Naděje pro Vratislavickou kyselku. Nový majitel chce kromě výroby sirupů obnovit minerálku

Nahrávám video
Naděje pro Vratislavickou kyselku. Mohla by se vrátit produkce minerální vody
Zdroj: ČT24

Stáčírna Vratislavické kyselky fungovala naposledy před deseti lety. Zdevastovaný areál ale snad čekají lepší časy. Nový majitel, jablonecká společnost Kitl, plánuje rekonstrukci a poté tam chce vyrábět sirupy a obnovit pramen minerální vody. Několik let to ovšem potrvá a investice přijde na desítky milionů korun.

Kitl koupil zámeček s věží a stáčírnu v srpnu tohoto roku. „Když jsme sem přišli poprvé, tak to vypadalo dost neutěšeně. Byl to klasický brownfield. Všude se válely odpadky, rozbité lahve, víčka a etikety,“ popsal majitel společnosti Kitl Jan Vokurka.

Nebylo ale všechno jenom černé, na Vokurku čekalo i příjemné překvapení, o kterém před podpisem kupní smlouvy vůbec nevěděl. Ve spojovací chodbě mezi zámečkem a stáčírnou objevil minerálkovod, kudy proudila voda ze zámečku, kde se nachází pramen.

Jan Vokurka ve zdevastovaném interiéru stáčírny
Zdroj: Radek Petrášek/ČTK

Ovšem zdroj je slabý. Za minutu z něj mohou čerpat jenom 24 litrů. Přitom větší vrty konkurenčních minerálních značek vydají za minutu i tisíc litrů.

„Pro nás není Vratislavická kyselka to hlavní, proč to děláme. My jsme sirupáři. Kyselka pro nás bude bonus navrch,“ poznamenal Vokurka.

V areálu by mohlo být i muzeum

Samotný zámeček s věží nový majitel alespoň prozatím rekonstruovat nebude. Své plány ale do budoucna má. „Dokážu si představit muzeum, dokážu si představit ukázky výroby a exkurze,“ přiblížil.

Historie kyselky je dlouhá. Pramen byl nalezen v roce 1862, a to omylem. Jeho objevitel chtěl vykopat studnu pro bělírnu látek. O 32 let později byla voda uznána jako léčivá a ve městě vznikly lázně. Nakonec ale celý podnik skončil jako stáčírna, která s přestávkami vydržela až do roku 2008. Po sametové revoluci se tam přitom stihlo vystřídat sedm majitelů.

Teď Vratislavická kyselka získává novou šanci. Více než stoletá historie by tak mohla znovu ožít. Nepředpokládá se, že by tomu ale bylo dříve než za deset let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 10 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 22 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...