Nečas: Česko přijme euro, až to bude výhodné

Praha – České euro zůstává v nedohlednu. Vláda s jeho zavedením nehodlá pospíchat. Premiér Petr Nečas (ODS) dnes zdůraznil, že Česká republika přijme euro ve chvíli, kdy splní maastrichtská kritéria, eurozóna bude stabilní a nová měna bude výhodnější než udržení koruny. Postoj svého kabinetu k přijetí společné evropské měny přiblížil ve svém vystoupení na konferenci s názvem Aktivní evropská politika - klíčový národní zájem ČR.

„Samozřejmě si musíme být vědomi našeho závazku k euru, s tím však lze počítat až ve chvíli, až budeme sami splňovat maastrichtská kritéria,“ poznamenal Nečas. Stabilizovat se podle něj nejprve musí situace v zemích, které už společnou měnu používají a jsou nyní otřeseny nutností výrazně pomáhat svým partnerům. Musí podle něj také platit, že náklady na přistoupení k euru budou nižší než náklady na udržení samostatné koruny.

Premiér také uvedl, že Česko jako malá a otevřená ekonomika má jasný zájem na pokračování konvergenčního procesu v Evropské unii. Země by se ale podle něj měla naučit jasněji formulovat své pozice a vystupovat v EU pragmaticky.

Česká vláda se podobným způsobem k možnosti přijetí eura vyjadřuje už delší dobu. Loni na podzim se podle médií na vládu obrátil prezident Václav Klaus s návrhem, aby Česká republika ve věci eura vyjednala v unii výjimku podobnou té, jako mají Velká Británie či Dánsko, které euro přijmout nemusí, i když budou plnit maastrichtská kritéria.

Nečas tehdy upozornil, že vyjednat výjimku pro Česko by bylo nesmírně obtížné. „Vyžadovalo by to změnu přístupové smlouvy schválené všemi 27 členskými zeměmi,“ připomněl premiér. Česko se ale nezavázalo k přijetí jednotné měny v žádném termínu, a tak si fakticky samo rozhoduje, kdy do unie vstoupí. Pokud například nenaváže svou měnu na euro, nesplní jedno z kritérií, a tak nebude moci do měnové unie vstoupit.

Maastrichtská kritéria

Co musí Česko splnit, aby mohlo přijmout euro?

  • Schodek veřejných financí nesmí přesáhnout 3 procenta hrubého domácího produktu.
  • Veřejný dluh nesmí překročit 60 procent HDP.
  • Inflace nesmí být po dobu jednoho roku o více než 1,5 procenta vyšší, než kolik činí průměrná míra ve třech členských zemích s nejnižší inflací.
  • Dlouhodobé úrokové sazby nesmí přesáhnout o více než dvě procenta sazby tří zemí s nejnižší inflací.
  • Měnový kurz národní měny musí být zafixován vzhledem k euru alespoň dva roky před vstupem do měnové unie.

Praha také nemá zájem podílet se na nákladném záchranném plánu, takzvaném permanentním krizovém mechanismu, pro ty země eurozóny, které se dostaly do hospodářských potíží. V prosinci premiér uvedl, že Česko bude trvat na tom, aby se tento krizový mechanismus týkal jen zemí eurozóny, a ne států, jako je Česká republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
14:32Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
14:01Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoGoláň a Mračková Vildumetzová debatovali o novele o veřejných rozpočtech

Horní komora upravila novelu o veřejných rozpočtech, znovu ji bude muset projednat sněmovna. Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. „Pokud vláda chce investovat, tak ať to dělá v rámci sledovaného rámce. Pokud to vyjme mimo deficit státního rozpočtu, tak hrozí utrácení na provozních výdajích. Vyjmutí na únikovou doložku není následně hlídáno rozpočtovými pravidly,“ řekl šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Únikové doložky například v případě mimořádné bezpečnostní situace si k investicím žádají samotné bezpečnostní a zpravodajské služby. Stát pak bude připravený a pružný. Vláda navíc navrhuje postupné snižování dluhu,“ hájila novelu členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Debatou ve středečních Událostech, komentářích, která ještě předcházela rozhodnutí Senátu, provázel Lukáš Dolanský.
před 13 hhodinami

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
včera v 17:02

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
včera v 16:32

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
16. 6. 2026Aktualizováno16. 6. 2026

Na zastropování věku odchodu do důchodu se nemusí spěchat, soudí Juchelka

Zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, volební slib současné vlády, bude splněn během čtyř let jejího období, nyní se na to nemusí spěchat, řekl v pořadu Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). „Uvidíme, zda se to stihne,“ uvedl pak k dotazu moderátora Daniela Takáče, zda se od ledna 2027 spustí zamýšlená valorizace důchodů o inflaci a půlku mzdy, namísto jedné třetiny. Dále věří, že u superdávky zbudou ministerstvu peníze, aby pak mohlo podpořit provozovatele sociálních služeb. Pokud nezbudou, budou si muset kraje a obce pomoci ze svých účtů samy, nebo zahájit jednání s ministerstvem financí, uvedl Juchelka.
16. 6. 2026
Načítání...