Brusel – Březen zastavil růst nezaměstnanosti v Evropské unii i v eurozóně. V celé evropské sedmadvacítce totiž v březnu nezaměstnanost dosáhla 9,6 procenta a v zemích platících eurem 10 procent. Celkem je tedy v současnosti v EU bez práce více než 23 milionů lidí, z toho v eurozóně téměř 16 milionů. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, kdy unie již silně pociťovala důsledky hospodářské krize, bylo letos v březnu bez práce o zhruba 2,5 milionu lidí více. Eurostat dnes zveřejnil rovněž statistiku inflace. Ta v dubnu v eurozóně vzrostla na 1,5 procenta.
I když se míra v nezaměstnanosti v březnu nezměnila, lidí bez práce přeci jen ještě mírně přibylo. V Evropské unii jich bylo v březnu v porovnání s únorem o 123 tisíc více a v eurozóně jejich počet vzrostl o 101 tisíc. „Jestliže máme 23 milionů nezaměstnaných a růst v počtu nezaměstnaných byl vykázán kolem 120 tisíc, tak ve výpočtu na jednom desetinném místě se to neprojeví,“ vysvětlila prorektorka pro vědu a výzkum Vysoké školy ekonomické Stanislava Hronová. I tak se podle ní zdá, že nezaměstnanost už konečně narazila na dno.
Jan Bureš, analytik ČSOB
„Nezaměstnanost v eurozóně pravděpodobně dosáhla svého vrcholu. Ty klíčové ekonomiky, především Německo, tam už je to víceméně zřejmé, že hospodářská krize odeznívá a že se znovu nastartovává výroba.“
Nejhůř jsou na tom Lotyši, nejlépe Nizozemci
S největší mírou nezaměstnanosti se v současnosti potýká Lotyšsko, kde je bez práce 22,3 procenta populace. Na záda mu dýchá Španělsko s 19,1 procenta. Z nejmenšího počtu lidí bez práce se naopak může těšit Nizozemsko se 4,1 procenta a Rakousko s 4,9 procenta. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 však letos v březnu míra nezaměstnanosti klesla jen v jednom členském státě EU a ve zbylých 26 zemích vzrostla.
Nezaměstnanost ale podle odborníků v blízké době zůstane na těchto relativně vysokých číslech, protože oživení, které ekonomiku čeká, nebude zrovna rychlé. Pozitivní ale je, že by se čísla už neměla dál zvyšovat. „Nejedná se o nějaké překvapení. Určitě z toho nelze dělat nějaké dalekosáhlé závěry, že by se situace na trhu práce začala otáčet, to určitě ne,“ uvádí analytik Komerční banky Jan Vejmělek.
V Česku v březnu míra nezaměstnanosti dosáhla 7,9 procenta a ve srovnání s únorem tak stagnovala, ve stejném období loňského roku však činila šest procent.
Inflace naopak roste, cílů centrální banky však nedosahuje
Naopak inflace v eurozóně zrychluje. V dubnu mírně vzrostla na 1,5 procenta z březnových 1,4 procenta. Vývoj spotřebních cen tak odpovídá očekáváním trhu. Inflace nicméně neustále zůstává pod takzvaným inflačním cílem Evropské centrální banky (ECB), který je stanoven na dvě procenta. Kvůli stoupající ceně ropy, která vzrostla z loňských 47 dolarů na barel až na 84 dolarů, se dá předpokládat, že růst spotřebitelských cen je z velké části tvořen právě tímto vývojem.
Dá se rovněž předpokládat, že díky velmi mírnému růstu spotřebitelských cen ECB nepřistoupí ke změně současné měnové politiky. Úrokové sazby by tak mohly zůstat na současné rekordně nízké úrovni, tedy jednom procentu.
