Nastal čas pustit do rady MMF mladé ekonomiky, říká šéf fondu

Washington - Šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn by považoval za spravedlivé, kdyby Evropa přepustila některá svá křesla ve výkonné radě fondu zástupcům nových tržních ekonomik jako například Turecku. Podle něj o tom evropské země zřejmě rozhodnou v nadcházejících dnech na plánovaných schůzkách v Bruselu. Mandát dosavadní výkonné rady vyprší 31. října. Podle USA jsou změny ve vedení fondu nutné, pokud má MMF zůstat legitimní organizací.

„Myslím, že by bylo docela fér uvolnit v radě místo mladým tržním ekonomikám,“ řekl Strauss-Kahn na tiskové konferenci ve Washingtonu. Před podzimním zasedáním MMF a Světové banky, které se odehraje 8. a 9. října ve Washingtonu, tím šéf fondu vstoupil do mocenského souboje o vládu nad organizací. Spojeným státům se nelíbí evropské odmítání návrhů na předání části moci v MMF mladým ekonomikám. Spor vyostřily 6. srpna, když odmítly podpořit rezoluci, která by zachovávala evropskou dominanci ve výkonné radě.

Výraznou roli by mělo hrát v radě Turecko

V orgánu, kde jsou některá křesla stálá a některá rotují, mají evropské země osm až devět míst z celkových 24. Struktura vedení by podle Washingtonu i dalších měla odrážet změny ve světové ekonomice, zejména vzestup mladých tržních ekonomik v čele s Čínou, Indií nebo Brazílií. Strauss-Kahn uvedl, že otázku musí řešit členské země MMF a že on sám se do toho nechce zapojovat. Dodal však, že složení výkonné rady by mělo být podobné jako složení skupiny nejvýznamnějších světových ekonomik G20 a výraznější roli by měly hrát země jako Turecko, které je nyní v radě zastoupeno Belgií.

Evropa se ani přes svou postupující integraci nehodlá vzdát své početní dominance ve vedení MMF a ve výkonné radě sedí země jako Belgie, Nizozemsko, Španělsko, Itálie, Dánsko a Švýcarsko, které zde zastupují skupiny zemí včetně států rozvojového světa. Vlastní křesla mají největší evropské ekonomiky - Německo, Francie a Británie. Výkonná rada je vedle rady guvernérů jedním z hlavních rozhodovacích orgánů MMF. Dohlíží na činnost fondu a schvaluje úvěry zemím postiženým finančními krizemi. Ve vedení MMF od druhé světové války dominují USA a Evropa, MMF však v posledních letech zahájil reformy, které by v rozhodování zvýšily váhu nových ekonomických mocností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...