Některé daně příští rok vzrostou – navzdory slibům vlády

Praha – Ačkoliv premiér Petr Nečas (ODS) ve středu oznámil, že vláda už nebude do konce volebního období zvyšovat žádné daně, některé odvody mají od příštího roku znovu vzrůst – například spotřební daně na tabák a cigarety nebo daň z nafty, kterou používají zemědělci pro obdělávání polí. Vládní koalice tyto daňové změny schválila už minulý rok a opravovat je nehodlá.

„Vědomě říkáme, že nechceme zvyšovat daně,“ prohlásil v kampani před volbami do sněmovny na jaře 2010 předseda ODS a současný premiér Petr Nečas. „V době krize pokládáme zvyšování daní za škodlivé,“ dušoval se ve stejném období místopředseda TOP 09 a dnešní ministr financí Miroslav Kalousek.

Tento týden vládní strany slíbily prakticky to samé. „Vláda v zájmu stability podnikatelského prostředí již nebude hýbat daněmi. To znamená, že nebude provádět změny daňových sazeb,“ ujišťoval Nečas. „Neplánuji žádné další zvyšování daní,“ dodal k tomu Kalousek.

Přes všechny tyto proklamace to ale neznamená, že do konce volebního období na jaře příštího roku už žádné daně ani další odvody nevzrostou. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (ODS) je potřeba vzkaz kabinetu chápat tak, že ve zbývajícím funkčním období chce stabilitu, nikoliv změny – tedy ani zásahy do dříve přijatých norem. A právě v zákonech, které už sněmovnou prošly, se počítá se zvýšením některých sazeb od roku 2014.

Rusnok: Stabilita nade vše

S tím, že by se nemělo na již schváleném zvýšení daní nic měnit, ale souhlasí i někteří ekonomové. Umožní to podle nich vyhnout se situaci z konce loňského roku, kdy domácnosti a firmy ještě deset dní před Silvestrem nevěděly, jaké budou sazby DPH.

„Radši nechat být, jak říkám, stabilita nade vše. V našich podmínkách to má větší hodnotu než nějaké dva procentní body nahoru či dolů,“ myslí si bývalý ministr financí Jiří Rusnok. „Jestliže nedojde k dalšímu poklesu, tak je nejlepší nechat daně tam, kde jsou, aby se nezvyšovala nejistota,“ konstatuje Jan Švejnar.

Nahrávám video

Opozice v tom ale vidí nečinnost: „Ta vláda už se téměř chystá nedělat nic, takže by z toho měla vyvodit závěr, že nemá smysl takto pokračovat,“ vyzývá místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

Kdo si tedy připlatí?

Koalice už loni prosadila například vyšší daň na tabák i cigarety. Krabička proto bude i napřesrok stát o další dvě koruny víc. Nečasův tým už také s platností od příštího roku prosadil vyšší spotřební daně pro zemědělce, kteří využívají pro obdělávání polí zvýhodněnou, takzvanou zelenou naftu.

Zatímco dnes platí rolníci za jeden litr zelené nafty šest korun padesát, příští rok jim daň z litru nafty poskočí na téměř jedenáct korun. Podle některých zemědělců vyšší náklady na naftu nejen zdraží potraviny, ale povedou i k propouštění v zemědělství.

CO CHCE VLÁDA STIHNOUT DO KONCE FUNKČNÍHO OBDOBÍ?

  • Vyřazení obyčejných plomb z pojištění – pacienti by si je měli v budoucnu hradit sami (jedna bude stát zhruba 500 korun)
  • Zákon o úřednících
  • Zákon o státním zastupitelství

CO ODLOŽILA?

  • Daňovou reformu a zavedení jednotného inkasního místa
  • Změny sociálních dávek
  • Zápisné na vysokých školách

CO JE NEJISTÉ?

  • Nový občanský zákoník – měl platit od ledna 2014, uvažuje se o odložení
  • Zákon o odpadech
  • Úpravy zákoníku práce

Stejně jako v minulých letech zřejmě poroste i minimální zdravotní a sociální pojištění, které platí statisíce českých živnostníků. Minimální pojištění drobných podnikatelů totiž stát navázal na stále mírně rostoucí průměrnou mzdu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 1 hhodinou

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 11 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 15 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
včera v 21:03

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...