Nečas: Česko přijme euro, až to bude výhodné

Praha – České euro zůstává v nedohlednu. Vláda s jeho zavedením nehodlá pospíchat. Premiér Petr Nečas (ODS) dnes zdůraznil, že Česká republika přijme euro ve chvíli, kdy splní maastrichtská kritéria, eurozóna bude stabilní a nová měna bude výhodnější než udržení koruny. Postoj svého kabinetu k přijetí společné evropské měny přiblížil ve svém vystoupení na konferenci s názvem Aktivní evropská politika - klíčový národní zájem ČR.

„Samozřejmě si musíme být vědomi našeho závazku k euru, s tím však lze počítat až ve chvíli, až budeme sami splňovat maastrichtská kritéria,“ poznamenal Nečas. Stabilizovat se podle něj nejprve musí situace v zemích, které už společnou měnu používají a jsou nyní otřeseny nutností výrazně pomáhat svým partnerům. Musí podle něj také platit, že náklady na přistoupení k euru budou nižší než náklady na udržení samostatné koruny.

Premiér také uvedl, že Česko jako malá a otevřená ekonomika má jasný zájem na pokračování konvergenčního procesu v Evropské unii. Země by se ale podle něj měla naučit jasněji formulovat své pozice a vystupovat v EU pragmaticky.

Česká vláda se podobným způsobem k možnosti přijetí eura vyjadřuje už delší dobu. Loni na podzim se podle médií na vládu obrátil prezident Václav Klaus s návrhem, aby Česká republika ve věci eura vyjednala v unii výjimku podobnou té, jako mají Velká Británie či Dánsko, které euro přijmout nemusí, i když budou plnit maastrichtská kritéria.

Nečas tehdy upozornil, že vyjednat výjimku pro Česko by bylo nesmírně obtížné. „Vyžadovalo by to změnu přístupové smlouvy schválené všemi 27 členskými zeměmi,“ připomněl premiér. Česko se ale nezavázalo k přijetí jednotné měny v žádném termínu, a tak si fakticky samo rozhoduje, kdy do unie vstoupí. Pokud například nenaváže svou měnu na euro, nesplní jedno z kritérií, a tak nebude moci do měnové unie vstoupit.

Maastrichtská kritéria

Co musí Česko splnit, aby mohlo přijmout euro?

  • Schodek veřejných financí nesmí přesáhnout 3 procenta hrubého domácího produktu.
  • Veřejný dluh nesmí překročit 60 procent HDP.
  • Inflace nesmí být po dobu jednoho roku o více než 1,5 procenta vyšší, než kolik činí průměrná míra ve třech členských zemích s nejnižší inflací.
  • Dlouhodobé úrokové sazby nesmí přesáhnout o více než dvě procenta sazby tří zemí s nejnižší inflací.
  • Měnový kurz národní měny musí být zafixován vzhledem k euru alespoň dva roky před vstupem do měnové unie.

Praha také nemá zájem podílet se na nákladném záchranném plánu, takzvaném permanentním krizovém mechanismu, pro ty země eurozóny, které se dostaly do hospodářských potíží. V prosinci premiér uvedl, že Česko bude trvat na tom, aby se tento krizový mechanismus týkal jen zemí eurozóny, a ne států, jako je Česká republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 14 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
7. 7. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 19 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 00:16

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Evropský pohled