Hanoj – Česká republika se v uplynulých desetiletích stala mezi Vietnamci velmi populární. V Česku jich žije více než 60 tisíc, což z nich dělá třetí nejpočetnější národ žijící na území republiky. Jen málokdo si už asi dokáže představit centra českých měst bez vietnamských obchodů všeho druhu. Vietnamci zvyklí dravě se rvát o své živobytí zde prodávají oděvy, obuv, provozují večerky, obchody se zeleninou a nezřídka pronikají i do sféry stravování. Málokdo ale ví, že i české firmy hojně podnikají ve Vietnamu, zemi, která v posledním roce sužovaném bouří hospodářské krize zůstala jedním z mála ostrůvků, jež si udržely hospodářský růst.
Nejen Vietnamci k nám, i my k nim
Nejvýznamnější exportní položky Vietnamu:
- Ropa
- Textil a obuv
- Dary moře
- Rýže
- Dřevo
- Elektronika a počítače
- Káva
- Kaučuk
Vietnam, země s více než osmdesáti miliony obyvatel, patří po Číně k nejrychleji rostoucím na asijském kontinentu. Loni tamní hospodářství přidalo v průměru o 5,3 procenta, letos by měl růst ekonomiky přesáhnout 6 procent. Krize se tam projevila jen začátkem loňského roku snížením exportu a slabším přílivem zahraničních investic. „Na celkovém vývoji se to zatím neodráží, protože prudce roste domácí poptávka,“ vysvětlil ředitel kanceláře CzechTrade v Ho Či Minově Městě Luboš Marek. I zahraniční investice se ale rychle daly do pořádku, letos by jich mělo do Vietnamu přitéct za 22 až 25 miliard dolarů.
Česko-vietnamský obchod (zdroj: ČT24)
Čtyřicet let po smrti Ho Či Mina vládne zemi stále komunistická strana. Ekonomicky se ale Vietnam otevřel tržnímu hospodářství a kapitalismu. Od roku 1992 zprivatizoval kolem čtyř tisíc státních firem. Obchoduje s 220 zeměmi světa, nejvíce exportuje do Spojených států a do Evropské unie. Do zahraničí vyváží třeba ropu, ale také široké spektrum potravin od kávy až po krevety.
Do Vietnamu míří třeba české lokomotivy
Příležitosti využít vietnamské hospodářské expanze se chopil mimo jiné český výrobce lokomotiv Inekon. Na začátku 90. let se Vietnam stal jednou z prvních zemí, kam Inekon vyvážel. Od té doby rozšířil své aktivity i na výstavbu cementárny. „Člověk se tam cítí jako doma, vztah Vietnamců k Česku a Československu je velice vřelý,“ podotkl předseda představenstva Inekonu Josef Hušek. A není se čemu divit.
Vietnam ví o Česku hodně
„Ve Vietnamu žije přes 200 tisíc česky mluvících lidí, kteří u nás v minulosti studovali. Máme tam spoustu přátel, s nimi spolupracovat může být pro naše exportéry výhodné,“ uvedl předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter.
Investiční pobídky
Velkému zájmu se ve Vietnamu těší české sklo, porcelán, zemědělská technika, potravinářské stroje či obalová technika. Výčet perspektivních oborů může pokračovat třeba strojírenstvím nebo stavebními produkty, ale i vybavením kosmetických salonů. Při vstupu na vietnamský trh mohou investoři využít štědrých pobídek připravených tamní vládou.
„Pokud si svůj výrobní nebo montážní podnik založíte v jedné ze sedmdesáti průmyslových zón, máte možnost čerpat až po sedm let daňové prázdniny a máte například i pronájem místa zdarma,“ upozornil vietnamský chargé d’affaires Ly Quoc Tuan. Navíc je výroba ve Vietnamu na evropské poměry velmi levná. Jednopatrová hala o rozměrech 20 x 60 metrů s domkem pro správce přijde na zhruba sedm milionů korun. Průměrný měsíční plat kvalifikovaného dělníka činí sto dolarů, středoškoláka méně než 200 a vysokoškoláka, často česky mluvícího, je možné najmout za méně než 350 dolarů měsíčně.
S pivem do Vietnamu nelez
Zajímavostí je, že jen málo šancí proniknout na vietnamský trh mají výrobci tradičního českého zlatavého moku. „Je to těžké, protože na pivo je 59procentní dovozní daň a ve Vietnamu je spousta pivovarů,“ podtrhl Marek.
Nejlepší cestou, jak proniknout na vietnamský trh, je účast na jednom ze dvou největších veletrhů, které se každoročně konají v dubnu a říjnu v Hanoji. Při jednání s Vietnamci se vyplatí dát pozor na detaily. Například nezvyšovat hlas nebo nevnucovat partnerům svoje vizitky. Dalším oříškem mohou být razítka. Nepoužívají se hranatá černá, ale výhradně kulatá červená a podpis musí být jen do jeho jedné třetiny.