Na obzoru je další konflikt o zemní plyn mezi Ruskem a Ukrajinou

Moskva - Po necelých třech letech se Evropa opět obává o východní dodávky zemního plynu. Ruský plynárenský podnik Gazprom chce totiž donutit tranzitní Ukrajinu, aby s ním uzavřela novou smlouvu o dodávkách. Dokud ji nepodepíše, Gazprom jí příští rok nebude dodávat zemní plyn. Před uzavřením nového kontraktu však musí Ukrajina uhradit dluh 2,4 miliardy dolarů (zhruba 49 miliard korun), řekl dnes mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov.

Vyjádření Gazpromu naznačuje hrozbu další války o plyn mezi oběma postsovětskými zeměmi. Rusko odpojilo dodávky plynu Ukrajině počátkem roku 2006, protože Kyjev nechtěl přistoupit na výrazně zvýšené ceny. Pocítila to i Evropa, protože 80 procent ruského exportu na Západ jde přes Ukrajinu.

„Rádi bychom se takovému scénáři vyhnuli. Na uzavření dohody máme čas do konce roku, avšak jistě pochopíte, že nemůžeme dodávat plyn bez kontraktu,“ řekl Kuprijanov televizi Vesti 24.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv tento týden nařídil Gazpromu, aby vyzval Ukrajinu ke splacení dluhu za dodávky plynu z Ruska. Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz však říká, že její závazky vůči firmě RosUkrEnergo, která je zprostředkovatelem dodávek ruského plynu pro Ukrajinu, nepřesahují 1,3 miliardy dolarů. Podle Kuprijanova ovšem Kyjev mluví pouze o dluhu za září a říjen, kdežto Gazprom započítává i dluh za listopad a navíc penále.

Ukrajina slevu nedostane

V jednání o novém kontraktu bude zřejmě opět hrát velkou roli cena, která je pro Ukrajinu nyní stanovena na 179,50 dolarů za 1000 metrů krychlových. Kuprijanov uvedl, že „tržní“ cenu pro rok 2009 Gazprom, který má monopol na vývoz ruského plynu, určuje na 400 dolarů za 1000 kubíků. Říjnové memorandum podepsané ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinskou premiérkou Julijou Tymošenkovou předpokládá postupný přechod na tržní ceny a zrušení prostředníků.

Kuprijanov řekl, že Rusko nebude dávat Ukrajině žádné slevy, které by zohledňovaly nynější globální ekonomickou krizi a dodal, že zatím nepozoruje známky snížení ukrajinské spotřeby plynu. Šéf Gazpromu Alexej Miller však nedávno prohlásil, že Gazprom vzhledem k prudkému propadu cen ropy bude muset snížit také své ceny plynu, které jsou na ceny ropy navázány. Ropa již z červencových maxim ztratila asi dvě třetiny hodnoty.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě. Česká republika kryje dovozem z Ruska více než 80 procent spotřeby suroviny.

Plynovod
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025
Načítání...