Praha - Všechny kraje mohou ode dneška žádat o dotace pro domácnosti na výměnu starých kotlů za nové - ekologické. Doteď se to týkalo jen těch s nejhorším ovzduším. Ministerstvo životního prostředí v první výzvě nabízí tři miliardy korun z evropských dotací, celkově přispěje EU devíti miliardami. Šéf resortu Richard Brabec (ANO) oznámil základní podmínky pro získání podpory. Ta bude dosahovat až 85 procent nákladů na moderní přístroj. Takzvané kotlíkové dotace se mají zároveň na podzim propojit s programem Nová zelená úsporám (NZÚ).
Na kotlíkové dotace pošle Brusel do Česka devět miliard
Výzva ministerstva životního (MŽP) prostředí se bude týkat kotlů na pevná paliva včetně uhlí a biomasy, na plyn, tepelná čerpadla a nově další mikroenergetická opatření. Resort si od výměny slibuje zlepšení ovzduší, hlavně v zimě. „Získali jsme devět miliard korun na postupnou výměnu. Počítáme s výměnou 80 až 90 tisíci těch nejvíce znečišťujících a nejméně ekologických lokálních kotlů,“ uvedl ministr a dodal, že MŽP plánuje vyhlásit do roku 2020 celkem tři výzvy.
- "Až 85 procent nákladů ze 150 tisíc korun za kotel půjde z Operačního programu Životní prostředí, zbytek bude hradit občan," řekl ministr Richard Brabec. V praxi to tedy znamená, že lidé mohou skrze evropskou dotaci získat až 127 500 korun.
Evropské peníze budou domácnostem přerozdělovat kraje, které už o prostředky mohou žádat ministerstvo. V první vlně jde o tři miliardy. Podmínkou EU bylo zahrnout do dotací nejen výměnu kotlů, ale i energeticky úsporná opatření, například výměnu oken nebo vyvložkování komína.
GALERIE
videogallery_546687
Kdy budou moci lidé o dotace zažádat, záleží podle Brabce na krajích. Některé prý mohou stihnout spuštění dotací už v této topné sezoně. Města přemýšlejí o dofinancování nákladů či jakési půjčce na výměnu kotle občanům z vlastního rozpočtu. Podle MŽP o tom uvažuje Ostrava.
Na výměnu starého kotle za nový můžou lidi získat až 127 tisíc korun.
Právě v Moravskoslezském kraji vypustí lokální topeniště podle hejtmanství zhruba 2500 tun prachu ročně. Moderní kotle by měly číslo výrazně snížit. „Klasický prohřívací kotel na černé uhlí produkuje zhruba 100 kg prachu ročně u průměrného rodinného domku. Kotle automatické, který mají emisní třídu 3 a výše, produkují maximálně 15 kg prachu,“ vysvětluje hejtman Miroslav Novák (ČSSD).
Čeho se evropské dotace týkají?
- půjde o nové kotle na pevná paliva včetně uhlí a biomasy, na plyn, tepelná čerpadla, a to i v kombinaci s instalací solárně-termických soustav pro přitápění nebo přípravu TV
- nově jsou s kotlíkovými dotacemi spojena i další mikroenergetická opatření u starších domů, které nejsou zatepleny, například zateplení střechy nebo půdních prostor - byla to podmínka Evropské komise
- získat dotaci lidé mohou například na novou otopnou soustavu, rekonstrukci otopné soustavy včetně nezbytné regulace a měření, dotace na výměnu zdroje včetně nákladů na jeho instalaci nebo služby energetického specialisty
Nekondenzační plynové kotle skončí úplně
Od září začne zároveň platit nová evropská směrnice, která zakáže dodávat na český trh přístroje, které nesplní přísnější pravidla v ní stanovené. Mezi ně patří například takzvané nekondenzační plynové kotle, které mají podle směrnice nedostatečnou energetickou účinnost. Poslední týden v září tak jejich výrobci ukončí dodávky do obchodů. Koupit bude možné jen ty kotle, které obchodníkům zbydou ve skladech. Výjimku budou tvořit nekondenzační kotle s výkonem do 10 kW určené k vytápění a kotle s výkonem do 30 kW s průtokovým ohřevem teplé vody.
Od roku 2018 se pak budou moci na trh umisťovat pouze kotle čtvrté a vyšší emisní třídy. A od roku 2022 nastane úplný zákaz provozovat kotle 1. a 2. emisní třídy.
Dosud se díky takzvaným kotlíkovým dotacím vyměnilo kolem deseti tisíc kotlů. Zhruba polovinou částky přispívaly kraje, druhá šla z ministerstva životního prostředí. Kotlíkové dotace byly poskytovány v Královéhradeckém, Plzeňském, Středočeském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
Na dotace se nyní připravují i další kraje, například Pardubický a Kraj Vysočina. Ten už zahájil kampaň, aby zjistil, jaký o ně bude mezi lidmi zájem. Podle dosavadních propočtů kraje by na Vysočinu mohlo jen během prvních dvou let plynout 239 milionů korun, což by stačilo na výměnu 2300 kotlů. Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek již v červnu uvedl, že by kraj mohl pro občany získat asi 136 milionů korun.
Výše dotace bude odstupňovaná podle typu kotle. Na nový uhelný zdroj je dotace nejmenší, na kotel jen na biomasu je nejvyšší. Záležet také bude na tom, zda je dům ve znečištěné oblasti. Těch je hodně a budou mít pětiprocentní výhodu. „Je poměrně vysoká pravděpodobnost, že by žadatelé mohli v řadě případů dosáhnout až na tu nejvyšší dotaci 85 procent z těch 150 000 korun,“ řekl Brabec.
„S výzvou se už seznamujeme. Radní budou příští týden schvalovat projektový záměr a poté musíme nachystat projekt a všechny povinné přílohy, abychom do 30. září mohli na MŽP podat žádost o dotaci na výměnu kotlů,“ řekla mluvčí Olomouckého kraje Kamila Navrátilová. Upozornila, že kraj zatím nemůže od lidí přijímat žádosti o dotaci. „Jakmile bude vše procesně v pořádku a schválené ministerstvem, výzvu i s pravidly včas zveřejníme,“ podotkla. Podmínkou pro získání dotace je, že v Olomouckém kraji musí být do konce roku 2018 vyměněno 1140 kotlů.
Z kotle nesmí unikat oxid uhelnatý
Ministr životního prostředí Brabec zároveň prohlásil, že nejpozději od ledna 2017 zavede kontroly toho, čím lidé topí ve svých domech. Změny budou součástí novely zákona o ochraně ovzduší, jejíž paragrafové znění Brabcův úřad dokončuje. Kontrola domácích topenišť by měla být umožněna při důvodném podezření, že majitel domu nelegálně spaluje odpady nebo topí neschváleným palivem a znečišťuje tak ovzduší.
Lidem porušujícím zákon budou hrozit několikatisícové pokuty. Norma brzy zamíří do meziresortního připomínkového řízení. „Už podle stávajícího zákona začne od konce roku 2016 platit povinnost pravidelných dvouročních kontrol kotlů. Věříme ale, když to dobře půjde, že by to mohlo být už na podzim příštího roku,“ řekl Brabec.