Berlín - Německé jaderné elektrárny není třeba odstavit hned, a to i přesto, že nemají dostatečnou ochranu proti všem případným hrozbám. Nevydržely by prý ani srážku s velkým letadlem. Vyplynulo to z testů sedmnácti reaktorů, které po katastrofě v japonské Fukušimě nařídila spolková vláda.
Německé jaderné elektrárny nevydrží náraz velkého letadla
Jaderná energetika byla v Německu vždy citlivé téma. Po březnové katastrofě v Japonsku se ale diskuse vyhrotila ještě víc. Strach z jádra totiž výrazně posílil řady jeho odpůrců mezi veřejností i v nejvyšších politických kruzích. Kolem stovky německých expertů proto zjišťovalo, jak jsou německé elektrárny skutečně připravené řešit krizové situace. Od dubna prověřovali, jak by se elektrárny vypořádaly například s teroristickými úroky, velkou vodou nebo jak jsou na tom s bezpečností nouzového chladicího systému.
Některým rizikům by elektrárny odolaly, jiné – třeba náraz letadlem - by na nich nadělaly pěknou paseku. „Podle výsledků studie by 4 nejstarší jaderné elektrárny nevydržely ani zásah malým letadlem. Ostatní jsou ale konstruovány lépe. Srážku s velmi velkým letadlem by přesto zřejmě nevydržela žádná,“ uvedl spolkový ministr životního prostředí Norbert Rönttgen.
Reportáž Vandy Kašové (zdroj: ČT24)
K výsledkům testů má výhrady německá opozice. Předseda SPD a bývalý spolkový ministr životního prostředí Sigmar Gabriel v rozhovoru pro televizní stanici ZDF prohlásil, že považuje výsledky testů za neprůkazné. „Potřebovali by rok až rok a půl, aby jaderné elektrárny skutečně prověřili,“ zdůraznil.
Vláda kancléřky Angely Merkelové už dřív zastavila provoz v sedmi nejstarších elektrárnách, prozatím také odložila prodloužení životnosti dalších 17 nukleárních zařízení. O osudu zbývajících zdrojů by se mělo rozhodnout v následujících týdnech. „Není důvod tvrdit, že musíme jadernou energetiku z bezpečnostních důvodů zavrhnout okamžitě. To ale nic nemění na tom, že bychom jí měli přestat využívat co nejdřív,“ míní Rönttgen.
Podle současných plánů by mohlo jádro v Německu definitivně skončit po roce 2020. Německo se proto snaží najít způsob, jak atomovou energii nahradit. Nebude to ale snadné. Z jádra totiž pochází zhruba čtvrtina německé elektřiny.
Norbert Rönttgen