Nečas: Česko přijme euro, až to bude výhodné

Praha – České euro zůstává v nedohlednu. Vláda s jeho zavedením nehodlá pospíchat. Premiér Petr Nečas (ODS) dnes zdůraznil, že Česká republika přijme euro ve chvíli, kdy splní maastrichtská kritéria, eurozóna bude stabilní a nová měna bude výhodnější než udržení koruny. Postoj svého kabinetu k přijetí společné evropské měny přiblížil ve svém vystoupení na konferenci s názvem Aktivní evropská politika - klíčový národní zájem ČR.

„Samozřejmě si musíme být vědomi našeho závazku k euru, s tím však lze počítat až ve chvíli, až budeme sami splňovat maastrichtská kritéria,“ poznamenal Nečas. Stabilizovat se podle něj nejprve musí situace v zemích, které už společnou měnu používají a jsou nyní otřeseny nutností výrazně pomáhat svým partnerům. Musí podle něj také platit, že náklady na přistoupení k euru budou nižší než náklady na udržení samostatné koruny.

Premiér také uvedl, že Česko jako malá a otevřená ekonomika má jasný zájem na pokračování konvergenčního procesu v Evropské unii. Země by se ale podle něj měla naučit jasněji formulovat své pozice a vystupovat v EU pragmaticky.

Česká vláda se podobným způsobem k možnosti přijetí eura vyjadřuje už delší dobu. Loni na podzim se podle médií na vládu obrátil prezident Václav Klaus s návrhem, aby Česká republika ve věci eura vyjednala v unii výjimku podobnou té, jako mají Velká Británie či Dánsko, které euro přijmout nemusí, i když budou plnit maastrichtská kritéria.

Nečas tehdy upozornil, že vyjednat výjimku pro Česko by bylo nesmírně obtížné. „Vyžadovalo by to změnu přístupové smlouvy schválené všemi 27 členskými zeměmi,“ připomněl premiér. Česko se ale nezavázalo k přijetí jednotné měny v žádném termínu, a tak si fakticky samo rozhoduje, kdy do unie vstoupí. Pokud například nenaváže svou měnu na euro, nesplní jedno z kritérií, a tak nebude moci do měnové unie vstoupit.

Maastrichtská kritéria

Co musí Česko splnit, aby mohlo přijmout euro?

  • Schodek veřejných financí nesmí přesáhnout 3 procenta hrubého domácího produktu.
  • Veřejný dluh nesmí překročit 60 procent HDP.
  • Inflace nesmí být po dobu jednoho roku o více než 1,5 procenta vyšší, než kolik činí průměrná míra ve třech členských zemích s nejnižší inflací.
  • Dlouhodobé úrokové sazby nesmí přesáhnout o více než dvě procenta sazby tří zemí s nejnižší inflací.
  • Měnový kurz národní měny musí být zafixován vzhledem k euru alespoň dva roky před vstupem do měnové unie.

Praha také nemá zájem podílet se na nákladném záchranném plánu, takzvaném permanentním krizovém mechanismu, pro ty země eurozóny, které se dostaly do hospodářských potíží. V prosinci premiér uvedl, že Česko bude trvat na tom, aby se tento krizový mechanismus týkal jen zemí eurozóny, a ne států, jako je Česká republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
před 1 hhodinou

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
před 21 hhodinami

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
včeraAktualizovánovčera v 14:55

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
včera v 05:01

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.