Berlín - Horní komora německého parlamentu zablokovala dohodu se Švýcarskem, která má zamezit daňovým únikům. Nenašla podporu většiny Spolkové rady, a to kvůli nesouhlasu spolkových zemích vedených opozičními stranami. Ovšem pokud se zákonodárci neshodnou ani na svolání výboru, který by dojednal kompromis, čeká smlouvu krach. Němečtí analytici jí už předem ale nedávají moc šancí.
Mezi Německem a Švýcarskem panují letité spory o nezdaněné peníze německých občanů uložené ve švýcarských bankách. Aby se k nim německé úřady dostaly, uchylovaly se opakovaně k nákupu dat s „černými konty“ Němců ve Švýcarsku, což vyvolávalo napětí ve vzájemných vztazích mezi oběma sousedy. Právě dohoda měla tuto situaci vyřešit.
Wolfgang Schäuble, německý ministr financí
„Tato dohoda se snaží najít lepší řešení pro současný stav, který je neuspokojivý.“
Díky smlouvě mají mít němečtí občané, kteří mají nepřiznaný majetek ve Švýcarsku, možnost vyhnout se trestu, ale jen pokud přistoupí na jednorázovou platbu ve výši 21 až 41 procent z objemu tohoto majetku uloženého za posledních deset let. Budoucí vklady mají být daněny stejně jako v Německu. Na oplátku ale budou moci tito Němci dál zůstat anonymní, a nebude tak dotčeno bankovní tajemství švýcarských finančních ústavů.
Dohoda by podle německého ministerstva financí měla přinést jednorázový příspěvek do státního rozpočtu ročně okolo deseti miliard eur (přes 250 miliard korun) a v budoucnu 700 milionů eur (18 miliard korun).
Miroslav Svoboda ze společnosti Deloitte:
„Musíme přiznat, že síly státních správ obecně vůči bohatým daňovým poplatníkům, respektive nepoplatníkům, jsou vždy lehce nevyrovnané, takže pokud je daňová správa realistická, tak je jí jasné, že se jí všechny daně vybrat nepodaří.“
Levice je pro „odklánění“ peněz do ciziny
Levicové opoziční strany to však považují za nereálné a kritizují, že němečtí občané mají mít dál možnost anonymně ukrývat své peníze před zdaněním do zahraničí.
Smlouvu už posvětil německý Spolkový sněm a švýcarský parlament. Platit má od 1. ledna příštího roku. V případě, že by se zprostředkovací výbor dohodl na nějakých úpravách, museli by je Švýcaři znovu odsouhlasit. To dnes tamní ministryně financí Eveline Widmerová-Schlumpfová nevyloučila.
Tim Guldiman, švýcarský velvyslanec v Německu
„Švýcarsko se bude držet svého postoje, na kterém se dohodla vláda a banky, a to že se postaráme pouze o zdaněné peníze. Na druhou stranu jsme měli se svými sousedy vždy dobré vztahy, a když se objeví nějaké problémy, společně je řešíme.“
Analytici vidí jen mizivé šance na dohodu
I když švýcarská ministryně smlouvu ještě za mrtvou nepovažuje, němečtí analytici jsou mnohem skeptičtější. Šance, že se podaří svolat zprostředkovací výbor, v němž zasedají zástupci dolní a horní komory německého parlamentu, je podle nich malá a šance na dohodu v něm ještě menší.
„Německá horní komora promarnila příležitost dosáhnout spravedlivého, optimálního a trvalého řešení pro obě strany,“ prohlásilo Sdružení švýcarských bankéřů. Za odmítnutím dohody jsou podle něj čistě vnitropolitické důvody.
