Praha – V minulých měsících museli investovat nemalé částky do výměny klecí podle pravidel EU, teď české drůbežáře likviduje snižování výkupních cen vajec. To nastalo po letošních Velikonocích. V současné době chovatelé na jednom vejci prodělávají zhruba 50 haléřů, a musí proto předčasně vybíjet hejna. Do tuzemských obchodů ve velkém míří levnější vajíčka ze zahraničí – hlavně z Polska a Lotyšska.
Nízké výkupní ceny vajec drtí české slepice
Dobrou sezónu čeští drůbežáři zažívali do letošních Velikonoc. Od té doby většina z nich prodělává. Po jarních svátcích totiž došlo k naprostému zlomu a skokově se snížila cena vajec.
Chovatelé v Česku v polovině května dostávali od obchodníků za vejce průměrně 1,41 Kč, v lednu to přitom bylo o 80 haléřů více. Výrobní náklady na produkci jednoho vejce ale podle Tůmové dosahují v průměru zhruba 1,90 Kč, a chovatelé tak na každém vejci prodělávají přibližně 50 haléřů.
Podle šetření drůbežářů prodávaly obchodní řetězce v Praze a okolí vejce zhruba od 2,50 do 3,20 Kč. Marže obchodníka bez DPH se tak pohybovala od 20 do 42 procent. „Já si myslím, že marže 40 procent na vejce je ažaž. Možná vám to přijde normální, mě ne,“ řekla Tůmová.
Drůbežáři si neví rady s nízkými cenami vajec (zdroj: ČT24)
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka taková čísla ale odmítl. „Rozhodně vylučuju tak vysokou marži, protože průměrná marže na potraviny je u nás 22 procent a u chlazeného čerstvého zboží bývá i nižší,“ sdělil Juračka.
Chovatelé nosnic ale bijí na poplach – obávají se, že nepříznivé ceny je donutí k vybíjení slepic. „Pro nás je jediná záchranná cesta, a to dát to zabít,“ uvedl ředitel firmy Proagro Nymburk Bohuslav Kohout. Podobně se vyjádřila i vedoucí prodeje vajec ve společnosti Zemědělská Cítov Věra Pavlíková. „Pokud to tak půjde dál, asi polovinu budu muset vybít. Ta situace je neúnosná,“ postěžovala si.
V Česku je nadvýroba vajec, přesto je dovážíme, hlavně z Polska
Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Dagmar Tůmové je v současné době na evropském trhu nadvýroba vajec, a do Česka tak směřují ve velkém vejce z Polska, Lotyšska či Německa za dumpingové ceny, které následně tlačí dolů ceny domácích výrobců. Vejce z dovozu se v loňském roce na domácí spotřebě podílela zhruba z jedné čtvrtiny.
Polská vejce se na české talíře někdy dostávají i bez toho, aniž by to lidé věděli. Objevují se případy, kdy v krabičce od českého distributora jsou vejce z Polska. Přitom musí být označená - konkrétně kódem vytištěným na skořápce. Zkratka určuje jejich původ, polská vejce mají označení PL, Česká CZ.
- Kromě zkratky označující původ jsou na vejcích vytištěny i číslice - první prozrazuje z jakého typu chovu slepic je. Nulou jsou označena vejce z ekologických chovů, jedničkou od nosnic ve volném výběhu, dvojka na skořápce prozradí slepice v halách a trojka v klecích. Podle posledních čtyř číslic si každý může dohledat na stránkách Státní veterinární správy i konkrétní chov a zemědělce, od kterého vejce jsou.
GALERIE
Ilustrační foto zdroj: ČT24
Vyrobeno v Polsku - levné a kvalitní, nebo šizené?
Polské potraviny tvořily už loni šestnáct procent dovezených potravin v Česku. Letos by to podle Svazu obchodu a cestovního ruchu mohlo být o 4 procenta víc. Loni se do Česka dovezly polské potraviny za 20 miliard korun. A poměrně dost je i Čechů nakupujících v Polsku. Asi nejvíc se v Polsku vyplatí koupit maso, kilogram kuřete vyjde v přepočtu o šestatřicet korun levněji, než v Česku. Výhodně lze v Polsku nakoupit i mléko, nebo mouku.
Vyrobeno v Polsku, věta za kterou se skrývají nejen kvalitní a levné potraviny, ale i aféry jako jed na krysy v sušenkách, olovo v rýži, technická sůl místo jedlé, nebo šizené potraviny. Polským úřadům pověst tamních výrobků není lhostejná a proto se dost usilovně snaží napravit si reputaci. Do Česka přijeli v krátké době podruhé polští politici a zástupci podnikatelů jednat o kvalitě a zpřísňování kontrol.