Praha – Vánoce se rychle blíží. Kromě předvánočního shonu přináší obvykle i pěkné chvíle strávené v kruhu rodinném u vánočního stromku. Jenže to s sebou nese samozřejmě i další starosti. Jak správně vybrat vánoční stromek, aby nám vydržel co nejdéle? Řada lidí místo řezaných stromků v posledních letech spoléhá na stromek v květináči a počítá s tím, že si ho na jaře vysadí na zahrádku. I to má ale svá úskalí. Na co si dát při výběru stromku pozor a jak se o něj starat, abychom si kouzlo Vánoc uchovali co nejdéle, jsme se zeptali odborníků.
Na výběr vánočního stromku neexistuje žádný jednoduchý recept. „Při výběru vánočního stromku záleží především na vkusu každého z nás, nedá se říci, který stromek je lepší. Ale je třeba se podívat, jestli nemá polámané větve a zda z něj neopadává jehličí už na prodejním místě,“ řekl portálu ČT24 místopředseda Sdružení pěstitelů vánočních stromků František Valdman. Pokud ale chceme, aby stromek vydržel i v teplém suchém bytě co nejdéle, doporučuje sáhnout po jedli, borovici nebo pichlavém smrku. Klasický smrk ztepilý obvykle opadá dříve.
Zvláště v posledních letech si řada lidí oblíbila borovici černou. Ta vydrží i podle pěstitelů velmi dlouho, není výjimkou, že neopadá ani do Hromnic. V porovnání s jedlí bývá také obvykle levnější. V nejprodávanější výškové kategorii od 150 do 220 centimetrů se její cena pohybuje kolem 400 korun – podobně jako u pichlavého smrku. Za jedli spotřebitelé zaplatí více než pětistovku.
Lidé, kteří ale sází spíše na čistě přírodní eleganci a nejraději by svůj stromek ani nezdobili, by měli sáhnout spíše po jedli korejské. Tu už při metrové výšce obvykle zdobí modrofialové šišky. Má ale jednu nevýhodu, její pěstování je během na dlouhou trať, a tak je i její cena obvykle vyšší. Na druhou stranu se prodává většinou v kontejnerech, při správné péči tak může vydržet i na příští rok.
Jak se správně o stromek starat?
Nákup vánočního stromku většina z nás nenechává až na 23. prosince. U řady prodejců už bychom v té době totiž dost možná ostrouhali. Navíc pěstitelé stromky obvykle řežou v předstihu, a tak to, že si koupíme vánoční stromek až těsně před svátky, nemusí znamenat, že je zaručeně čerstvý.
Na tom, jestli koupíme stromek s předstihem, nebo to necháme až na předvánoční čas, tak příliš nesejde. Důležité ale spíše je umět se o stromek správně postarat. Předtím, než si stromek postavíme do vyhřátého obýváku, bychom ho měli skladovat v chladném prostředí v nádobě s vodou. „Předtím je ale třeba odříznout malý špalíček na kmínku zalepeném smolou, aby voda mohla ke stromku proniknout,“ radí Valdman.
Častou chybou, které se podle něj lidé dopouštějí, je to, že když stromek upevňují do stojanu, ořežou mu kůru. Právě ta je ale protkána pletivy, která sají vodu. Stromek bez kůry tak můžeme zalévat, jak chceme, vodu přesto nenasaje a bude rychle osychat.
Ani stromek v květináči Vánoce často nepřežije
Stále větší oblibě se v poslední době těší také stromky v květináči. I ty ale potřebují poměrně velkou péči, aby měly vůbec šanci vánoční šok v podobě vyhřátého obýváku přežít. Na teplo bychom je proto měli zvykat postupně. Stromek bychom měli nejprve přenést zvenku do místa s teplotou od 5 do 10 stupňů Celsia a nechat ho tam několik dní. Pak bychom ho měli přesunout do místnosti o teplotě 15 až 18 stupňů Celsia. „Ve vytápěné místnosti v bytě je třeba stromek nechávat co nejkratší dobu a samozřejmě zalévat, ale pozor – nepřelít,“ upozornil Valdman.
Po Vánocích postupujeme v opačném pořadí, až do jara bychom ovšem stromek v květináči měli nechat v místnosti, kde teploty neklesají pod nulu. „I přesto, že dodržujeme tento postup, někdy se stane, že stromek nepřežije, protože nezvládne rozdíl teplot,“ varoval Valdman.
Do lesa s pilkou? Pokuty šplhají do tisíců
Češi jsou národ spořivý a ne každý chce sáhnout do kapsy a dát za vánoční stromek stokoruny, mnohdy i nějakou tu tisícovku. Řada lidí proto vyráží jako za starých časů do lesa s pilkou. Jenže krádež v lesích se nemusí vyplatit. Lesy ČR ve spolupráci s policií před Vánoci posilují kontroly zejména v místech, kde se dají krádeže očekávat. Zlodějům, které chytnou, hrozí pokuta až ve výši 15 tisíc korun.
Kromě toho lesníci chrání stromky i jinak. Olamují jim větvičky, stříkají na kmínky reflexní barvu, aby tak snížili estetickou hodnotu stromku. V neposlední řadě se uplatňuje také postřik chemickým roztokem, který sice není na stromku vidět a v chladu většinou ani cítit, zloděje ovšem odmění hned, jak přinese stromek do tepla. Při pokojové teplotě tato látka silně zapáchá, a tak si zloděj příjemné vůně jehličí o Vánocích zřejmě moc neužije.
