Nečas: Česko přijme euro, až to bude výhodné

Praha – České euro zůstává v nedohlednu. Vláda s jeho zavedením nehodlá pospíchat. Premiér Petr Nečas (ODS) dnes zdůraznil, že Česká republika přijme euro ve chvíli, kdy splní maastrichtská kritéria, eurozóna bude stabilní a nová měna bude výhodnější než udržení koruny. Postoj svého kabinetu k přijetí společné evropské měny přiblížil ve svém vystoupení na konferenci s názvem Aktivní evropská politika - klíčový národní zájem ČR.

„Samozřejmě si musíme být vědomi našeho závazku k euru, s tím však lze počítat až ve chvíli, až budeme sami splňovat maastrichtská kritéria,“ poznamenal Nečas. Stabilizovat se podle něj nejprve musí situace v zemích, které už společnou měnu používají a jsou nyní otřeseny nutností výrazně pomáhat svým partnerům. Musí podle něj také platit, že náklady na přistoupení k euru budou nižší než náklady na udržení samostatné koruny.

Premiér také uvedl, že Česko jako malá a otevřená ekonomika má jasný zájem na pokračování konvergenčního procesu v Evropské unii. Země by se ale podle něj měla naučit jasněji formulovat své pozice a vystupovat v EU pragmaticky.

Česká vláda se podobným způsobem k možnosti přijetí eura vyjadřuje už delší dobu. Loni na podzim se podle médií na vládu obrátil prezident Václav Klaus s návrhem, aby Česká republika ve věci eura vyjednala v unii výjimku podobnou té, jako mají Velká Británie či Dánsko, které euro přijmout nemusí, i když budou plnit maastrichtská kritéria.

Nečas tehdy upozornil, že vyjednat výjimku pro Česko by bylo nesmírně obtížné. „Vyžadovalo by to změnu přístupové smlouvy schválené všemi 27 členskými zeměmi,“ připomněl premiér. Česko se ale nezavázalo k přijetí jednotné měny v žádném termínu, a tak si fakticky samo rozhoduje, kdy do unie vstoupí. Pokud například nenaváže svou měnu na euro, nesplní jedno z kritérií, a tak nebude moci do měnové unie vstoupit.

Maastrichtská kritéria

Co musí Česko splnit, aby mohlo přijmout euro?

  • Schodek veřejných financí nesmí přesáhnout 3 procenta hrubého domácího produktu.
  • Veřejný dluh nesmí překročit 60 procent HDP.
  • Inflace nesmí být po dobu jednoho roku o více než 1,5 procenta vyšší, než kolik činí průměrná míra ve třech členských zemích s nejnižší inflací.
  • Dlouhodobé úrokové sazby nesmí přesáhnout o více než dvě procenta sazby tří zemí s nejnižší inflací.
  • Měnový kurz národní měny musí být zafixován vzhledem k euru alespoň dva roky před vstupem do měnové unie.

Praha také nemá zájem podílet se na nákladném záchranném plánu, takzvaném permanentním krizovém mechanismu, pro ty země eurozóny, které se dostaly do hospodářských potíží. V prosinci premiér uvedl, že Česko bude trvat na tom, aby se tento krizový mechanismus týkal jen zemí eurozóny, a ne států, jako je Česká republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 17 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 22 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
včera v 07:00

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...