Nečas: Česko přijme euro, až to bude výhodné

Praha – České euro zůstává v nedohlednu. Vláda s jeho zavedením nehodlá pospíchat. Premiér Petr Nečas (ODS) dnes zdůraznil, že Česká republika přijme euro ve chvíli, kdy splní maastrichtská kritéria, eurozóna bude stabilní a nová měna bude výhodnější než udržení koruny. Postoj svého kabinetu k přijetí společné evropské měny přiblížil ve svém vystoupení na konferenci s názvem Aktivní evropská politika - klíčový národní zájem ČR.

„Samozřejmě si musíme být vědomi našeho závazku k euru, s tím však lze počítat až ve chvíli, až budeme sami splňovat maastrichtská kritéria,“ poznamenal Nečas. Stabilizovat se podle něj nejprve musí situace v zemích, které už společnou měnu používají a jsou nyní otřeseny nutností výrazně pomáhat svým partnerům. Musí podle něj také platit, že náklady na přistoupení k euru budou nižší než náklady na udržení samostatné koruny.

Premiér také uvedl, že Česko jako malá a otevřená ekonomika má jasný zájem na pokračování konvergenčního procesu v Evropské unii. Země by se ale podle něj měla naučit jasněji formulovat své pozice a vystupovat v EU pragmaticky.

Česká vláda se podobným způsobem k možnosti přijetí eura vyjadřuje už delší dobu. Loni na podzim se podle médií na vládu obrátil prezident Václav Klaus s návrhem, aby Česká republika ve věci eura vyjednala v unii výjimku podobnou té, jako mají Velká Británie či Dánsko, které euro přijmout nemusí, i když budou plnit maastrichtská kritéria.

Nečas tehdy upozornil, že vyjednat výjimku pro Česko by bylo nesmírně obtížné. „Vyžadovalo by to změnu přístupové smlouvy schválené všemi 27 členskými zeměmi,“ připomněl premiér. Česko se ale nezavázalo k přijetí jednotné měny v žádném termínu, a tak si fakticky samo rozhoduje, kdy do unie vstoupí. Pokud například nenaváže svou měnu na euro, nesplní jedno z kritérií, a tak nebude moci do měnové unie vstoupit.

Maastrichtská kritéria

Co musí Česko splnit, aby mohlo přijmout euro?

  • Schodek veřejných financí nesmí přesáhnout 3 procenta hrubého domácího produktu.
  • Veřejný dluh nesmí překročit 60 procent HDP.
  • Inflace nesmí být po dobu jednoho roku o více než 1,5 procenta vyšší, než kolik činí průměrná míra ve třech členských zemích s nejnižší inflací.
  • Dlouhodobé úrokové sazby nesmí přesáhnout o více než dvě procenta sazby tří zemí s nejnižší inflací.
  • Měnový kurz národní měny musí být zafixován vzhledem k euru alespoň dva roky před vstupem do měnové unie.

Praha také nemá zájem podílet se na nákladném záchranném plánu, takzvaném permanentním krizovém mechanismu, pro ty země eurozóny, které se dostaly do hospodářských potíží. V prosinci premiér uvedl, že Česko bude trvat na tom, aby se tento krizový mechanismus týkal jen zemí eurozóny, a ne států, jako je Česká republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 4 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 9 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
včera v 09:10

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...