Objem přímých zahraničních investic ve světě loni podle předběžných odhadů klesl o 13 procent na 1,52 bilionu dolarů (38,2 bilionu korun). Vyplývá to ze zprávy, kterou ve středu zveřejnila Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Nejvíce investic loni získaly Spojené státy, kde také meziročně vzrostly. Příliv do Evropy naopak výrazně klesl.
Přímé zahraniční investice zahrnují převážně zahraniční fúze a akvizice a investice do začínajících firem, takzvaných start-upů.
Jsou indikátorem globalizace a potenciálně signálem růstu firemních dodavatelských řetězců a budoucích obchodních vazeb.
Zájem byl o USA, Británii a Čínu
Přímé investice ve Spojených státech loni vzrostly o 11 procent na 385 miliard dolarů. Británii, která skončila druhá, se loni podařilo přilákat investice za 179 miliard dolarů, což byl téměř šestinásobek proti roku 2015. Výrazně k tomu přispěly tři velké dohody. Třetí Čína pak loni získala přímé investice za 139 miliard USD.
Příliv přímých zahraničních investic do Indie a zemí Afriky loni klesl o pět procent, do Latinské Ameriky o 19 procent. Nejhůře na tom byla Evropa, kde se snížil o 29 procent.
Na letošní rok UNCTAD očekává růst objemu investic o deset procent, výhled je ale zatím nejistý. Odhad vychází z očekávaného růstu globální ekonomiky a z růstu cen komodit. Výhled ale komplikuje nejistota související s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa a vývoj plánů Británie na odchod z Evropské unie.
Čína se loni poprvé stala čistým zdrojem přímých zahraničních investic. Loni byla třetím největším vnějším investorem, hodně nakupovala v Brazílii, Německu a ve Španělsku. Po několika letech prudkého růstu však letos může růst investic směřujících z Číny zpomalit, a to kvůli politice, která má omezit odliv kapitálu, poznamenala agentura Reuters.
