenu získává za objevnou analýzu technologické změny, uvedl Kovanda. Tou Romer chápe postupný proces, to, že každý rok ta či ona ekonomika zpravidla o několik málo procent povyroste. Tyto jednotlivé roční růsty se v běhu desetiletí kumulují a v souhrnu transformativně mění lidské životy a osudy.

Romer ve svém díle demonstruje, jak ekonomické síly podněcují firmy a podniky k inovacím a následně tedy k růstu, který v určitém koloběhu opět aktivizuje ony ekonomické síly podněcující inovaci.

Letos vyhrály velmi známé tváře

Jména letošních laureátů jsou v ekonomickém světě notoricky známá, uvedl hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. 

Paul Romer se zabýval teorií růstu a snažil se objasnit, jaké faktory vysvětlují dlouhodobý růst ekonomiky a zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Ukázal, jak podstatnou roli v tomto procesu hrají investice do lidského kapitálu a výzkumu, které umožňují zvyšovat technologickou úroveň ekonomiky. Dosavadní modely (Solowův model růstu) braly při objasňování dlouhodobého růstu ekonomiky technologii také v potaz, byla však předem stanovená a v modelech nebylo nastíněno, jakým způsobem se vyvíjí a může měnit, uvedl Seidler. 

Jméno Williama Nordhause je v nevědecké ekonomické komunitě známo především díky již zmíněné ekonomické učebnici, nyní již v 19. vydání. „Nordhaus se také jako Romer zabýval růstovými modely, do kterých se snažil zabudovat klimatické změny a jejich dopad na dlouhodobý růst ekonomiky. S využitím jeho modelů je tak možné vyhodnotit vliv klimatických změn a dopad různých regulací zaměřených na životní prostředí,“ dodal hlavní ekonom ING Bank.  

Cena pro makroekonomy

Po delší době tak podle hlavního ekonoma Deloittu Davida Marka směřuje Nobelova cena za ekonomii k tradiční makroekonomii. „Romerova práce v oblasti modelů růstu ekonomiky je dodnes základem v této oblasti. Nordhaus je širší veřejnosti patrně znám jako spoluautor jedné z nejpoužívanějších učebnic ekonomie, kterou napsal společně s dalším laureátem Nobelovy ceny Paulem Samuelsonem,“ uvedl.

Ředitel společného pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd CERGE-EI Michal Kejak uvedl, že přístupy obou oceněných hledí na problémy globálně, dlouhodobě a staví na existenci vnějších vlivů. V případě Romera jde o pozitivní vlivy ve formě přelivů znalostí a v případě Nordhause o vlivy negativní ve formě znečistění životního prostředí při výrobě zboží.

„Určitým optimistickým poselstvím těchto teorií je, že existence těchto vnějších vlivů vytváří prostor pro vlády, které mohou promyšlenými politikami motivovat výrobce a spotřebitele v tržních ekonomikách tak, aby bylo dosaženo dlouhodobého udržitelného růstu při zachování klimatické rovnováhy,“ uvedl Kejak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 15 hhodinami

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
8. 7. 2026

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
7. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.